elektromobilita

Zelená dohoda pro Evropu je ambiciózní strategie, která má zajistit, že Evropa se stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050. Součástí této iniciativy je přechod na elektromobilitu, který má snížit emise skleníkových plynů na minimum. Většina stran, které kandidují do Evropského parlamentu, tuto strategii chtějí měnit, a to i přes to, že automobilky už s přechodem počítají. Téma okomentovala v článku pro iRozhlas.cz výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Kateřina Davidová.

Český automobilový průmysl zaspává za vývojem zbytku Evropy a světa. Sice si nemůže příliš vybírat, co bude vyrábět, ale má možnost posílit svou konkurenceschopnost a odolnost. Potřebuje k tomu ovšem proškolené a vzdělané zaměstnance, které na místním trhu práce těžko najde. Budeme tedy proškolovat pracovníky automobilek, posilovat pozici našeho strategického odvětví a podporovat spravedlivou transformaci? Nebo budeme dál tvrdit, že se nás přechod na elektromobilitu netýká a za zvýšenou nezaměstnanost může Zelená dohoda pro Evropu? Jak vyrábět elektroauta a zůstat nadále konkurenceschopní? Tématem se ve svém článku zabývá Rebeka Hengalová výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Proaktivní postoj EU, který představila ve strategii pro kritické suroviny a později v aktu o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act - CRMA), je hnací silou přístupu Unie k zajištění dodávek těchto surovin pro výrobu baterií pro elektromobily. Projekt Cínovec má v Česku velký ekonomický potenciál, protože zvyšuje schopnost zajistit domácí a regionální dodávky lithia, které jsou jinak geograficky koncentrované mimo Evropu. Ta je na dovozu lithia pro výrobu baterií pro elektromobily závislá na několika málo zemích, zejména na Číně.

V proškolování zaměstnanců automobilek není na co čekat, pokud nechceme, aby náš autoprůmysl zkostnatěl a zaniknul. Píše Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Naše projektová manažerka Tatiana Mindeková se v Newsroomu ČT24 vyjádřila k narůstajícím dezinformacím o spalovací motorech a Zelené dohodě.

Budoucnost aut s výfukem hýbe Evropou. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) proto vyrazil do Štrasburku, kde jednal o prosazování „realistických“ pravidel. Zčásti má pravdu. V boji za syntentická paliva, který rozjeli Němci, je ovšem realismus jednoznačně na straně návrhu, který je dávno na stole. A jehož budoucnost teď Kupka a spol. ohrožují. Komentář napsal náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka.

Poměrně bez povšimnutí odhlasoval v srpnu loňského roku Kongres Spojených států amerických přijetí Zákona na snížení inflace neboli Inflation Reduction Act (IRA). Toto rozhodnutí může být jedním z nejdůležitějších kroků v boji proti klimatické změně v této dekádě. Jedná se o masivní investiční balíček, který může zásadně ovlivnit dosavadní přístup Evropy a dalších zemí k zelené transformaci. Přechod na čisté technologie, jejich výzkum, vývoj i výroba, už nemůžou být vnímány čistě jako otázka snižování emisí, ale i jako otázka udržení konkurenceschopnosti na globálním trhu. Zelený závod začal a Česká republika by měla zbystřit.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová se vyjádřila pro ČRo Plus k odložení hlasování o ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory, který má platit od roku 2035. Jeho konečné schválení na poslední chvíli nepodpořilo Německo, kterému vadí, že návrh nezahrnuje výjimku pro vozidla, která by spalovala syntetická paliva.

Elektromobily, které nevypouštějí nebezpečné emise, by měly pomalu nahradit automobily se spalovacími motory. Náhrada šetrná k životnímu prostředí. Ale co výroba jejich baterií? Podle EU by měl být celý životní cyklus těchto baterií šetrný k životnímu prostředí, od výroby přes používání až po likvidaci. Jaká opatření budou zavedena, jak bude prodej baterií regulován a jak to ovlivní jejich cenu? Téma komentuje náš výzkumný pracovník Michal Hrubý.

V úterý 13.12. 2022 proběhla konference na téma "Jak zezelenalo Česko během evropského předsednictví?", jejíž součástí byla i naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová. Zmínila, že Česko v rámci předsednictví prosazovalo jednotný přístup unijních států v energetice a to například nadstandardním počtem ministerských rad pro tuto problematiku. Rovněž okomentovala zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Říká, že bude zásadní, aby alespoň část dodavatelského řetězce elektroaut byla v Česku.

Ve čtvrtek 8. září 2022 se uskutečnil briefing pod vedením European Climate Foundation a za podpory Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, který nesl název: "Máme dostatek minerálů a kovů dosáhnout energetické transformace a elektromobility?" V rámci briefingu vznikla také krátká podkladová studie k tématu Minerálů a kovů potřebných pro energetickou tranzici.

K příležitosti konference E-mobilita: Příležitost pro středovýchodní Evropu vznikl díl podcastu Evropa zblízka, ve kterém jsou hosty naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová a výzkumný pracovník Michal Hrubý. Odpovídají například na následující otázky: Jak je na tom Evropa s rozvojem elektromobility dnes? A kde vzít na elektrifikaci peníze?