Maďarsko

Evropská komise zažaluje Maďarsko kvůli zákonu na ochranu národní suverenity. Podle Bruselu porušuje, mimo jiné, několik základních svobod vnitřního trhu nebo právní předpisy EU o ochraně údajů. Budapešť zákon brání tím, že je nezbytný k ochraně před zahraničními politickými zásahy. Zakazuje tak například, aby politické strany kandidující ve volbách financoval kdokoli ze zahraničí. Pro Televizní noviny komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Letos EU režim v Bělorusku za autoritářský neprohlásila. Maďarsko takové rozhodnutí vetovalo. Budapešť tak našla v této krátké tradici EU - komuniké k výročí volebního podvodu spáchaného Alexandrem Lukašenkem v roce 2020 - nový prvek, jak jít do střetu s Bruselem. Situaci související s maďarským předsednictvím v Radě EU komentuje pro španělský deník El País Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

Viktor Orbán nedávno vzbudil vlnu nevole v EU svým rozhodnutím umožnit ruským a běloruským občanům vstup do Maďarska bez kontroly. Tento krok, který zjednodušuje jejich pohyb v rámci Schengenu, vyvolal obavy z bezpečnostních hrozeb a nátlaku na evropské státy. Jaké důsledky může mít Orbánova politika pro bezpečnost v Evropě a jak na to reagují unijní instituce? Ppro Deník N komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Brusel bojkotuje maďarské předsednictví kvůli Viktorovi Orbánovi, který se rozhodl vyzkoušet hranice unijní jednoty během svého turné po Kyjevě, Moskvě a Pekingu, kde tvrdil, že jedná v zájmu míru. Jeho misi, která probíhala paralelně s ruským útokem na dětskou nemocnici v Kyjevě, ostře kritizovali evropští lídři. EU se od jeho kroku distancovala, a členské státy se dohodly na bojkotu neformálních schůzek v Maďarsku. Je možné, že Brusel přistoupí k dalším opatřením? Pro Respekt komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Mezi Budapeští a Varšavou začala diplomatická roztržka kvůli rozdílnému postoji obou zemí vůči Rusku. Nejprve maďarský premiér Viktor Orbán označil Polsko za zemi s nejvíce pokryteckou politikou v Evropě, Poláci vzápětí úder vrátili upozorněním na blízké vztahy s ruským prezidentem Putinem, které Orbán udržuje. Média mluví i o možném konci skupiny V4. Více o sporu mluvil v rozhovoru pro TN.cz výzkumník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Maďarský premiér Viktor Orbán se ujal předsednictví v Radě EU teprve před necelým měsícem, ale již stihl vyvolat pobouření unijních institucí i většiny členských států svou nepovolenou „mírovou“ misí do Ruska a Číny. Během této mise se nechal prezentovat jako zástupce celé Evropské unie, i když k tomu neměl žádné oprávnění. Evropští politici na tuto situaci reagovali prvními odvetnými opatřeními. Jak bude Viktor Orbán pokračovat? Jaké strategie a taktiky by mohl maďarský premiér používat během svého předsednictví? Pro e15 komentoval Oszkár Roginer-Hofmeister, výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM.

Většina států Evropské unie se rozhodla bojkotovat zasedání Rady v Budapešti. Toto rozhodnutí je reakcí na Orbánovu "mírovou" cestu, během které se setkal s ruským prezidentem Putinem, čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a bývalým americkým prezidentem Trumpem, a to pod hlavičkou maďarského předsednictví bez jakéhokoli mandátu ze strany EU. Zbrzdí kritika ze strany EU Orbána v dalších krocích? Může být Maďarsku předsednictví odebráno? Musí vůbec být zahraniční politika EU jednotná? Situaci komentuje zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Maďarsko sice až do konce roku předsedá Radě EU, politici členských států ale plánují ignorovat schůzky, které země uspořádá. A to v reakci na tajnou návštěvu maďarského premiéra Viktora Orbána u ruského prezidenta Vladimira Putina, i neplánovanou výzvu k příměří směrem k prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému. Pro Hospodářské noviny tento bojkot komenoval výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Evropská komise oznámila, že vzhledem k vývoji maďarského předsednictví v Radě Evropské unie plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky. Viktor Orbán se stal terčem kritiky kvůli své nedávné cestě do Ruska, které označil za mírovou misi s cílem ukončení války na Ukrajině a které s vůdci ostatních států EU nekonzultoval. Ve vysílání Radiožurnálu tento krok komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Make Europe Great Again je sloganem maďarského předsednictví v Radě EU. Maďarsko si vytvořilo sedm priorit včetně boje s nelegální migrací, či posilnění evropské obrany. Následující půlrok ale vzbuzuje mnoho otázek o tom jakým směrem se bude Unie pod taktovkou Budapešti ubírat a co to bude znamenat pro Ukrajinu. Situaci pro slovenskou televizi TA3 přibližuje Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Členským státům EU od prvního července předsedá Maďarsko. Předsednictví přebírá od Belgie a do konce roku bude určovat evropskou agendu. Maďarské předsednictví tvrdí, že chce hledat skutečná řešení skutečných problémů. Někteří analytici se ale obávají, že do pozadí by se mohla dostat důležitá témata včetně podpory Ukrajiny. Pro RTVS komentuje Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.

Maďarsko dnes přebralo předsednictví Evropské unie, Budapešť vnímaná jako potížista v evropských institucích tak dostane na půl roku jinou roli. Premiér Viktor Orbán zároveň o víkendu oznámil vznik nové aliance v Evropském parlamentu, uzavřel ji s českým hnutím ANO a rakouskými Svobodnými. Vznik nové aliance komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.