EU

Donald Trump podmiňuje snížení cel na evropské zboží rozšířením dovozu amerických energií do Evropy. Obchod s energiemi tak podle něj bude klíčovým bodem případných dohod. Evropská unie mezitím přichází s návrhy na zavedení vzájemných nulových cel, například na průmyslové výrobky nebo automobily. Situaci pro ČT24 okomentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Cílem diskusí je nabídnout srozumitelný přehled přijatých rozhodnutí a jejich širší dopad na Evropskou unii i Českou republiku. Každá debata poskytne prostor pro reflexi zásadních legislativních a politických kroků Evropského parlamentu, přímou diskusi s europoslanci a experty, a umožní otevřený dialog s odbornou i širokou veřejností.

Evropská unie dává najevo ochotu jednat se Spojenými státy o otázce cel, zároveň si však připravuje i vlastní obranné scénáře. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU v reakci na případná americká cla plánuje posílit jednotný trh. V Lucemburku se sešli ministři členských států. Pro Český rozhlas Plus komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Bílý dům uvalil cla na své obchodní partnery ve snaze obnovit suverenitu USA. Pro pořad Střepiny komentuje analytiku Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Donald Trump si svojím krokem rozhněval soupeře i dlouhodobé spojence. Nová cla začnou platit už 5. dubna. Pro ta3 komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Donald Trump v podstatě vyhlásil obchodní válku celému světu, včetně svých nejbližších dosavadních spojenců. Dlouhodobě o Evropě mluví jako o konkurentech, teď se k nám chová jako k nepřátelům. Pro ta3 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Dva roky staré a zatím nikdy nepoužité. Takzvaný nástroj o ochraně před hospodářským nátlakem je jednou z možností, po které může Evropská unie sáhnout v reakci na cla, která vyhlásil americký prezident Donald Trump. Krajní možností by bylo částečné odstřižení amerických bank od evropských veřejných zakázek. Jde o projekty v objemu až dvou bilionů eur ročně (asi 50 bilionů korun). Pro iROZHLAS komentuje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Donald Trump uvalil na každý stát jiná cla, čímž úplně rozebral na atomy dosavadní pravidla hry, která se teď budou skládat znovu. Pro ČRo Dvojka komentuje zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Evropská unie čelí dvojí výzvě. Europarlament jedná o pokračování vojenské pomoci Ukrajině, zároveň ale musí reagovat na možné obchodní restrikce ze strany USA. Obě témata spojuje otázka evropské soběstačnosti a schopnosti bránit vlastní zájmy. Pro CNN Prima News komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Emisní povolenky na dopravu a bydlení mají začít platit od roku 2027. Premiér Petr Fiala chce účinnost směrnice posunout alespoň o jeden rok. Naopak hnutí ANO ji hodlá úplně zrušit, pokud se dostane k moci. Když ale Česko evropskou směrnici nepřijme, hrozí mu finanční postih. Situaci komentoval pro CNN Prima News analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Víceletý finanční rámec (VFR) je klíčovým nástrojem EU určujícím výdajovou i příjmovou složku společného evropského rozpočtu. Jednání o dlouhodobém rozpočtu je na evropské úrovni jedním z těch nejdůležitějších a nejzdlouhavějších. Rozhoduje se při něm o celkových výdajích v tradičních oblastech, jako jsou zemědělství či koheze, ale také o nových prioritách, jako jsou obrana a konkurenceschopnost. Návrh finančního rámce pro období 2028-2034 by měla Evropská komise předložit do poloviny roku 2025, neformální jednání o podobě návrhu však probíhají již nyní na pracovní i politické úrovni – nový Evropský komisař pro rozpočet proto nyní objíždí členské státy a Komise spustila k tématu veřejnou konzultaci. Komise již představila hrubé obrysy příštího VFR, včetně většího zaměření na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování. Zároveň zdůraznila potřebu větší flexibility, aby rozpočet dokázal lépe reagovat na krize. Vzhledem k množství (staro)nových priorit, včetně obrany, klimatu a konkurenceschopnosti, se otevírá také otázka velikosti příštího evropského rozpočtu a nových vlastních zdrojů. Aktuální debata o českých prioritách v rámci příštího VFR je proto více než příhodná a Česko by mělo aktivně vstupovat do jednání na celoevropské úrovni. Podkladový dokument pro kulatý stůl Národního konventu o EU zpracovali Josef Bič (FSV VŠE) a Filip Křenek (EUROPEUM).

Evropská unie odmítá zlevnit energie zrušením emisních povolenek, přestože by to podle českých ekonomů a podnikatelů přineslo největší úlevu. Místo toho přichází s vlastním plánem, jak snížit ceny elektřiny a plynu. Situaci pro iDnes komentoval analytik Institutu Europeum Filip Křenek.