Německo

Ve Francii padla vláda, předčasné volby se blíží v Německu. Dvě nejsilnější evropské ekonomiky se ocitají v politické krizi. Jak to ovlivní chod EU? Pro Rádio Prostor komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

Německo chce od 16. září zavést na šest měsíců kontroly na všech svých pozemních hranicích. Spolková vláda chce omezit nelegální migraci a zvýšit bezpečnost v zemi. Uprchlíky bude moct Německo na svých hranicích odmítnout. Rakousko už oznámilo, že žádné odmítnuté migranty na hranicích nepřevezme. Pro Televizní noviny TV Nova okomentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

O budoucnosti Evropské unie, Německa a růstu krajní pravice ve společnosti poskytla Klára Votavová, naše výzkumná pracovnice, rozhovor pro slovenskou RTVS.

Válka na Ukrajině a následná ekonomická krize, způsobená závislostí Evropy na ruských fosilních palivech, ukázala Evropanům, jaká nebezpečí skýtají příliš úzké ekonomické vazby na autokratických režimech. Zatímco se však Evropa zbavuje své závislosti na Rusku, jiná ekonomická závislost sílí, konkrétně ta Německa na Číně. Naše stážistka Kristina Kropáčková se ve svém blogu zabývá širšími souvislostmi tohoto fenoménu a jeho důsledky pro soudržnost EU.

Německá vláda plánuje financovat takzvané cenové brzdy, které jsou obdobou českých cenových stropů pro spotřebitele. Zásadním rozdílem cenové brzdy v Německu je fakt, že se bude týkat i velkých průmyslových podniků. K celé situaci se vyjádřil náš výzkumný pracovník Michal Hrubý.

Původně naplánované pravidelné jednání vlád Francie a Německa bylo nakonec odloženo. Může to být signál nějakých větších rozporů ve vztazích mezi státy? Jaké jsou příčiny rozporů? Jsou spíše osobního rázu nebo politické? Jaký dopad by mohlo mít, pokud by se Paříž a Berlín nedohodli na postoji k Číně? Situaci mezi zeměmi komentoval v pořadu Odpolední Plus pro Český rozhlas Plus náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka.

Ministři EU na mimořádné schůzce svolané Českem přišli s návrhy, jak řešit rostoucí ceny energií v Unii. Tato schůzka byla důležitou demonstrací evropské jednoty, tvrdí naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová v pořadu Bruselské chlebíčky Českého rozhlasu. Davidová zároveň upozorňuje na přeceňovaný a často démonizovaný vliv německého odchodu od jaderné energie na energetickou situaci v Evropě.

Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice našeho Institutu, poskytla komentář pro portál E15. V článku se věnuje návštěvě německého kancléře Olafa Scholze v Praze a energetické krizi, která ohrožuje EU. Podle Novotné odpovědnost leží i na ostatních státech včetně České republiky, které si také včas nevybudovaly jiné energetické zdroje.

Náš výzkumný pracovník Michal Hrubý komentoval pro zpravodajský server E15.cz přípravy především německé vlády na nedostatek energií během následující zimy. Ve svém komentáři se také vyjadřuje k dočasnému navrácení se Německa k jaderné energii. Přečtěte si celý článek zde nebo i v tištěné verzi.

Návrat uhlí jako zdroje výroby elektřiny je přímým důsledkem ruské agrese na Ukrajině. Obnovení provozu uhelných elektráren v Evropě znamená zvýšení škodlivých emisí, co by ohrozilo cíle EU v oblasti klimatu. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, Kateřina Davidová, pro diskusní pořad RTVS Svět :24 detailně mluvila o energetické krizi v Evropě, opatřeních, která dělá Brusel pro to, aby se země nemusely uchylovat ke zdrojům elektřiny, jako je uhlí, ale i o kompenzačních opatřeních členských států.

Rádi bychom vás pozvali na debaty v rámci projektu rEUnify, které proběhnou v pátek 3. června v Technické univerzitě v Liberci. Akce je pořádána Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM a Technickou univerzitou v Liberci.

Zveme Vás na další debatu ze série EU±, tentokrát na téma "Postoj Německa k ruské válce na Ukrajině". Jak vypadá německá pomoc Ukrajině ve srovnání s dalšími spojenci? Co je obsahem německé Zeitenwende? Jakým způsobem se změna německého přístupu k zahraniční politice promítne do evropské zahraniční a bezpečnostní politiky? Je možné od Německa očekávat vedení v otázkách bezpečnosti jako je tomu v případě ekonomiky?