Rusko

Nově ohlášená možnost těžby zemního plynu v Severním moři aktuální situaci nevyřeší. „Ve středně- a dlouhodobém horizontu je to pouze jedno z mnoha řešení pro diverzifikaci zdrojů. Je ale otázkou, zda to bude mít významnější vliv na evropský trh s plynem a evropskou nezávislost." Projekty těžby surovin v EU je ale nutné podpořit.

Zveme Vás na další debatu ze série EU±, tentokrát na téma "Postoj Německa k ruské válce na Ukrajině". Jak vypadá německá pomoc Ukrajině ve srovnání s dalšími spojenci? Co je obsahem německé Zeitenwende? Jakým způsobem se změna německého přístupu k zahraniční politice promítne do evropské zahraniční a bezpečnostní politiky? Je možné od Německa očekávat vedení v otázkách bezpečnosti jako je tomu v případě ekonomiky?

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, Politické poradenství pro Balkán v Evropě (BiEPAG) a Evropský fond pro Balkán (EFB) vás zvou na veřejnou konferenci o Balkánu a jeho politice na akci s názvem: Důsledky ruské invaze na Ukrajinu pro západní Balkán: Výzvy a možnosti pro české předsednictví. Debata se uskuteční 11. května 2022 od 18:30 v Impact Hub K10, Koperníkova 10, Praha 2 - Vinohrady, 120 00.

Naše výzkumná pracovnice, Kateřina Davidová, poskytla komentář pro server Aktuálně.cz ohledně nejnovějšího balíku sankcí od Evropské unie pro Rusko. Podle ní by největší dopad na ruskou ekonomiku měl omezení či zákaz odběru nerostných surovin od největších evropských odběratelů, případně i od celé Evropské unie. Jako nejlepší alternativa těchto energií by byl přechod na obnovitelné zdroje energie, uvádí Kateřina Davidová.

Zveme vás na debatu v rámci cyklu Café Evropa, která se uskuteční dne 21. března o 17:30, tentokrát na téma: "Budoucnost evropské energetiky – jak zajistit stabilní a čisté zdroje energie bez Ruska?". Ruská invaze na Ukrajinu mimo jiné ještě více rozdmýchala otázku o energetické bezpečnosti ČR a EU a o budoucnosti energetiky u nás. Současná bezpečnostní situace ukazuje na nutnost co nejdříve diverzifikovat energetické zdroje, tedy zabezpečit dodávky energií z různých regionů a zemí tak, aby se zamezilo přílišné závislosti na Rusku. Je úplné nebo i částečné zastavení ruských dodávek plynu do Česka a Evropské unie reálnou možností? Jaké dopady by to mělo na naší energetickou bezpečnost? Jak velký další růst cen energií můžeme v tomto případě očekávat? Jak by měly státy EU reagovat a pomoci domácnostem i průmyslu předpokládané zvýšení zvládnout? Může znamenat případné dočasné zvýšení těžby uhlí návrat k fosilním palivům a konec klimatických ambicí EU? Nebo může naopak aktuální problematická situace ještě více urychlit energetickou transformaci?

Žiga Faktor, výzkumný pracovník našeho Institutu a vedoucí naší bruselské kanceláře, společně s Irenou Jenčovou z portálu Euractiv hovořili v diskusi Rádia Slovensko o sankcích vůči Rusku, neakceptovatelných požadavkách Kremlu, i hledání způsobu, jakým chce Evropa nahradit ruský plyn a ropu. Přinutí ekonomický tlak Moskvu, aby zasedla k jednacímu stolu a vyhlásila na Ukrajině příměří? Nepomohla by větší diplomatická angažovanost Spojených států nebo Číny?

Zástupce ředitele a vedoucí výzkumu našeho Institutu, Christian Kvorning Lassen, se vyjádřil společně s dalšími experty pro online deník E15.cz a popsal možné scénáře, jak může skončit válka na Ukrajině. V článku je tak popsáno pět možných scénářů - jak ty optimističtější pro Ukrajinu, tak i ty méně příznivé.

Naše výzkumnice Jana Juzová se vyjádřila pro portál Euractiv ohledně toho, jak nejednoznačná pozice Srbska ovlivňuje jeho přístupový proces do EU. Srbsko se jako jedna z mála evropských zemí odmítla přidat k protiruským sankcím, přestože podpořila územní celistvost Ukrajiny a přislíbila pomoc uprchlíkům. Roli, kterou zaujala tato západobalkánská země není překvapivá, protože již poslední dekádu balancuje mezi EU a Ruskem. V přístupovém procesu, dle naší výzkumnice, není aktuální pozice Srbska vůči Rusku největší problém, jelikož se Srbsko potýká také s dalšími nedostatky pro začlenění do EU.

Zveme vás na debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Café Evropa online: Ruská agrese na Ukrajině – dokážeme zastavit Putina?". Debata se uskuteční 2. března v 17:30. Jaké dopady budou mít společné kroky zemí EU a NATO na Rusko? Jsou dodávky zbraní dostatečné nebo by se mělo přistoupit i k přímé vojenské podpoře? Mohou ekonomické sankce v tuto chvíli nějakým způsobem pomoci Ukrajině nebo se jedná spíše o krok, který se projeví až v dlouhodobějším hledisku? Je zhroucení rublu a celého ruského trhu reálné? Jak může současnou ekonomickou situaci Ruska ovlivnit Čína? A jak tyto sankce pocítí ruští obyvatelé?

Analytik Institutu EUROPEUM Alexandr Lagazzi hovořil v mimořádném pořadu Studia ČT24 nejen o pohledu Itálie na SWIFT a změně jejich politiky vůči Rusku, ale také o celkovém postoji Itálie k válce na Ukrajině.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM se připojil k veřejnému prohlášení Přátel svobodného Ruska a české občanské společnosti k západním opatřením a sankcím za ruské porušení mezinárodního práva a nelegální vpád na ukrajinské území.

Na východní frontě klid. Momentálně. Naše výzkumná pracovnice Danielle Piatkiewicz napsala pro INFO.CZ článek, ve kterém sleduje situaci kolem ukrajinské hranice s Ruskem za posledních pár týdnů. Činitelé USA a Evropské unie varovali, že k ruské invazi může dojít každou chvíli.