Rusko

Před blížícími se volbami do Evropského parlamentu se na TV Nova konala debata mezi vedoucími osobnostmi sedmi hlavních politických stran, hnutí a koalic. Diskutovalo se o důležitých otázkách, jako je migrační pakt nebo konflikt na Ukrajině. Martin Vokálek, ředitel Institutu EUROPEUM, poskytl pro TV Nova analýzu ohledně hlavních hrozeb, kterým čelí Evropská unie.

Ukrajinská obrana proti Rusku se v druhé polovině roku blíží patové situaci a tlak uvnitř EU na splnění slibů o poskytnutí finanční a vojenské podpory Ukrajině se zvyšuje. V roce 2023 se tak stále více dostává do popředí nejednoznačný vztah Srbska s Ruskem a Západem. Srbská pokroková strana (SNS), vládnoucí od roku 2012, a prezident Aleksandar Vučić jsou zodpovědní za pokračující demokratický úpadek a nesoulad se zahraniční politikou Unie během dlouhého procesu přistoupení Srbska k EU, což situaci posouvá blíže k bodu zlomu ve vztazích mezi Srbskem a EU. Více popisuje seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, ve svém článku pro European Institute of the Mediterranean.

Hrozba ruského nacionalismu představuje vážnou hrozbu pro Evropu, jak zdůraznil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell při svém projevu v dubnu. Rusko se snaží znovu prosadit svůj vliv, zejména prostřednictvím války proti Ukrajině, což narušuje evropskou bezpečnost. Jaký dopad má návrat ruského nacionalismu, podporovaného Čínou, na evropskou bezpečnost a jak by měl Západ na tuto geopolitickou realitu reagovat? Ve svém komentáři pro americký web The Hill se tomuto tématu věnuje Hugo Blewett-Mundy, externí spolupracovník Institutu EUROPEUM.

Dne 18. dubna 2024 uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM ve spolupráci s bruselskou kanceláří Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) v rámci platformy Think Visegrad diskusi s názvem "Regionální spolupráce ve střední Evropě po válce s Ruskem: změny a vyhlídky". Této akce se zúčastnilo 15 odborníků z think tanků a zástupců institucí EU.

Francouzský prezident Emmanuel Macron sice mluví o vyslání vojáků na Ukrajinu, jeho země ale letos poslala Rusku už 600 milionů eur za zkapalněný plyn. A není v tom sama. Co na to říkají Martin Vokálek a Vít Havelka z Institutu pro Evropskou poliitku EUROPEUM?

Rusko má enormní zájem ovlivnit evropské volby, což vyvolává zvýšenou pohotovost v Evropském parlamentu. Téma vměšování Ruska se bude projednávat také na plénu. Zvažují se opatření jako omezení přijímání návštěv do budovy Parlamentu nebo konání akcí na jeho půdě. Nicméně, členské státy stále hrají klíčovou roli v zahraniční a bezpečnostní politice Unie, jak komentoval pro Televizní noviny na TV Nova Jonáš Syrovátka, výzkumník Institutu EUROPEUM.

Protiruské sankce uvalené Evropskou unií, nenesou kýžený efekt. Po dvou letech od počátku invaze se ukazuje, že sankce sice zasahují ruskou ekonomiku, ale nezabraňují jejich obcházení, přičemž v tom hlavní roli hrají asijské státy v čele s Čínou. Unie tak do únorového kola sankcí zahrnula také několik firem z Číny a Hongkongu. Možné následky komentoval v reportáži pro Televizní noviny TV Nova zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Podpora Ukrajiny, situace v Gaze, zemědělská politika a další - seznam témat pro summit EU v Bruselu. Jakým tématům lídři dávají nejvyšší důležitost? Vyjádří se Evropská unie k situaci v Gaze, upraví se požadavky v oblasti zemědělství, projedná se zmražení ruských fondů? Témata summitu komentoval pro ČT24 analytik Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Státy G7 uvažují o převodu zmrazených ruských finančních rezerv na Ukrajinu. Tato suma, která se pohybuje mezi 200 a 300 miliardami dolarů, by mohla poskytnout Kyjevu významnou podporu. Takový krok by ale byl bezprecedentní a vyvolává otázky ohledně souladu s mezinárodním právem a obavy před vytvořením nebezpečné předlohy. Pro RTVS o tomto tématu mluvil výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Dne 25. října uspořádala bruselská kancelář EUROPEA pod záštitou Think Visegrad Brussels a ve spolupráci s Nadací Roberta Schumana odbornou diskusi s názvem "Dopad ruské války na Ukrajině na evropskou bezpečnostní architekturu a východní sousedství EU". Této diskuse, která se konala podle pravidel Chatham House, se zúčastnilo 19 odborníků z think-tanků, institucí EU, NATO a diplomatů z členských států EU.

Výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná okomentovala změny domácí politiky v Severní Koreji a postupné otevírání země cizincům v novém článku Kyiv Independent.

Tereza Novotná byla hostkou podcastu The Globalist, ve kterém se vyjadřovala k prodloužené návštěvě Kim Čong-una v Rusku.