policy brief

Zvýšení evropské produktivity a konkurenceschopnosti závisí na vývoji a využívání technologií, zejména umělé inteligence. Evropa má šanci zaujmout vedoucí pozici v oblasti AI pokud EU a její členské státy zajistí přístup k programování, datům a financím a zlepší základní a pokročilé digitální dovednosti občanů. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes, spolu s dalšími, píše v nejnovějším článku.

Navzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.

V souvislosti s nedávným návratem průmyslové politiky na globální a unijní scénu tento policy brief popisuje, jak se české zájmy v této politice odrážely v debatách vedoucích k přijetí strategické agendy EU na období 2024-2029. Nejprve se snaží definovat zájmy české průmyslové politiky a nastiňuje dva alternativní přístupy k tomu, jak je lze vnímat. Liberální přístup navazuje na dlouhodobě zavedený konsenzus, podle něhož by Česko - jako velmi otevřená, exportně orientovaná ekonomika - mělo prosazovat především bezproblémový vnitřní trh bez překážek a volný obchod. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová ve své nové publikaci.

Publikace analyzuje možné změny ve složení Evropského parlamentu po volbách v roce 2024, zamýšlí se nad vývojem politického prostředí od roku 2019 a poukazuje na posuny ve stranické dynamice, jako je roztříštění tradiční stranické dominance a vznik nových politických uskupení. Kromě toho zkoumá možné změny v obsazení vrcholných pozic v EU po volbách a zabývá se přetrvávajícími obavami ohledně geografického zastoupení v institucích EU, zejména v Evropské komisi. Píše Tomasz Zając z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM).

Miroslava Pěčková sepsala Policy brief o současném stavu vyjednávání o Brexitu a jeho implikacích pro Českou republiku.

Náš Vít Havelka publikoval Policy brief o české perspektivě ohledně návrhu Evropské komise na VFR.

Botond Feledy publikoval v rámci projektu Think Visegrad policy brief o kybernetické bezpečnosti.

Vladislava Gubalova publikovala v rámci projektu Think Visegrad policy brief o budoucnosti zemí Střední Evropy.

Melchior Szczepanik publikoval v rámci projektu Think Visegrad policy brief o volbách do evropského parlamentu v roce 2019

Almadi Sejla publikovala v rámci projektu Think Visegrad policy brief o roli V4 v rámci unijních priorit týkajících se víceletého finančního rámce.

Edit Inotai, v rámci projektu Think Visegrad, publikoval policy brief o roli Německa v rámci Evropské unie a vlivu na státy skupiny V4.

Christian Kvorning Lassen je spoluautorem dokumentu analyzujícího přístup států střední Evropy k řešení migrační otázky.