ekonomika

Evropa má problém oproti dalším velkým ekonomickým celkům světa. Zaostává. Co s tím? Nová Evropská komise má oproti té předchozí pozměněné priority – víc ekonomiky, méně důrazu na klima. Jak to vyhovuje Česku a jak se by se k tomu mělo postavit? Pro podcast Ranní brífink Hospodářských novin komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Uznávaný ekonom a bývalý italský premiér Mario Draghi varoval v obsáhlé analýze státy Evropské unie, že pokud jejich ekonomika poroste jako dosud, čeká na ně „pomalá agonie“. Tedy stagnace. Hospodářství zemí EU bude podle někdejšího šéfa Evropské centrální banky v roce 2050 stejně velké jako dnes, a to hlavně kvůli tomu, že bude klesat počet lidí v produktivním věku. Zvrátit tento trend mohou státy unie jen tím, že výrazně zvýší svou produktivitu. Ta ale přitom v Evropě v posledních letech roste výrazně pomaleji než třeba ve Spojených státech. Pro Hospodářské noviny komentoval projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Pokud Francouzi dosáhnou svého, čeká komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona v příštím funkčním období Evropské komise rozsáhlé ekonomické portfolio. Mohlo by se jednat o kompetenci v oblasti konkurenceschopnosti, která by se připojila k portfoliu politiky hospodářské soutěže. Pro Politico Pro komentuje Filip Křenek, analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Evropská unie do budoucna přitvrdí ve snaze omezit svou závislost na Číně. Ukázalo to jednomyslné hlasování poslanců Evropského parlamentu o rizicích rostoucího čínského vlivu na evropskou kritickou infrastrukturu, které se uskutečnilo ve středu. Současnou ekonomickou politiku EU směrem k Číně okomentovala naše výzkumná pracovnice Zuzana Krulichová pro Ekonomický deník.

Válka na Ukrajině a následná ekonomická krize, způsobená závislostí Evropy na ruských fosilních palivech, ukázala Evropanům, jaká nebezpečí skýtají příliš úzké ekonomické vazby na autokratických režimech. Zatímco se však Evropa zbavuje své závislosti na Rusku, jiná ekonomická závislost sílí, konkrétně ta Německa na Číně. Naše stážistka Kristina Kropáčková se ve svém blogu zabývá širšími souvislostmi tohoto fenoménu a jeho důsledky pro soudržnost EU.

Analytik Institutu EUROPEUM Alexandr Lagazzi hovořil v pořadu Studia ČT24 o summitu Evropské unie a Číny, který řešil vzájemné budoucí vztahy a ekonomické vazby. Konflikt na Ukrajině byl hlavním předmětem jednání ze strany EU. Řešil se právě váhavý čínský postoj a reakce na ekonomické sankce proti Rusku, stejně jako odmítavý postoj Číny vůči NATO.

Zveme vás na debatu v rámci cyklu Café Evropa, která se uskuteční dne 21. března o 17:30, tentokrát na téma: "Budoucnost evropské energetiky – jak zajistit stabilní a čisté zdroje energie bez Ruska?". Ruská invaze na Ukrajinu mimo jiné ještě více rozdmýchala otázku o energetické bezpečnosti ČR a EU a o budoucnosti energetiky u nás. Současná bezpečnostní situace ukazuje na nutnost co nejdříve diverzifikovat energetické zdroje, tedy zabezpečit dodávky energií z různých regionů a zemí tak, aby se zamezilo přílišné závislosti na Rusku. Je úplné nebo i částečné zastavení ruských dodávek plynu do Česka a Evropské unie reálnou možností? Jaké dopady by to mělo na naší energetickou bezpečnost? Jak velký další růst cen energií můžeme v tomto případě očekávat? Jak by měly státy EU reagovat a pomoci domácnostem i průmyslu předpokládané zvýšení zvládnout? Může znamenat případné dočasné zvýšení těžby uhlí návrat k fosilním palivům a konec klimatických ambicí EU? Nebo může naopak aktuální problematická situace ještě více urychlit energetickou transformaci?

Žiga Faktor, výzkumný pracovník našeho Institutu a vedoucí naší bruselské kanceláře, společně s Irenou Jenčovou z portálu Euractiv hovořili v diskusi Rádia Slovensko o sankcích vůči Rusku, neakceptovatelných požadavkách Kremlu, i hledání způsobu, jakým chce Evropa nahradit ruský plyn a ropu. Přinutí ekonomický tlak Moskvu, aby zasedla k jednacímu stolu a vyhlásila na Ukrajině příměří? Nepomohla by větší diplomatická angažovanost Spojených států nebo Číny?

Projev o stavu Evropské unie je každoroční vystoupení předsedkyně Evropské komise na plénu Evropského parlamentu a debata s poslanci, které mapuje vývoj v EU a ukazuje její další směřování. Na vystoupení Ursuly von der Leyen budou v naší debatě reagovat zástupci mladší generace, kteří již většinu svých životů prožili jako občané EU.

Ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic byl spolu s Věrou Jourovou -- místopředsedkyní Evropské komise a Petrem Kaniokem z Masarykovi univerzity dotázán na to, jak hodnotí účast Česka v EU a co nejlepšího tento pakt přinesl.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM Vás srdečně zve na další debatu ze série Café Evropa online, tentokrát na téma ekonomického restartu. Debatu organizuje Evropská komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a EUROPEUM Institute for European Policy. Mediálním partnerem debaty je Deník.cz. Debata se uskuteční v pondělí 24. května od 17:30 na Facebooku Café Evropy.

Zveme Vás na další debatu v rámci formátu Café Evropa na téma Vztahy EU a Číny - co přinese nová investiční dohoda? Debatu organizuje Evropská komise v ČR a EUROPEUM Institute for European Policy ve spolupráci s Eurocentrum Praha. Mediálním partnerem debaty je Deník.cz. Debata proběhne online 24. února na našem Facebooku.