Čína

Válka na Ukrajině a následná ekonomická krize, způsobená závislostí Evropy na ruských fosilních palivech, ukázala Evropanům, jaká nebezpečí skýtají příliš úzké ekonomické vazby na autokratických režimech. Zatímco se však Evropa zbavuje své závislosti na Rusku, jiná ekonomická závislost sílí, konkrétně ta Německa na Číně. Naše stážistka Kristina Kropáčková se ve svém blogu zabývá širšími souvislostmi tohoto fenoménu a jeho důsledky pro soudržnost EU.

Hostem podcastu Energie bez emisí vystoupil jako host náš výzkumný pracovník Michal Hrubý. Odpovídá na otázky, které se týkají např. problematiky aktuálních cen energií a jejich dalšího možného vývoje, jaké dopady bude mít klimatická změna na průmysl, jaká je strategie státu nebo jak se k situaci staví stát.

Ještě před několika lety byla čínská auta považována za kopie evropských nebo amerických vozů. Čína je dnes největším automobilovým trhem, a to i v segmentu elektromobilů, a čínští výrobci se chtějí prosadit i v Evropě. K této situaci se vajádřil náš výzkumný pracovník Vít Havelka.

Tahounem trhu s elektroautomobily již není Evropa či Spojené státy, nýbrž Čína. Ta se nyní snaží svou produkci prosadit i v Evropě, jejíž současná výrobní infrastruktura však není s to konkurenci čelit. Zatímco debata ohledně elektroaut se u nás omezuje především na ekologičnost a cenu pro spotřebitele, budoucnost globální konkurence se často opomíjí. Právě na to kromě jiného upozorňují v nové analýze týkající se elektromobility naši výzkumníci Vít Havelka a Michal Hrubý. Aby si Evropa uchránila svůj automobilový průmysl, musí zapracovat na vylepšení výrobních kapacit autobaterií a dodavatelských řetězců primárních surovin, tvrdí experti.

Analytik Institutu EUROPEUM Alexandr Lagazzi hovořil v pořadu Studia ČT24 o summitu Evropské unie a Číny, který řešil vzájemné budoucí vztahy a ekonomické vazby. Konflikt na Ukrajině byl hlavním předmětem jednání ze strany EU. Řešil se právě váhavý čínský postoj a reakce na ekonomické sankce proti Rusku, stejně jako odmítavý postoj Číny vůči NATO.

V rámci studijního pobytu v bruselské kanceláři platformy Think Visegrad vznikl Policy Brief zabývající se vhodnou reakcí středoevropských zemí na expanzi Číny v sousedství EU. Autor článku, Jakub Jakóbowski, se v textu zaměřuje na možnosti zapojení Střední Evropy do agendy EU v oblasti globální konektivity, realizované v rámci iniciativy Global Gateway. Jako nepostradatelný prvek středoevropské konektivity zdůrazňuje vazby se západním Balkánem a Východním partnerstvím.

Michal Beneš se v posledním Eastern Monitoru věnoval dynamickému konfliktu velmocí v Tchajwanském průlivu. Zaměřil se na to, co by nás mohlo čekat v budoucnu. V textu se nesnaží nalézt řešení tohoto složitého konfliktu, ale místo toho čtenářům předkládá několik možných budoucích scénářů.

Katharine Klačanský, výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, se ve svém policy paperu zabývá rolí klimatu v geopolitice a zprostředkovává přehled čínského a amerického plánu zelených investic a jeho význam pro budoucnost fosilních paliv.

Rádi bychom vás pozvali na online debatu organizovanou EUROPEUM Institute for European Policy v rámci projektu Transatlantic Policy Forum (TAPF) a s podporou Mezinárodního visegrádskeho fondu (International Visegrad Fund). Debata se uskuteční 7. června od 17:30 na našem Facebooku.

Přijměte vřelé pozvání na konferenci na téma obrany, bezpečnosti a kooperace členských států v postpandemické krizi. Debatu organizuje Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Institut pro politiku a společnost, Portugalská ambasáda v České republice a CEVRO Institut.

Zveme Vás na další debatu v rámci formátu Café Evropa na téma Vztahy EU a Číny - co přinese nová investiční dohoda? Debatu organizuje Evropská komise v ČR a EUROPEUM Institute for European Policy ve spolupráci s Eurocentrum Praha. Mediálním partnerem debaty je Deník.cz. Debata proběhne online 24. února na našem Facebooku.

Naše stážistka Kristýna Kšírová ve svém blogu zkoumá Čínský postoj, reakci a vyjadřování na téma COVID–19.