Rusko

Evropská unie v posledních letech hospodářský zaostává za svými konkurenty. Plán v nastartování spočívá ve snížení byrokracie, ulehčení podnikání nebo v sázce na umělou inteligenci a energetickou soběstačnost. Pro Televizní noviny komentoval projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

V rámci širší strategie Evropské unie zaměřené na snížení energetické závislosti na Rusku a posílení energetické bezpečnosti byl předložen návrh na zákaz dovozu ruského plynu do všech 27 členských států EU, včetně České republiky a Polska. Tento krok je součástí reakce na geopolitické napětí a agresi Ruska vůči Ukrajině, která odhalila zranitelnost evropského energetického sektoru. Jak zdůvodňuje desítka zemí včetně Polska a Česka tento návrh? Pro Český rozhlas komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Rozhodnutí Ukrajiny, která se třetím rokem brání ruské invazi, zastavit tranzit plynu z Ruska, Fico označuje za ohrožení Slovenska. Navzdory avizovanému ukončení tranzitu plynu vláda Roberta Fica nepřipravila Slovensko na tuto situaci. Vyjednává jak s Moskvou o dodávkách z Ruska tak s Evropskou komisí a hrozí vetem při hlasování v EU. Pro Ranní Plus komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Na konferenci „Resilient Europe“, která se konala v Praze v říjnu 2024, se sešli přední odborníci z celé Evropy, aby se podělili o své zkušenosti a osvědčené postupy, kterým čelí při potírání hrozeb jako jsou dezinformace ze strany Ruska, taktiky hybridní války, které usilují o destabilizaci demokratických institucí a podkopávají důvěru veřejnosti. Tento strategický dokument shrnuje hlavní poznatky z konference do tří základních kategorií: hybridní hrozby, manipulace s informacemi v digitálním prostoru a strategická komunikace. Tyto kategorie zahrnují širokou škálu opatření přijatých evropskými státy a institucemi k zajištění demokratické odolnosti a tento dokument dále identifikuje nejnaléhavější výzvy a příležitosti pro budoucí úsilí. Shrnuli Jonáš Syrovátka z Institutu EUROPEUM, Veronika Víchová z Centra pro informovanou společnost a Nikoleta Nemečkayová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Když studená válka začala, Sovětský svaz zdaleka nebyl velmocí. Tváří v tvář americké síle se namísto přímé vojenské konfrontace Stalin rozhodl pro opatrný přístup, aby prosadil sovětský vliv. I když dnešní Rusko představuje zcela jinou hrozbu než jeho sovětský předchůdce, Vladimir Putin čelí podobným geopolitickým výzvám. Přečtěte si komentář výzkumného pracovníka Institutu EUROPEUM Huga Blewetta-Mundyho pro EUobserver.

Severní Korea vstoupila do války proti Ukrajině na straně Ruska. Kyjev očekává od svých partnerů odpovídající reakci. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského existují důkazy o tom, že ze Severní Koreje do Ruska míří nejen dělníci, ale také vojenský personál. Situaci pro sestry.eu komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

Moldavsko si zřejmě vloží do preambule svojí ústavy evropskou identitu a proevropský kurz, vyplývá to z předběžných výsledků včerejšího euroreferenda. Kreml, který podle moldavské vlády podporoval odpůrce euroreferenda, už toto hlasování zpochybnil. Pro ČRo Plus okomentoval vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Viktor Orbán nedávno vzbudil vlnu nevole v EU svým rozhodnutím umožnit ruským a běloruským občanům vstup do Maďarska bez kontroly. Tento krok, který zjednodušuje jejich pohyb v rámci Schengenu, vyvolal obavy z bezpečnostních hrozeb a nátlaku na evropské státy. Jaké důsledky může mít Orbánova politika pro bezpečnost v Evropě a jak na to reagují unijní instituce? Ppro Deník N komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.

Evropská unie schválila čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, konkrétně jde o 116 dalších osob. Koho nový balíček sankcí nejvíce postihne? Jak moc byly balíčky zatím účinné? V rozhovoru živě pro TN Live komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Insitutu EUROPEUM.

Luxusní alpský hotel Bürgenstock na pobřeží Lucernského jezera ve Švýcarsku bude o nadcházejícím víkendu hostit dosud největší mírovou konferenci o Ukrajině. Lídři a diplomaté z téměř devadesáti zemí na ní budou hledat možnosti, jak ukončit nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Ambiciózní akci provází kritika kvůli neúčasti Ruska, Číny nebo amerického prezidenta Joea Bidena. I přesto může být tento summit podle expertů důležitým prvním krokem k uzavření míru. Možnosti, které konference nabídne popisuje pro e15 Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Devadesát zemí a organizací potvrdilo svou účast na Mírovém summitu zaměřeném na válku proti Ukrajině ve Švýcarsku. Spojené státy bude zastupovat viceprezidentka Kamala Harris, Čína účast odmítla a Rusko pozvánku nedostalo. Jaké jsou hlavní cíle summitu? Proč se Čína rozhodla nepřijet? Přečtěte si komentář výzkumnice Institutu EUROPEUM pro ukrajinsko-polský server Sestry.eu.