Česko

Vedoucí naší bruselské kanceláře Žiga Faktor pro ČTK okomentoval sobotní vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách ke vztahu k EU a NATO. Zmínil, že Pavlův nástup by mohl přinést sjednocení zahraniční politiky vlády, ministerstva zahraničí a Hradu. Rovněž naznačil, že nově zvolený prezident bude mít lepší vztahy se Spojenými státy.

Blížících se prezidentských voleb v České republice si všímají také zahraniční média. Okolnosti voleb okomentovala pro Foreign Policy naše výzkumná pracovnice Klára Votavová, podle které Zemanovo prezidentství přineslo skepticismus vůči Evropě. Výhra Andreje Babiše by pak podle ní znamenala posílení prezidentského úřadu.

Spousta dobré práce, úspěšné, vynikající. I takovými výrazy hodnotí analytici působící v Bruselu končící české předsednictví v Radě Evropské unie. Trojice expertů, včetně našeho vedoucího bruselské kanceláře Žigy Faktora, v rozhovorech s ČTK ocenila, jakým způsobem Česko přistoupilo k usměrňování debat mezi členskými státy.

Německá vláda plánuje financovat takzvané cenové brzdy, které jsou obdobou českých cenových stropů pro spotřebitele. Zásadním rozdílem cenové brzdy v Německu je fakt, že se bude týkat i velkých průmyslových podniků. K celé situaci se vyjádřil náš výzkumný pracovník Michal Hrubý.

Michal Hrubý, náš výzkumný pracovník, se vyjádřil do článku pro zpravodajský server E15 k tématu českého předsednictví v Radě EU, ve kterém řeší otázku plynu z Ruska. Článek také porovnává situaci s rokem 2009, kdy Česká republika předsedala Radě EU poprvé.

Přečtěte si tiskovou zprávu, který vypracoval náš výzkumný pracovník Michal Hrubý na základě analýzy, kterou napsal ve spolupráci s datovou analytičkou Šarlotou Smutnou ze Seznam.cz. Tisková zpráva popisuje vybrané závěry a data k trhu ojetých aut a elektromobilů v ČR.

Naše výzkumná pracovnice Zuzana Stuchlíková komentovala pro Euractiv.cz nadcházející francouzské předsednictví v Radě Evropské unie. Podle ní bude francouzské předsednictví viditelnější na rozdíl od českého předsednictví, které pravděpodobně zvolí taktiku "udržovacího předsednictví".

Naše výzkumná pracovnice Jana Juzová napsala ve s spolupráci Nikolou Burazer a Aleksandrem Ivković z Centar Savremene Politike příručku pro podávání zpráv o přistoupení k EU. Příručka je určena těm, kteří informují o procesu přistoupení Srbska k EU, ať už jako zástupci médií nebo občanské společnosti.

V květnu 2020 spustil Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Ústavem empirických výzkumů STEM (iniciátorem projektu), Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) a portálem Evropa v datech projekt České zájmy v EU. Jeho cílem je více vtáhnout českou veřejnost do toho, jak Češi ovlivňují politiku v Evropě, a zkoumat, zda politici v Evropě skutečně prosazují české zájmy.

V rámci studijního pobytu v bruselské kanceláři platformy Think Visegrad vznikla publikace Politika České republiky v rámci EU v kontextu nadcházejícího zasedání Evropské rady předsednictví v Radě EU, kterou vypracoval Łukasz Ogrodnik. Popisuje v ní priority nadcházejícího předsednictví ve vztahu k české evropské politice a nejpravděpodobnější výzvy.

Náš ředitel Zdeněk Beránek přispěl do článku Roberta Andersona pro Intellinews. Zabývá se Zemanovým postojem k partnerství Visegrádské čtyřky a jeho obstrukcemi při posunu zahraniční politiky České republiky směrem k zaměření na lidská práva.

Náš výzkumný pracovník Vít Havelka vystoupil v pořadu 90' na ČT24, ve kterém komentoval nově vznikající vládu. V interview například porovnával rozdíl v koaličním prohlášení s předchozí vládou Andreje Babiše v části o přístupu k Evropské Unii.