Evropská unie

Vladimír Putin opakovaně ukazuje, že jeho slovo neplatí a porušuje vlastní dohody. Ukrajina už jednou příměří s Ruskem uzavřela, Minské dohody, a Rusko je porušilo. Musí být tedy jasné, že případné příští budoucí podmínky příměří budou muset opravdu platit. Pro Horizont ČT24 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Lídři Evropské unie se v Bruselu sejdou k jednání o obraně, konkurenceschopnosti a podpoře Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím jednal jak s Donaldem Trumpem, tak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Evropa zůstává hlavním pilířem podpory Ukrajiny – navzdory snahám některých lídrů, jako je Viktor Orbán, o narušení jednoty sedmadvacítky. Ve Studiu 6 situaci komentuje výkonný ředitel Institutut EUROPEUM Martin Vokálek.

Státy střední Evropy – Polsko, Slovensko a Česko – se jednoznačně staví za rozšíření Evropské unie směrem na východ a k západnímu Balkánu. Zároveň však zdůrazňují, že cesta ke členství musí být podmíněna splněním všech stanovených kritérií. Ukrajina si uvědomuje, že její integrace do EU bude běh na dlouhou trať, ale každý posun vpřed pro ni znamená další odstup od vlivu Ruska. Pro Euractiv komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Jana Faktor Juzová.

Evropští lídři mají nabitý program – po bezpečnostní konferenci v Mnichově následuje setkání v Paříži. Řeší se budoucnost konfliktu na Ukrajině, vztahy s USA a ztráta dosavadních jistot. Kontext událostí pro Voxpot v podcastu Puls rozebírá analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Po nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta hesla českých politiků hlásající příslušnost k Západu vyvolávají otázku, k jakému Západu se čeští politici včetně premiéra Fialy vlastně hlásí. A konkrétně jestli tím myslí Evropu, nebo Trumpovu Ameriku. Pro Deník N komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová

Kompas konkurenceschopnosti, který nyní představila Evropská komise, ukazuje, kam se vydat, aby EU zůstala silná, inovativní a nezávislá. Udává směr a zmiňuje hlavní milníky na cestě k vyšší konkurenceschopnosti. Pro Euractiv.cz komentoval projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

„Tohle není konec, ale začátek,“ vzkázal 31. ledna 2020 tehdejší britský premiér Boris Johnson. Den se zapsal do historie jako moment, kdy Velká Británie po veřejném referendu, kdy pro odchod hlasovalo 52 procent Britů, opustila Evropskou unii. Pro server iROZHLAS komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Zuzana Kasáková.

Evropská unie očekává první kroky nového amerického prezidenta s obavami, zejména pokud jde o podporu pro Ukrajinu či hospodářskou oblast. Trump se netajil tím, že by finance pro zemi, která se již téměř tři roky brání ruské agresi, zásadně omezil. Další nejistotou jsou rovněž vyhlídky na vyšší americká cla na veškeré příchozí zboží. Pro ČTK komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Danielle Piatkiewicz.

Donald Trump dnes složí přísahu v americkém Kapitolu a stane se tak 47. prezidentem Spojených států. Co to může znamenat pro Evropu? Trump už avizoval zavedení cel, jednání o válce na Ukrajině nebo tlak na evropské spojence. Pro ČT24 komentoval zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Dne 10. prosince uspořádal Think Visegrad v Bruselu odbornou diskuzi na téma Přehodnocení vztahů mezi EU a USA po volbách do Evropského parlamentu a USA: Pohledy ze střední Evropy (a odjinud). Debata se zabývala možnými důsledky znovuzvolení Donalda Trumpa pro EU a transatlantické vztahy. Zasedání, jehož se zúčastnili odborníci, tvůrci politik a akademici, se zabývalo kritickými výzvami a příležitostmi v politickém, bezpečnostním a ekonomickém rozměru. Cílem debaty bylo podpořit hluboké porozumění tomu, jak se politika Trumpovy administrativy může změnit strategická rozhodnutí EU a ovlivnit vztahy mezi EU a USA.

V4 jako kolektiv představuje obzvláště zajímavou případovou studii minilateralismu v rámci EU vzhledem k četným opakováním a případům využití tohoto místa různými českými, maďarskými, polskými a slovenskými národními vládami. Tyto čtyři středoevropské státy jsou již dlouho ohrožovány velmocí na východě - Ruskem - a velmocí na západě - Německem. Při řízení procesu zbavování se stínu komunistické éry se V4 nejprve projevila přirozenou spřízněností těchto států s cílem dosáhnout vstupu do EU, rozvíjet tržní hospodářství a vytvořit instituce západního typu. Píše Henry Barrett ve svém Policy Paperu.

V uplynulém desetiletí prochází evropské bezpečnostní prostředí významnými proměnami, od ruské invaze na Ukrajinu a eskalujícího napětí na Blízkém východě až po rostoucí geopolitické ambice Číny. Evropa je tak nucena rozšířit obrannou spolupráci a posílit své obranné a bezpečnostní kapacity. Tento vývoj urychluje úsilí členských států EU o rozvoj robustních společných bezpečnostních a obranných struktur a politik s cílem zajistit EU stabilní postavení v globálním geopolitickém uspořádání. Píšou výzkumnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová a Danielle Piatkiewicz a spolupracovnice Tereza Novotná.