Rusko

Když studená válka začala, Sovětský svaz zdaleka nebyl velmocí. Tváří v tvář americké síle se namísto přímé vojenské konfrontace Stalin rozhodl pro opatrný přístup, aby prosadil sovětský vliv. I když dnešní Rusko představuje zcela jinou hrozbu než jeho sovětský předchůdce, Vladimir Putin čelí podobným geopolitickým výzvám. Přečtěte si komentář výzkumného pracovníka Institutu EUROPEUM Huga Blewetta-Mundyho pro EUobserver.

Severní Korea vstoupila do války proti Ukrajině na straně Ruska. Kyjev očekává od svých partnerů odpovídající reakci. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského existují důkazy o tom, že ze Severní Koreje do Ruska míří nejen dělníci, ale také vojenský personál. Situaci pro sestry.eu komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

Moldavsko si zřejmě vloží do preambule svojí ústavy evropskou identitu a proevropský kurz, vyplývá to z předběžných výsledků včerejšího euroreferenda. Kreml, který podle moldavské vlády podporoval odpůrce euroreferenda, už toto hlasování zpochybnil. Pro ČRo Plus okomentoval vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Viktor Orbán nedávno vzbudil vlnu nevole v EU svým rozhodnutím umožnit ruským a běloruským občanům vstup do Maďarska bez kontroly. Tento krok, který zjednodušuje jejich pohyb v rámci Schengenu, vyvolal obavy z bezpečnostních hrozeb a nátlaku na evropské státy. Jaké důsledky může mít Orbánova politika pro bezpečnost v Evropě a jak na to reagují unijní instituce? Ppro Deník N komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.

Evropská unie schválila čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, konkrétně jde o 116 dalších osob. Koho nový balíček sankcí nejvíce postihne? Jak moc byly balíčky zatím účinné? V rozhovoru živě pro TN Live komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Insitutu EUROPEUM.

Luxusní alpský hotel Bürgenstock na pobřeží Lucernského jezera ve Švýcarsku bude o nadcházejícím víkendu hostit dosud největší mírovou konferenci o Ukrajině. Lídři a diplomaté z téměř devadesáti zemí na ní budou hledat možnosti, jak ukončit nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Ambiciózní akci provází kritika kvůli neúčasti Ruska, Číny nebo amerického prezidenta Joea Bidena. I přesto může být tento summit podle expertů důležitým prvním krokem k uzavření míru. Možnosti, které konference nabídne popisuje pro e15 Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Devadesát zemí a organizací potvrdilo svou účast na Mírovém summitu zaměřeném na válku proti Ukrajině ve Švýcarsku. Spojené státy bude zastupovat viceprezidentka Kamala Harris, Čína účast odmítla a Rusko pozvánku nedostalo. Jaké jsou hlavní cíle summitu? Proč se Čína rozhodla nepřijet? Přečtěte si komentář výzkumnice Institutu EUROPEUM pro ukrajinsko-polský server Sestry.eu.

Před blížícími se volbami do Evropského parlamentu se na TV Nova konala debata mezi vedoucími osobnostmi sedmi hlavních politických stran, hnutí a koalic. Diskutovalo se o důležitých otázkách, jako je migrační pakt nebo konflikt na Ukrajině. Martin Vokálek, ředitel Institutu EUROPEUM, poskytl pro TV Nova analýzu ohledně hlavních hrozeb, kterým čelí Evropská unie.

Ukrajinská obrana proti Rusku se v druhé polovině roku blíží patové situaci a tlak uvnitř EU na splnění slibů o poskytnutí finanční a vojenské podpory Ukrajině se zvyšuje. V roce 2023 se tak stále více dostává do popředí nejednoznačný vztah Srbska s Ruskem a Západem. Srbská pokroková strana (SNS), vládnoucí od roku 2012, a prezident Aleksandar Vučić jsou zodpovědní za pokračující demokratický úpadek a nesoulad se zahraniční politikou Unie během dlouhého procesu přistoupení Srbska k EU, což situaci posouvá blíže k bodu zlomu ve vztazích mezi Srbskem a EU. Více popisuje seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, ve svém článku pro European Institute of the Mediterranean.

Hrozba ruského nacionalismu představuje vážnou hrozbu pro Evropu, jak zdůraznil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell při svém projevu v dubnu. Rusko se snaží znovu prosadit svůj vliv, zejména prostřednictvím války proti Ukrajině, což narušuje evropskou bezpečnost. Jaký dopad má návrat ruského nacionalismu, podporovaného Čínou, na evropskou bezpečnost a jak by měl Západ na tuto geopolitickou realitu reagovat? Ve svém komentáři pro americký web The Hill se tomuto tématu věnuje Hugo Blewett-Mundy, externí spolupracovník Institutu EUROPEUM.

Dne 18. dubna 2024 uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM ve spolupráci s bruselskou kanceláří Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) v rámci platformy Think Visegrad diskusi s názvem "Regionální spolupráce ve střední Evropě po válce s Ruskem: změny a vyhlídky". Této akce se zúčastnilo 15 odborníků z think tanků a zástupců institucí EU.