NATO

Výsledek prezidentských voleb v roce 2024 opět otřásl základy transatlantických vztahů - do jaké míry, však zůstává otázkou. Tento Policy Paper shrnuje klíčové poznatky a úvahy z fóra, na základě poutavých diskusí tento dokument nabízí ucelený soubor poznatků, včetně realizovatelných doporučení a strategického „seznamu úkolů“ pro transatlantickou alianci v nadcházejících letech. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Danielle Piatkiewicz a vedoucí analytik Polského institutu mezinárodních vztahů Mateusz M. Piotrowski.

Evropské bezpečnostní prostředí se za poslední dekádu zásadně proměnilo v reakci na narůstající geopolitická rizika. Ruská invaze na Ukrajinu, rostoucí vliv autoritářských mocností, jako jsou Čína a Rusko a eskalace napětí v klíčových regionech, například na Blízkém východě nebo v Indo-Pacifiku, přetvářejí způsob, jakým Evropa vnímá svou bezpečnost a obranu. Tyto výzvy vedou k prohlubování obranné spolupráce v rámci EU i mimo ni, což zahrnuje rozvoj nových politik, struktur a iniciativ a spolupráce s NATO zároveň podtrhuje potřebu strategického sladění mezi evropskými a transatlantickými partnery. Vypracovaly výzkumnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová a výzkumná spolupracovnice Tereza Novotná.

Přestože pozornost Evropy v posledních letech zcela pohltila ruská agrese na Ukrajině, pro řadu států, Česko nevyjímaje, je stále zajímavější možnost diverzifikovat své obchodní příležitosti i mimo transatlantický prostor. Zeptali jsme se proto expertů a expertek z oblasti diplomacie, výzkumu i obchodu na možné nástrahy spolupráce EU a ASEAN, na bezpečnostní výzvy či na to, v čem tkví úspěch české diplomacie na Dálném východě. Pro Ústav mezinárodních vztahů odpovídala Zuzana Krulichová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Dokument „Transatlantic Policy Forum 2024 Backgrounder“ nastiňuje klíčové strategické výzvy a politické směry pro transatlantické vztahy v době, kdy se v USA blíží prezidentské volby. Zabývá se očekávanými otázkami transatlantické spolupráce, včetně rozšíření NATO a EU, reakce na válku na Ukrajině, bezpečnosti ve střední a východní Evropě a rostoucího geopolitického napětí s Čínou. Publikace zdůrazňuje, že je třeba, aby USA a Evropa posílily spojenectví a čelily tak výzvám, jako je ohrožení integrity voleb, multipolární obchodní systém a autoritářské vlivy.

Donald Trump i Kamala Harrisová budou v případě svého vítězství vyzývat EU, aby se více podílela na utváření mezinárodních politik. Pro Teraz.sk komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Danielle Piatkiewicz.

Nově zvolený generální tajemník NATO Mark Rutte vyrazil na svou první pracovní cestu na Ukrajinu. Ujistil prezidenta Volodymyra Zelenského, že chce aby členské země nadále podporovali Ukrajinu a posilovali obranu. Podle odborníků se nepředpokládá, že by s novým šéfem přišel obrat ve směřování Severoatlantické aliance, zároveň upozorňují na to, že za těchto okolností pro něj bude nejtěžší udržet alianci názorově pohromadě. Pro ČT24 komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Danielle Piatkiewicz.

V článku pro mezinárodní časopis The Diplomat Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, analyzuje nové směřování NATO, které se zaměřuje na region Indo-Pacifiku. Aliance se snaží udržet americké zapojení, potlačit ruskou agresi a omezit vliv Číny, přičemž posílení spolupráce s partnery, jako je Jižní Korea, je klíčové pro zajištění globální stability. Článek také obsahuje doporučení pro posílení těchto vztahů.

Spojenci ze střední a východní Evropy jsou klíčem k budování schopného evropského pilíře NATO, nezbytného pro zajištění budoucnosti aliance. Benjamin Tallis ukazuje, jak může Česko navázat na nedávný pokrok v oblasti obranných zakázek a zvýšit svůj vliv tím, že se bude soustředit na šest prvků, které Euro-NATO potřebuje. Těmi jsou základní bojeschopnost na národní úrovni, logistika, vojenská mobilita, strategické prostředky, vzdušná obrana a strategický úder dlouhého dosahu.

Jste studentem magisterského studia z České republiky, Maďarska, Polska nebo Slovenska a zajímáte se o mezinárodní vztahy a strategickou budoucnost NATO? Zapojte se do naší série seminářů, na kterých můžete diskutovat s odborníky, poděli se o své názory na politiku otevřených dveří NATO a navázat kontakty s vrstevníky z regionu.

Zveme vás na již druhou regionální debatu v rámci 25. výročí vstupu České republiky do NATO! Členství přineslo Česku výhody, je ale zároveň spojené s řadou závazků. Jaký význam má pro nás tato aliance? A co si o NATO myslíte vy? Přijďte si s námi o těchto a dalších otázkách popovídat i do Ústí nad Labem.

Zveme vás na regionální debatu v rámci 25. výročí vstupu České republiky do NATO, která se uskuteční ve středu 3. dubna od 17:00 hodin v Kulturním domě AKORD na adrese náměstí SNP 1, 700 30 Ostrava-Zábřeh.

Letos dojde k očekávané obměně nejvyšších postů v NATO a po volbách do Evropského parlamentu také v rámci Evropské unie. Tyto pozice jsou tradičně obsazovány kandidáty z bohatých států západní a jižní Evropy, méně pak i severní Evropy. Země východní a střední Evropy byly doposud, i po letech členství, stále opomíjeny. Polsko je jedinou zemí z tohoto regionu, která dosáhla na některou z vedoucích pozic v bloku - Donald Tusk vedl Evropskou radu a Jerzy Buzek Evropský parlament. Pro Deník N komentoval výběr kandidátů do Evropských top jobs Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.