finance

Víceletý finanční rámec (VFR) je klíčovým nástrojem EU určujícím výdajovou i příjmovou složku společného evropského rozpočtu. Jednání o dlouhodobém rozpočtu je na evropské úrovni jedním z těch nejdůležitějších a nejzdlouhavějších. Rozhoduje se při něm o celkových výdajích v tradičních oblastech, jako jsou zemědělství či koheze, ale také o nových prioritách, jako jsou obrana a konkurenceschopnost. Návrh finančního rámce pro období 2028-2034 by měla Evropská komise předložit do poloviny roku 2025, neformální jednání o podobě návrhu však probíhají již nyní na pracovní i politické úrovni – nový Evropský komisař pro rozpočet proto nyní objíždí členské státy a Komise spustila k tématu veřejnou konzultaci. Komise již představila hrubé obrysy příštího VFR, včetně většího zaměření na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování. Zároveň zdůraznila potřebu větší flexibility, aby rozpočet dokázal lépe reagovat na krize. Vzhledem k množství (staro)nových priorit, včetně obrany, klimatu a konkurenceschopnosti, se otevírá také otázka velikosti příštího evropského rozpočtu a nových vlastních zdrojů. Aktuální debata o českých prioritách v rámci příštího VFR je proto více než příhodná a Česko by mělo aktivně vstupovat do jednání na celoevropské úrovni. Podkladový dokument pro kulatý stůl Národního konventu o EU zpracovali Josef Bič (FSV VŠE) a Filip Křenek (EUROPEUM).

Magdalena Rubin ve svém blogu píše o ekonomické pomoci jako nástroji k dosažení evropských cílů v severní Africe a na Blízkém východě.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM Vás srdečně zve na další debatu ze série Café Evropa. Debata bude zaměřena na evropský plán obnovy a rozpočet EU po koronavirové pandemii. Debata proběhne v úterý 8. září od 17:30 online na Facebooku.

Ministerstvo financí zveřejní vývoj rozdílu mezi příjmy Česka z EU a odvody do ní, tedy tzv. čisté pozice, za první pololetí. Jak Česko z pozice čistého příjemce využívá potenciál fondů? Náš výzkumný pracovník Michal Vít odpovídal v pořadu ČRo Plus.

Oleksii Sydorchuk se ve svém policy paperu zabývá formami financování politických stran na Ukrajině. Jako model uvádí Českou republiku, na které demonstruje výhody a nevýhody veřejného financování politických stran.