Rusko

Michal Hrubý, náš výzkumný pracovník, se vyjádřil do článku pro zpravodajský server E15 k tématu českého předsednictví v Radě EU, ve kterém řeší otázku plynu z Ruska. Článek také porovnává situaci s rokem 2009, kdy Česká republika předsedala Radě EU poprvé.

Náš výzkumný pracovník Michal Hrubý napsal pro Lidové noviny článek o dopadech šestého balíčku sankcí vůči Rusku, který zahrnuje dovozní embargo na ruskou ropu. Ve svém článku mimo jiné nastínil současnou situaci na trhu s ropnými produkty a postoj většiny států Evropské unie.

Náš výzkumný pracovník Michal Hrubý poskytl rozhovor serveru Lidovky.cz na téma dovozu ropy do Evropy a výjimkách ohledně embarga. V rozhovoru popisuje také kompromisy při vyjednávání o podobě embarga.

Naše výzkumná spolupracovnice Zuzana Stuchlíková poskytla rozhovor pro slovenskou televizi TA3. Zuzana Stuchlíková v něm hovoří o procesu schvalování posledního sankčního balíčku EU vůči Rusku a zákazu dovozu ruské ropy. Rozebírá, jak jednání probíhala, jak budou fungovat výjimky pro střední Evropu, co to znamená pro ceny pohonných hmot a co se bude dít dál.

Nově ohlášená možnost těžby zemního plynu v Severním moři aktuální situaci nevyřeší. „Ve středně- a dlouhodobém horizontu je to pouze jedno z mnoha řešení pro diverzifikaci zdrojů. Je ale otázkou, zda to bude mít významnější vliv na evropský trh s plynem a evropskou nezávislost." Projekty těžby surovin v EU je ale nutné podpořit.

Zveme Vás na další debatu ze série EU±, tentokrát na téma "Postoj Německa k ruské válce na Ukrajině". Jak vypadá německá pomoc Ukrajině ve srovnání s dalšími spojenci? Co je obsahem německé Zeitenwende? Jakým způsobem se změna německého přístupu k zahraniční politice promítne do evropské zahraniční a bezpečnostní politiky? Je možné od Německa očekávat vedení v otázkách bezpečnosti jako je tomu v případě ekonomiky?

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, Politické poradenství pro Balkán v Evropě (BiEPAG) a Evropský fond pro Balkán (EFB) vás zvou na veřejnou konferenci o Balkánu a jeho politice na akci s názvem: Důsledky ruské invaze na Ukrajinu pro západní Balkán: Výzvy a možnosti pro české předsednictví. Debata se uskuteční 11. května 2022 od 18:30 v Impact Hub K10, Koperníkova 10, Praha 2 - Vinohrady, 120 00.

Naše výzkumná pracovnice, Kateřina Davidová, poskytla komentář pro server Aktuálně.cz ohledně nejnovějšího balíku sankcí od Evropské unie pro Rusko. Podle ní by největší dopad na ruskou ekonomiku měl omezení či zákaz odběru nerostných surovin od největších evropských odběratelů, případně i od celé Evropské unie. Jako nejlepší alternativa těchto energií by byl přechod na obnovitelné zdroje energie, uvádí Kateřina Davidová.

Zveme vás na debatu v rámci cyklu Café Evropa, která se uskuteční dne 21. března o 17:30, tentokrát na téma: "Budoucnost evropské energetiky – jak zajistit stabilní a čisté zdroje energie bez Ruska?". Ruská invaze na Ukrajinu mimo jiné ještě více rozdmýchala otázku o energetické bezpečnosti ČR a EU a o budoucnosti energetiky u nás. Současná bezpečnostní situace ukazuje na nutnost co nejdříve diverzifikovat energetické zdroje, tedy zabezpečit dodávky energií z různých regionů a zemí tak, aby se zamezilo přílišné závislosti na Rusku. Je úplné nebo i částečné zastavení ruských dodávek plynu do Česka a Evropské unie reálnou možností? Jaké dopady by to mělo na naší energetickou bezpečnost? Jak velký další růst cen energií můžeme v tomto případě očekávat? Jak by měly státy EU reagovat a pomoci domácnostem i průmyslu předpokládané zvýšení zvládnout? Může znamenat případné dočasné zvýšení těžby uhlí návrat k fosilním palivům a konec klimatických ambicí EU? Nebo může naopak aktuální problematická situace ještě více urychlit energetickou transformaci?

Žiga Faktor, výzkumný pracovník našeho Institutu a vedoucí naší bruselské kanceláře, společně s Irenou Jenčovou z portálu Euractiv hovořili v diskusi Rádia Slovensko o sankcích vůči Rusku, neakceptovatelných požadavkách Kremlu, i hledání způsobu, jakým chce Evropa nahradit ruský plyn a ropu. Přinutí ekonomický tlak Moskvu, aby zasedla k jednacímu stolu a vyhlásila na Ukrajině příměří? Nepomohla by větší diplomatická angažovanost Spojených států nebo Číny?

Zástupce ředitele a vedoucí výzkumu našeho Institutu, Christian Kvorning Lassen, se vyjádřil společně s dalšími experty pro online deník E15.cz a popsal možné scénáře, jak může skončit válka na Ukrajině. V článku je tak popsáno pět možných scénářů - jak ty optimističtější pro Ukrajinu, tak i ty méně příznivé.

Naše výzkumnice Jana Juzová se vyjádřila pro portál Euractiv ohledně toho, jak nejednoznačná pozice Srbska ovlivňuje jeho přístupový proces do EU. Srbsko se jako jedna z mála evropských zemí odmítla přidat k protiruským sankcím, přestože podpořila územní celistvost Ukrajiny a přislíbila pomoc uprchlíkům. Roli, kterou zaujala tato západobalkánská země není překvapivá, protože již poslední dekádu balancuje mezi EU a Ruskem. V přístupovém procesu, dle naší výzkumnice, není aktuální pozice Srbska vůči Rusku největší problém, jelikož se Srbsko potýká také s dalšími nedostatky pro začlenění do EU.