rozšíření EU

Kontrast mezi starým a novým je v ulicích Kišiněva viditelný. Brutalistické mrakodrapy stojí hned vedle míst, jako je Digitální park, technologický hub a symbol touhy po moderním a inovativním. Tento kontrast je hluboce zakořeněn i v politické debatě o identitě a budoucnosti Moldavska. Pro srbskou RTS komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Jana Faktor Juzová.

Evropská unie zahájila přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. Tomuto rozhodnutí předcházely dva roky jednání. Očekává se, že přístupový proces potrvá několik let. Téma pro Události České televize komentovala Jana Juzová, seniorní výzkumnice v Institutu EUROPEUM.

Jak může být procesu rozšiřování EU navrácena ztracená dynamika? A jak se můžeme poučit z předchozích kol rozšíření Unie o nové členy? Na tyto otázky nabízí odpověď skupina autorů spolu se seniorní výzkumnicí Institutu EUROPEUM Janou Juzovou v nové publikaci v rámci projektu REWEU.

Druhý den konference Prague European Summit 2024 v Černínském paláci otevřel projevem ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Jako zásadní zmínil rozšíření Evropské unie. „Musíme si uvědomit, že rozšíření EU, naše obrana a bezpečnost a současné středoevropské postavení jsou vzájemně propojeny,“ uvedl.

Slovensko před 20 lety vstoupilo do Evropské unie při jejím dosavadním největším rozšíření. Hlavním benefitem tohoto kroku je například vzrůst ekonomiky, a to až o 80 %. Další směřování Unie popsal Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Projekt (Re)uniting the East and West: Reflections on the 2004 EU enlargement (REWEU) je zaměřen na připomenutí „velkého rozšíření“ EU v roce 2004 u příležitosti jeho 20. výročí v květnu 2024. Tato událost měla řadu pozitivních dopadů na utváření Evropy jak ji známe dnes, posílila její bezpečnost, hospodářský potenciál a rozšířila demokracii, princip řádné správy a evropské hodnoty po celém evropském kontinentu.

V roce 2004 se k Evropské unii přidalo celkem deset nových států, jednalo se o největší rozšíření co se počtu obyvatel a počtu zemí týče. Vstup do EU státům střední a východní Evropy pomohl, zejména v oblasti ekonomického růstu a politické stabilizace. K tomuto tématu mluvil pro TASR Žiga Faktor, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM a vedoucí bruselské kanceláře.

Před dvaceti lety došlo k největšímu rozšíření Evropské unie o deset zemí střední a východní Evropy. To je podle Víta Havelky, seniorního výzkumného pracovníka Institutu EUROPEUM, dostatečná doba na to, aby se všechny přistupující země naučily pohybovat v institucích EU a jejím rozhodovacím procesu.

České vlády se vždy pasovaly do role výrazných příznivců rozšíření Evropské unie a nejinak je tomu i u té současné. Kabinet Petra Fialy z ODS by dokonce možná byl rád považovaný za ten, který pro přistoupení nových členů do společného klubu zatím z českých vlád udělal nejvíc.

Naše výzkumná pracovnice Jana Juzová hovořila v relaci Českého rozhlasu Plus o minulý týden podané přihlášce Ukrajiny do Evropské unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podal žádost o přijetí, který byl následně podpořen předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen i celým východním křídlem unie. V čem je výchozí pozice Ukrajiny problematická? Jak moc je pravděpodobné, že status kandidátské země bude udělen? A kdo z členů je tradičně proti rozšíření Unie?

Vedoucí naší bruselské kanceláře Žiga Faktor publikoval článek v Bled Strategii Times, ve kterém se soustředí na rozšíření EU a především na postoje současných členských zemí k tomuto procesu. 


Alexandr Lagazzi a Michal Vít se v jejich společném policy paperu věnují, s ročním hodnocením vývoje, čínské zahraniční politice a 'backdoor-deals' diplomacii na Západním Balkáně. Analýzou čínských investičních projektů a jejich implementace v Srbsku a Bosně a Herzegovině představují reflexi dopadu čínského vlivu na region.