energie

Energetické komunity jsou účinným prostředkem decentralizace a obnovy našich energetických systémů pomocí udržitelných řešení, protože jsou obvykle založeny na obnovitelné energii. Začaly se objevovat již v 70. letech 20. století, avšak k jejich výraznému rozvoji došlo až v posledních letech, a to i z hlediska jejich zavedení do legislativy EU. Zejména v zemích západní a severní Evropy se tato koncepce již těší velké oblibě. Naproti tomu v zemích střední a východní Evropy (dále jen SVE) se energetická společenství teprve začínají vytvářet. Tento politický brief (založený na literatuře a rozhovorech s různými zúčastněnými stranami ) zkoumá výhody, které mohou energetická společenství přinést, a především hlavní překážky, které jim stále stojí v cestě k většímu rozvoji v regionu střední a východní Evropy - a zejména v zemích Visegrádské skupiny (V4). Jak tyto iniciativy postupují, sdílení osvědčených postupů zajistí úspěch komunitní energetiky v energetickém přechodu. Píše Alžbeta Gavalcová.

Michal Hrubý, náš výzkumný pracovník, se ve večerních zprávách televize Nova vyjádřil k současné energetické krizi a o tom, jaká opatření připravuje Švýcarsko.

Slovinsko plánuje výstavbu plynovodu do střední Evropy. Chce tím pomoci středoevropským zemím zbavit se závislosti na ruském plynu. K tématu se pro E15 vyjádřil také náš výzkumný pracovník Michal Hrubý, který se energetikou dlouhodobě zabývá.

Náš výzkumný pracovník Michal Hrubý se pro médium Extra.cz vyjádřil k problematice energetické krize.

Státy Evropské unie čeká období snižování spotřeby plynu. Přestože cílem návrhu, na kterém se členské země shodly, je dobrovolné snížení spotřeby v nadcházejících měsících o 15 % oproti průměru uplynulých pěti let, bude tlak na ještě vyšší úspory růst. A to nejen ve spotřebě zemního plynu, ale také elektřiny. Náš výzkumný pracovník Michal Hrubý sepsal přehled o plynu a jeho užívání v Česku, ve kterém upozorňuje na nutnost úspor, které nám pomůžou překlenout letošní topnou sezónu a zodpovídá několik otázek, které se ke spotřebě plynu pojí. Jak je na tom s plynem Česko? Jaké jsou naše zásoby a kde získat nové kapacity? A jak šetřit s ohledem na další zimu? I na tyto otázky najdete v přehledu odpovědi. Přehled budeme postupně aktualizovat (původně vydáno 1. srpna 2022).

Hostem podcastu Stačí málo, který přináší Generali Česká pojišťovna, byl náš výzkumný pracovník Michal Hrubý. Odpovídal na otázky týkající se energetiky a energetické krize. V podcastu se mimo jiné dozvíte, jak s energiemi efektivně nakládat v domácnostech a jakým chybám se vyhnout, pokud chcete za energie ušetřit.

Německá vláda plánuje financovat takzvané cenové brzdy, které jsou obdobou českých cenových stropů pro spotřebitele. Zásadním rozdílem cenové brzdy v Německu je fakt, že se bude týkat i velkých průmyslových podniků. K celé situaci se vyjádřil náš výzkumný pracovník Michal Hrubý.

Mezinárodní agentura pro energii ve své čtvrtletní zprávě uvedla, že Evropa bude ohledně ruských dodávek bude čelit bezprecedentním rizikům, a že bude možná nucena soutěžit o zkapalněný zemní plyn s Asií. Evropskou situaci, tedy i českou v tomto světovém kontextu probral s Martinou Maškovou náš výzkumný pracovník Michal Hrubý.

Zveme vás na online debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Dodávky a zásoby plynu pro Evropu – budeme mít v zimě čím topit?" Debata se bude konat ve čtvrtek 22.9. v 18:00 online na naší Facebookové stránce.

Energetická a klimatická krize, rostoucí ceny elektřiny. Dělá Evropská unie dostatek a správné kroky v této energetické situaci? V Seznam podcastu s názvem "Kam pak?" se k současné situaci i k budoucnosti vyjádřila naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová. V pořadu probrali aktuální rostoucí ceny energií, zelenou transformaci i různé přístupy k udržitelnosti.

V článku pro Reflex se Michal Hrubý, náš výzkumný pracovník a expert na energetiku, vyjádřil k tzv. iberské cestě, kterou uplatňuje Portugalsko a Španělsko v oblasti energetiky. Díky zastropování cen plynu se oběma zemím povedlo dosáhnout toho, že – zjednodušeně řečeno – extrémně vysoká cena plynu nemá vliv na cenu elektřiny. Má to ale i svá úskalí, ke kterým se právě náš expert vyjádřil.

Návrat uhlí jako zdroje výroby elektřiny je přímým důsledkem ruské agrese na Ukrajině. Obnovení provozu uhelných elektráren v Evropě znamená zvýšení škodlivých emisí, co by ohrozilo cíle EU v oblasti klimatu. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, Kateřina Davidová, pro diskusní pořad RTVS Svět :24 detailně mluvila o energetické krizi v Evropě, opatřeních, která dělá Brusel pro to, aby se země nemusely uchylovat ke zdrojům elektřiny, jako je uhlí, ale i o kompenzačních opatřeních členských států.