Maďarsko

Maďarsko čekají za rok volby a předvolební průzkumy předpovídají, že by premiér Viktor Orbán se svou stranou Fidesz mohl skončit v opozici. „Orbán má nejnižší podporu od roku 2010 a uvědomuje si to. Svými kroky proti opozici, LGBT a dalším si snaží udržet konzervativní jádro svých voličů,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz maďarský analytik Institutu EUROPEUM Oszkár Roginer-Hofmeister.

Podle očekávání našlo 26 vedoucích představitelů EU v otázce Ukrajiny shodu. . Text sice nepřinesl žádné nové závazky, ukázal ale „nový standard“ silných prohlášení bez souhlasu sta procent členů Evropské rady. Situaci komentuje analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

V Bruselu jednali představitelé členských zemí o nespočtu otázkách. Jedním z nich je pokračování další vojenské pomoci Ukrajině. Společné prohlášení o pokračování pomoci podpořilo dvacet šest členských států, proti bylo Maďarsko. Jakou váhu má toto prohlášení, pokud není jednomyslné? Pro STVR komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Článek 7 je proti Maďarsku aktivovaný už řadu let, ale nikam to nevede. Je třeba jednomyslná shoda všech členských států EU, tedy kromě Maďarska. Pochybuji, že by k tomu mohlo, kdy dojít, míní zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

EU prodloužila ekonomické sankce proti Rusku. Potvrdila to šéfka diplomacie Kaja Kallasová. Maďarsko mělo výhrady, ale nakonec ustoupilo po ujištění o energetické bezpečnosti. Evropská komise slíbila pokračovat v jednáních o dodávkách ruského plynu s Ukrajinou, Maďarskem a Slovenskem. Pro STVR komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Danielle Piatkiewicz.

Rozhodnutí Ukrajiny, která se třetím rokem brání ruské invazi, zastavit tranzit plynu z Ruska, Fico označuje za ohrožení Slovenska. Navzdory avizovanému ukončení tranzitu plynu vláda Roberta Fica nepřipravila Slovensko na tuto situaci. Vyjednává jak s Moskvou o dodávkách z Ruska tak s Evropskou komisí a hrozí vetem při hlasování v EU. Pro Ranní Plus komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Co klíčového se v EU letos odehrálo? A jak by se z toho měla poučit do budoucna? Pro podcast Euractiv.cz komentoval zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Evropská komise zažaluje Maďarsko kvůli zákonu na ochranu národní suverenity. Podle Bruselu porušuje, mimo jiné, několik základních svobod vnitřního trhu nebo právní předpisy EU o ochraně údajů. Budapešť zákon brání tím, že je nezbytný k ochraně před zahraničními politickými zásahy. Zakazuje tak například, aby politické strany kandidující ve volbách financoval kdokoli ze zahraničí. Pro Televizní noviny komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Letos EU režim v Bělorusku za autoritářský neprohlásila. Maďarsko takové rozhodnutí vetovalo. Budapešť tak našla v této krátké tradici EU - komuniké k výročí volebního podvodu spáchaného Alexandrem Lukašenkem v roce 2020 - nový prvek, jak jít do střetu s Bruselem. Situaci související s maďarským předsednictvím v Radě EU komentuje pro španělský deník El País Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

Viktor Orbán nedávno vzbudil vlnu nevole v EU svým rozhodnutím umožnit ruským a běloruským občanům vstup do Maďarska bez kontroly. Tento krok, který zjednodušuje jejich pohyb v rámci Schengenu, vyvolal obavy z bezpečnostních hrozeb a nátlaku na evropské státy. Jaké důsledky může mít Orbánova politika pro bezpečnost v Evropě a jak na to reagují unijní instituce? Ppro Deník N komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Brusel bojkotuje maďarské předsednictví kvůli Viktorovi Orbánovi, který se rozhodl vyzkoušet hranice unijní jednoty během svého turné po Kyjevě, Moskvě a Pekingu, kde tvrdil, že jedná v zájmu míru. Jeho misi, která probíhala paralelně s ruským útokem na dětskou nemocnici v Kyjevě, ostře kritizovali evropští lídři. EU se od jeho kroku distancovala, a členské státy se dohodly na bojkotu neformálních schůzek v Maďarsku. Je možné, že Brusel přistoupí k dalším opatřením? Pro Respekt komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Mezi Budapeští a Varšavou začala diplomatická roztržka kvůli rozdílnému postoji obou zemí vůči Rusku. Nejprve maďarský premiér Viktor Orbán označil Polsko za zemi s nejvíce pokryteckou politikou v Evropě, Poláci vzápětí úder vrátili upozorněním na blízké vztahy s ruským prezidentem Putinem, které Orbán udržuje. Média mluví i o možném konci skupiny V4. Více o sporu mluvil v rozhovoru pro TN.cz výzkumník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.