klimatická politika

Existuje celá řada způsobů, jak mohou výnosy z ETS2 a financování ze Sociálního klimatického fondu podpořit dekarbonizaci pro nízkopříjmové domácnosti a zohlednit tak rozdílné potřeby komunit, regionů a členských států. Pokud budou tyto iniciativy řešeny včas, mohou podpořit nejen ekologickou, ale i sociálně citlivou a spravedlivou transformaci. Jak přesně může být Fond alokován a jaké jsou jeho kapacity jsou hlavní otázky tohoto policy briefu, který napsala Rebeka Hengalová v rámci výzkumné stáže s Think Visegrad.

Evropská unie realizuje ambiciózní program v rámci Zelené dohody. Udržitelný rozvoj a opatření v oblasti klimatu byly upřednostněny podle ambiciózních cílů, které Evropská zelená dohoda zahrnuje. Jak však zdůraznila Ursula von der Leyenová, těžiště strategických priorit se v poslední době přesunulo na hospodářskou bezpečnost, konkurenceschopnost a obranu. Klimatická krize však představuje pro moderní lidstvo bezprecedentní bezpečnostní hrozbu a rozvoj odolnosti vůči změně klimatu by měl stále sloužit jako předpoklad pro naplnění těchto strategických priorit. Píše Elif Naz Němec ve svém Policy Briefu.

Zveme vás na debatu k premiéře nového vzdělávacího pořadu o environmentálních tématech Přihořívá. Událost pořádá studentská vzdělávací platforma Based, v rámci které pořad vznikl, a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.

Od nové Evropské komise se obecně neočekává nějaký zásadní obrat, ale to, že dá nohu z plynu a nebude EU zatěžovat novými regulacemi a omezeními. Pro Deník.cz komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Evropská unie je na cestě ke zvýšení závazků v růstu podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Společně chce Unie nově dosáhnout 42,5 procent obnovitelné energie. Jak k výzvě přistupují jednotlivé členské země? Pro Český rozhlas toto téma zanalyzovala seniorní výzkumná pracovnice EUROPEUM Kateřina Davidová.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová publikovala v rámci časopisu Fórum sociální politiky článek o klimatické politice. Text se zaměřuje na vývoj v energetické a klimatické politice v posledním roce, který byl definován ruskou válkou na Ukrajině, energetickou krizí a rostoucí inflací. Periodikum vydává Research Institute for Labour and Social Affairs (RILSA) – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová se zaměřila na vývoj v energetické a klimatické politice v posledním roce, který byl definován válkou na Ukrajině, energetickou krizí a rostoucí inflací.

Když Evropský parlament v únoru definitivně potvrdil zákaz prodejů aut se spalovacím motorem v EU v roce 2035, rozpoutal v Česku nové kolo dobře známé diskuse. Stojí ochrana klimatu a životního prostředí za ohrožení prosperity v zemích se silným automobilovým průmyslem, jako je třeba Česko? Tomuto tématu se věnuje Klára Votavová.

V souvislosti se schválením návrhu zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035 je komentář Michala Hrubého pro zpravodajský web Seznam Zprávy optimistickým pohledem na budoucnost, která nás s elektromobily čeká.

Signálem k přechodu na čistší mobilitu je dle slov Michala Hrubého, našeho výzkumného pracovníka, zodpovědnost státu za celkové snižování emisí v dopravě. Ve svém komentáři rozebírá jaké výzvy nás čekají v souvislosti s přechodem na bezemisní modely automobilů po roce 2035 a jaké příležitosti se České republice v tomto směru otevírají. Slovy o evropské klimatické politice jej doplňuje i Kateřina Davidová, výzkumná pracovnice našeho institutu, která popisuje případné dopady oslabení systému EU ETS.

Kateřina Davidová v komentáři pro Lidové noviny psala o chování českých politiků ve vztahu ke klimatické politice.

Kateřina Davidová ve svém nejnovějším policy paperu zkoumá postoj Evropského parlamentu vůči klimatickým změnám s ohledem na právě probělhé volby. Jaké jsou výhledy do budoucna pro klimatickou politiku Unie?