Česká republika

Vláda částečně přijala pravidla pro obchodování s emisními povolenkami, která vycházejí z evropských předpisů. Nepřijetí některých klíčových aspektů však může vést k problémům, včetně možných pokut od Evropské unie. Tématem je především sdílení zisků z povolenek a ochrana zranitelných skupin před rostoucími náklady na energie. Pro Ekonews komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.

S otevřením přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem a poskytnutí statusu kandidátské země Gruzie vyvstávají poslední dobou čím dál častěji otázky ohledně fungování Evropské unie po jejím rozšíření, a začíná být jasné, že se Unie neobejde bez výrazných reforem. Jak se k tomu staví Česká republika? Na to odpověděla naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová v článku pro Lidové noviny.

Europeum ve spolupráci s analytickým ústavem STEM vypracovalo průzkum na téma členství České republiky v EU a přijetí eura. Pro E15 se k tématu vyjádřili výzkumná pracovnice Klára Votavová a seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka.

Z nové mezinárodní analýzy vychází Česko jako tahoun liberálních hodnot ve střední a východní Evropě. Prezidentovi věří dvakrát více lidí než loni, kdy byl hlavou státu ještě Miloš Zeman. Analýzu zpracovala nevládní organizace Globsec, prestižní think tank se sídlem v Bratislavě. K problematice se vyjádřila i naše seniorní výzkumná pracovnice Klára Votavová.

Prezident Petr Pavel zamířil do Bruselu, kde má naše země potenciál zvýšit svůj vliv a hlava státu tomu může jen pomoci. Naše země totiž v posledním roce prokázala, že umí na problémy nejen poukazovat, ale i navrhovat řešení. Příkladem je podpora Ukrajiny, píše v komentáři vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

V srpnu loňského proběhlo rozhodnutí, které může být jedním z nejdůležitějších kroků v boji proti klimatické změně v této dekádě. Poměrně bez povšimnutí odhlasoval Kongres Spojených států amerických přijetí Zákona na snížení inflace neboli Inflation Reduction Act. Jedná se o masivní investiční balíček, který může zásadně ovlivnit dosavadní přístup Evropy a dalších zemí k zelené transformaci.

Kdy bude Česká republika připravena přijmout euro, jak se zavázala vstupem do EU. Proč ještě nemáme euro a jaký bude mít jeho přijetí dopad? Tomuto tématu se ve svém blogu věnovala naše stážistka Šárka Váchalová.

Rádi bychom vás pozvali na diskusi na téma: "EU jako úkol: Představení politických priorit českého předsednictví Radě EU", která se uskuteční v pondělí 20. června od 17:00 v Domě evropských dějin, Rue Belliard 135, 1000 Bruxelles. Akci pořádá Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii.

Vedoucí naší bruselské kanceláře, Žiga Faktor, poskytl komentář pro Visegrad Insight. Žiga Faktor upozorňuje, že středolevé opoziční strany sdružené v neformální koalici známé jako "Constitutional Arch Coalition" se nekoordinovaly tak úzce jako opoziční strany v Česku, které vytvořily dva koaliční bloky, pravostředový SPOLU a centristický PirStan.

Náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka poskytl analýzu o budoucím průběhu předsednictví České republiky v Radě EU, které Česko převezme po Francii. Češi budou mít možnost ukázat, že jsou kvalitními vyjednavači, kteří umí EU stmelovat. Podle Havelky na to schopnosti máme a měřítka úspěchu jsou podle něj jasně daná už teď.

Náš výzkumný pracovník Vít Havelka poskytl komentář pro Seznam Zprávy. Vít Havelka se v článku zmiňuje o budoucím předsednictví ČR v Radě EU a o možnosti Ukrajiny stát se členským státem Evropské unie. V článku také najdete výsledky průzkumu provedeného platformou Výzkumník Seznam.

Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice a Alexandra Visnerova, projektová manažerka, vypracovaly podkladový materiál na téma Vztahy EU s indopacifickou oblastí z pohledu ČR. Odpovídají v něm na tři základní otázky: Jak se nový geopolitický kontext v důsledku války na Ukrajině projeví v indopacifické oblasti, včetně vztahů s Čínou, a jak by měla EU reagovat? S kterými dalšími partnery by měla EU spolupracovat a na které by se měla přednostně zaměřit ČR v rámci svého předsednictví Rady EU? Na které sektory v rámci evropské indo-pacifické strategie by se měla EU nejvíce zaměřit a které by měla ČR preferovat v rámci předsednictví Rady?