klimatická změna

Vláda částečně přijala pravidla pro obchodování s emisními povolenkami, která vycházejí z evropských předpisů. Nepřijetí některých klíčových aspektů však může vést k problémům, včetně možných pokut od Evropské unie. Tématem je především sdílení zisků z povolenek a ochrana zranitelných skupin před rostoucími náklady na energie. Pro Ekonews komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.

Organizátoři letošní konference o změně klimatu, která dnes pod zkratkou COP 29 začíná v Baku v Ázerbájdžánu, nedávali dopředu najevo moc optimismu. Postoj druhého největšího znečišťovatele na světě, Spojených států, k ochraně klimatu je nejistý po prezidentských volbách z minulého týdne. Američané odstoupili od Pařížské klimatické dohody za prvního prezidentství Donalda Trumpa a očekává se, že by od ní mohli odstoupit znovu za jeho druhého prezidentství. Kromě toho, světový lídři se stále nemohou dohodnout na financování zelené transformace v rozvojových zemích, což by mělo být hlavním tématem letošní konference o změně klimatu. Pro ČRo Plus okomentovala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Vzhledem k tomu, že po rekordních červencových teplotách se tento týden očekává další vlna veder, města ve střední Evropě se zpožděním přijímají opatření - ale politika se jim stále staví do cesty. Katarína Svitková, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, která se specializuje na klimatické změny, urbanismus a udržitelnost, komentuje pro server Balkan Insight.

Česká města by se mohla inspirovat v boji s vysokými teplotami ve jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je dobře přizpůsobená extrémnímu horku. Barcelona disponuje více než dvěma stovkami klimatických útočišť v prostorách veřejně přístupných institucí, jako jsou muzea, galerie, úřady a knihovny, která poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Podle výzkumné spolupracovnice Kataríny Svitkové z Institutu EUROPEUM Česku chybí akční plány a reaguje na horko až v poslední chvíli. Připravenost na tropické dny je klíčová pro ochranu obyvatelstva, zejména seniorů a malých dětí, pro které jsou letní dny nejnáročnější.

Letošní volby do Evropského parlamentu vedly k debatám o pokračování evropského plánu snižování emisí skleníkových plynů na čistou nulu do roku 2050, a to navzdory událostem posledních let, které naznačují potřebu přehodnotit tento plán. Výsledky voleb neznamenaly pro evropské zelené ambice takovou ztrátu, jakou se očekávalo. Priorita klima a životní prostředí již není pro většinu Evropanů na tak vysoké úrovni jako před pěti lety, což odráží aktuální politické a mezinárodní výzvy, jako je bezpečnost, ekonomická prosperita a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Kateřina Davidova, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, napsala na toto téma komentář pro Hospodářské noviny.

Jak česká veřejnost nahlíží na klimatickou změnu a rozvoj obnovitelných zdrojů? Nahlíží na něj jako cestu ke konkurenceschopnosti? Měla by se podle Čechů Evropská Unie soustředit na téma životního prostředí? O průzkumu STEM ve spolupráci s Institutem EUROPEUM a jeho výsledcích, mluvila Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, v pořadu Naše Evropa na TV Nova.

Ruská válka na Ukrajině destabilizovala dodavatelský řetězec a zatížila potravinové systémy Afriky a Blízkého východu, což zdůraznilo jejich zranitelnost a potřebu zvýšit jejich odolnost. Píše Clément Steuer, seniorní výzkumník v Ústavu pro mezinárodní vztahy v Praze.

Zveme vás na debatu s názvem "Klimatické politiky regionálně: Pomůže evropská klimatická politika zachránit Jizerskou 50?," která se zaměří na dopad klimatické změny na konkrétním případu v Libereckém kraji. Událost se uskuteční v pondělí, 22. dubna, od 18:00 v Knihkupectví a antikvariátu Fryč.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová v podcastu týdeníku Respekt s názvem Příběhy klimatické změny zhodnotila probíhající konferenci OSN COP28 v Dubaji a rozebrala i paradoxní dotování fosilních paliv v Česku a hledání možností sociálně spravedlivého přechodu na obnovitelné energie.

Města jižní a západní Evropy se adaptují na letní vlny veder. Jaká opatření přijímají, aby ochránila své občany? V článku pro EURACTIV situaci popisuje spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Klára Votavová, naše výzkumná pracovnice, napsala komentář k aktuální vládní duchodové reformě. Dle Votavové je alarmující, že reforma nepočítá s klimatickou změnou a dopady technologií na pracovní trh.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Kanceláří Evropského parlamentu v České republice organizuje v rámci Konference o budoucnosti Evropy pro studenty českých středních a vysokých škol první Youth Conference in Prague 2021. Cílem konference je poskytnout mladým lidem platformu a prostor být součástí celoevropských diskuzí o budoucnosti Evropy.