plyn

V článku pro Reflex se Michal Hrubý, náš výzkumný pracovník a expert na energetiku, vyjádřil k tzv. iberské cestě, kterou uplatňuje Portugalsko a Španělsko v oblasti energetiky. Díky zastropování cen plynu se oběma zemím povedlo dosáhnout toho, že – zjednodušeně řečeno – extrémně vysoká cena plynu nemá vliv na cenu elektřiny. Má to ale i svá úskalí, ke kterým se právě náš expert vyjádřil.

iRozhlas.cz ve svém článku o aktuální evropské energetické politice odkazuje na přehled Plyn v číslech - Evropská solidarita s plynem: jak je na tom Česko?, kterou pro EUROPEUM vypracoval náš výzkumný pracovník Michal Hrubý. Michal Hrubý se pro iRozhlas dále podrobněji vyjádřil i k nutnosti budování energetické nezávislosti na Rusku, snižování roční spotřeby a českých zájmech.

Jak v Česku nakládáme s energiemi? Jaká energetická situace v budoucnu nastane a jak můžeme ušetřit? K tomu se vyjádřil náš výzkumný pracovník Michal Hrubý pro zpravodajský server Novinky.cz.

Michal Hrubý, náš výzkumný pracovník, se vyjádřil do článku pro zpravodajský server E15 k tématu českého předsednictví v Radě EU, ve kterém řeší otázku plynu z Ruska. Článek také porovnává situaci s rokem 2009, kdy Česká republika předsedala Radě EU poprvé.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová poskytla komentář pro iDnes.cz k návrhu taxonomie EU, který byl minulý týden odmítnut dvěma klíčovými výbory Evropského Parlamentu. Vadí jim, že mezi udržitelnými zdroji by mělo být i jádro a zemní plyn.

Jakub Ferenčík napsal blog na aktuální téma: Šestý balíček sankcí a závislost Visegrádské skupiny na Putinově plynu. Ruská agrese na Ukrajině si vyžádala další balíček sankcí, tentokrát v oblasti energetiky. Kvůli absenci alternativ pro dodávky plynu měly některé země Visegrádské čtyřky problém se zavedením nejnovějšího balíčku sankcí. Nakonec však EU našla konsenzus a zavedla výjimky pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Nově ohlášená možnost těžby zemního plynu v Severním moři aktuální situaci nevyřeší. „Ve středně- a dlouhodobém horizontu je to pouze jedno z mnoha řešení pro diverzifikaci zdrojů. Je ale otázkou, zda to bude mít významnější vliv na evropský trh s plynem a evropskou nezávislost." Projekty těžby surovin v EU je ale nutné podpořit.

Zveme vás na debatu v rámci cyklu Café Evropa, která se uskuteční dne 21. března o 17:30, tentokrát na téma: "Budoucnost evropské energetiky – jak zajistit stabilní a čisté zdroje energie bez Ruska?". Ruská invaze na Ukrajinu mimo jiné ještě více rozdmýchala otázku o energetické bezpečnosti ČR a EU a o budoucnosti energetiky u nás. Současná bezpečnostní situace ukazuje na nutnost co nejdříve diverzifikovat energetické zdroje, tedy zabezpečit dodávky energií z různých regionů a zemí tak, aby se zamezilo přílišné závislosti na Rusku. Je úplné nebo i částečné zastavení ruských dodávek plynu do Česka a Evropské unie reálnou možností? Jaké dopady by to mělo na naší energetickou bezpečnost? Jak velký další růst cen energií můžeme v tomto případě očekávat? Jak by měly státy EU reagovat a pomoci domácnostem i průmyslu předpokládané zvýšení zvládnout? Může znamenat případné dočasné zvýšení těžby uhlí návrat k fosilním palivům a konec klimatických ambicí EU? Nebo může naopak aktuální problematická situace ještě více urychlit energetickou transformaci?

V rámci studijního pobytu v bruselské kanceláři platformy Think Visegrad vznikl Policy Brief zabývající se budoucností zemního plynu v Evropské unii. Autorka článku, Agata Łoskot-Strachota, se v textu zaměřuje na současnou krizi na trhu, která vyvolala otázky o úloze plynu v procesu dekarbonizace, jakož i o nákladech a bezpečnosti jeho dodáve, a zdůrazňuje potřebu společné strategie v oblasti plynu, která by byla v souladu s cíli Zelené dohody, ale zároveň reagovala na krátkodobé výzvy.