předsednictví EU

Polský premier Donald Tusk představil europoslancům priority předsednictví v Radě Evropské Unie. Varšava od ledna vystřídala Budapešť a soustředí se zejména na posílení bezpečnosti kontinentu. O tom jestli a jak předsednictví ovlivní podporu Ukrajiny mluvil ve vysílání STVR Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.

Varšava převzala předsednictví Rady EU tváří v tvář velkým globálním a evropským výzvám: kromě ruské války na Ukrajině, také začátku funkčního období Donalda Trumpa v Bílém domě, volbám v Německu a politické krizi ve Francii. Pro Sestry.eu komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Polsko podruhé v historii přebírá předsednictví Evropské unie. Hlavní prioritou bude posílení evropské bezpečnosti. Jakých reálných výsledků může Polsko během svého předsednictví skutečně dosáhnout? Pro Český rozhlas Dvojka komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Co klíčového se v EU letos odehrálo? A jak by se z toho měla poučit do budoucna? Pro podcast Euractiv.cz komentoval zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Maďarský premiér Viktor Orbán se ujal předsednictví v Radě EU teprve před necelým měsícem, ale již stihl vyvolat pobouření unijních institucí i většiny členských států svou nepovolenou „mírovou“ misí do Ruska a Číny. Během této mise se nechal prezentovat jako zástupce celé Evropské unie, i když k tomu neměl žádné oprávnění. Evropští politici na tuto situaci reagovali prvními odvetnými opatřeními. Jak bude Viktor Orbán pokračovat? Jaké strategie a taktiky by mohl maďarský premiér používat během svého předsednictví? Pro e15 komentoval Oszkár Roginer-Hofmeister, výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM.

Maďarsko sice až do konce roku předsedá Radě EU, politici členských států ale plánují ignorovat schůzky, které země uspořádá. A to v reakci na tajnou návštěvu maďarského premiéra Viktora Orbána u ruského prezidenta Vladimira Putina, i neplánovanou výzvu k příměří směrem k prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému. Pro Hospodářské noviny tento bojkot komenoval výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Make Europe Great Again je sloganem maďarského předsednictví v Radě EU. Maďarsko si vytvořilo sedm priorit včetně boje s nelegální migrací, či posilnění evropské obrany. Následující půlrok ale vzbuzuje mnoho otázek o tom jakým směrem se bude Unie pod taktovkou Budapešti ubírat a co to bude znamenat pro Ukrajinu. Situaci pro slovenskou televizi TA3 přibližuje Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Maďarsko dnes přebralo předsednictví Evropské unie, Budapešť vnímaná jako potížista v evropských institucích tak dostane na půl roku jinou roli. Premiér Viktor Orbán zároveň o víkendu oznámil vznik nové aliance v Evropském parlamentu, uzavřel ji s českým hnutím ANO a rakouskými Svobodnými. Vznik nové aliance komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Výstupy předchozích českých prezidentů, přínos české eurokomisařky Věry Jourové, roaming a reverse charge a hodnocení Česka jako předsednické země Evropské unie. Témata seriálu Českého rozhlasu o českých stopách v Evropské unii komentoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

15. prosince proběhla poslední online debata roku 2020 ze série EU± pořádaná Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM a Katedrou evropských studií FSV UK. Na téma „Portugalské a české předsednictví v Radě EU“ debatovali velvyslanec Portugalska v ČR Luís de Almeida Sampaio, naše výzkumná pracovnice Zuzana Stuchlíková a bývalá stálá zástupkyně při EU Milena Vicenová. Debata probíhala v anglickém jazyce a moderoval ji Tomáš Weiss, výzkumník a vedoucí Katedry evropských studí FSV UK.

Naše Zuzana Stuchlíková byla hostem vysílání Českého rozhlasu, kde odpovídala na otázky týkající se rumunského předsednictví i jeho domácí politické scény.

Naše Zuzana Stuchlíková byla hostem Studia ČT24, kde hovořila o prioritách rumunského předsednictví.