průmysl

Postkomunistické státy střední a východní Evropy, včetně České republiky, vstupovaly do Evropské unie v době vrcholné globalizace a dominance politik takzvaného Washingtonského konsensu. Globální ekonomická krize roku 2008 však krátce poté ukázala, že tyto politiky mají svoje limity. Více se dočtete v Policy Pepeu Kláry Votavové.

Dne 24. října uspořádala bruselská kancelář EUROPEA pod záštitou Think Visegrad Brussels a ve spolupráci s OSW odbornou diskusi s názvem "Elektromobily, dotace a budoucnost průmyslu střední a východní Evropy". Této diskuse se zúčastnilo 16 odborníků z think-tanků, akademické obce a odborníků z evropských institucí. Tato diskuse se konala podle pravidel Chatham House.

Poměrně bez povšimnutí odhlasoval v srpnu loňského roku Kongres Spojených států amerických přijetí Zákona na snížení inflace neboli Inflation Reduction Act (IRA). Toto rozhodnutí může být jedním z nejdůležitějších kroků v boji proti klimatické změně v této dekádě. Jedná se o masivní investiční balíček, který může zásadně ovlivnit dosavadní přístup Evropy a dalších zemí k zelené transformaci. Přechod na čisté technologie, jejich výzkum, vývoj i výroba, už nemůžou být vnímány čistě jako otázka snižování emisí, ale i jako otázka udržení konkurenceschopnosti na globálním trhu. Zelený závod začal a Česká republika by měla zbystřit.

V srpnu loňského proběhlo rozhodnutí, které může být jedním z nejdůležitějších kroků v boji proti klimatické změně v této dekádě. Poměrně bez povšimnutí odhlasoval Kongres Spojených států amerických přijetí Zákona na snížení inflace neboli Inflation Reduction Act. Jedná se o masivní investiční balíček, který může zásadně ovlivnit dosavadní přístup Evropy a dalších zemí k zelené transformaci.

Systém Evropské unie pro obchodování s emisními povolenkami, které znečišťovatelé dostávají nebo si je kupují, aby mohli produkovat skleníkové plyny, se změní. Neziskové organizace se domnívají, že z posunu opět těží průmysl. K této problematice se pro Ekonews vyjádřila naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Nová auta prodávaná v EU po roce 2035 mají mít nulové výfukové emise. Kritérium nulových emisí naplňují právě elektromobily. Přesun k výrobě elektromobilů bude to, co z dlouhodobého hlediska pomůže Česku udržet si stabilní pozici v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. Náš výzkumný pracovník Michal Hrubý napsal článek pro Hospodářské noviny o budoucnosti elektromobility a automobilového průmyslu v ČR.

V rámci boje proti klimatické změně a jejím dopadům se státy EU zavázaly dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Vedle řady dalších opatření Evropská komise také navrhuje, aby se od roku 2035 v EU prodávala jen auta neprodukující emise oxidu uhličitého. O tématu elektromobility a o jejích dopadech na automobilový průmysl bude další z debat Café Evropa.

Naše výzkumná pracovnice Kateřina Davidová napsala článek do Hospodářských novin o balíčku "Fit for 55", který ovlivní, jak se v následujících letech bude vyvíjet evropská energetika, doprava, zemědělství či průmysl.

Z průzkumu, který jsme připravovali ve spolupráci s ústavem STEM vyplývá, že se lidé v Česku cítí ohroženi klimatickou změnou. Za velké nebezpečí ji před třemi lety považovalo 44 % občanů, v roce 2020 už to bylo 59 %. K průzkumu se vyjádřil náš výzkumný pracovník Vít Havelka.

Snižování emisí je některými českými politiky často prezentováno jako hrozba pro náš průmysl. Naše Kateřina Davidová ve svém posledním blogu vysvětluje, jaké příležitosti může dekarbonizace tuzemským firmám přinést.