krize

Končící Evropský parlament si zažil jedno z nejtěžších období. Řešit musel například covidovou krizi, válku na Ukrajině, energetickou krizi a migrační pakt. Jak si s těmito složitými problémy parlament poradil? Ve vysílání ČT24 akceschopnost europoslanců hodnotil Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Zveme vás na další debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Vztahy EU a Číny – promění současné krize vztah dvou velmocí?". Debata se bude konat v pondělí 20. března v 17:30 online na naší Facebookové stránce.

Srdečně Vás zveme na debatu s Andrej Stančíkem na téma: "Evropa v zajetí krizí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Co dál?", která se uskuteční v pondělí 13. února od 18:00. Debata proběhne v prostorách PKC (Pražské kreativní centrum)

Vít Havelka napsal policy paper, ve kterém se zabývá energetickou krizí, která zasáhla EU hned po pandemii COVID-19. Dne 24. února Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu a následně spustilo sérii událostí, které vyústily v energetickou krizi v EU.

Alexandr Lagazzi, výzkumný spolupracovník našeho Institutu poskytl pro slovenskou RTV komentář k vládní krizi v Itálii, která vede k předčasným volbám. Ty se uskuteční pravděpodobně koncem září.

Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice našeho Institutu, poskytla komentář pro portál E15. V článku se věnuje návštěvě německého kancléře Olafa Scholze v Praze a energetické krizi, která ohrožuje EU. Podle Novotné odpovědnost leží i na ostatních státech včetně České republiky, které si také včas nevybudovaly jiné energetické zdroje.

Návrat uhlí jako zdroje výroby elektřiny je přímým důsledkem ruské agrese na Ukrajině. Obnovení provozu uhelných elektráren v Evropě znamená zvýšení škodlivých emisí, co by ohrozilo cíle EU v oblasti klimatu. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, Kateřina Davidová, pro diskusní pořad RTVS Svět :24 detailně mluvila o energetické krizi v Evropě, opatřeních, která dělá Brusel pro to, aby se země nemusely uchylovat ke zdrojům elektřiny, jako je uhlí, ale i o kompenzačních opatřeních členských států.

V rámci studijního pobytu v bruselské kanceláři platformy Think Visegrad vznikl Policy Brief zabývající se budoucností zemního plynu v Evropské unii. Autorka článku, Agata Łoskot-Strachota, se v textu zaměřuje na současnou krizi na trhu, která vyvolala otázky o úloze plynu v procesu dekarbonizace, jakož i o nákladech a bezpečnosti jeho dodáve, a zdůrazňuje potřebu společné strategie v oblasti plynu, která by byla v souladu s cíli Zelené dohody, ale zároveň reagovala na krátkodobé výzvy.

Ředitel Institutu EUROPEUM Vladimír Bartovic byl hostem živého vysílání Událostí ČT24. Okomentoval celosvětovou krizi způsobenou koronavirovou pandemií a budoucí vývoj evropské integrace po ní.

V Itálii se rozbíhají rozhovory o zformování nové vlády. Premiér Giuseppe Conte totiž v úterý podal demisi a s ním i celý vládní kabinet. Končící předseda vlády ale přesto věří, že se mu koalici podaří složit opět. Více o tomto tématu hovoří výzkumný spolupracovník našeho institutu EUROPEUM Alexandr Lagazzi.

Kosovo, koronavirová krize a krize politická: těmto tématům se ve svém nejnovější blogu věnuje naše Jana Juzová.

Institut mezinárodních studií FSV UK, Goethe Institut a Heinrich Böll Stiftung pořádají křest knihy "Populismus v časech krize" kolektivu autorů z IMS a následnou debatu o současném evropském populismu.