bezpečnost

Evropská komise a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku představily v březnu 2024 vůbec první Evropskou obrannou průmyslovou strategii (EDIS), která se zabývá klíčovými výzvami v evropském obranném průmyslu. Cílem strategie je zvýšit připravenost evropského obranného průmyslu, povzbudit členské státy k investicím do evropského obranného průmyslu a posílit společné evropské zadávání veřejných zakázek a vlastnictví v oblasti obrany. Členské státy EU ze střední Evropy sehrály klíčovou roli při podpoře Ukrajiny po zahájení ruské nevyprovokované a nezákonné invaze v plném rozsahu v únoru 2022. Zdůraznili rovněž, že je třeba zaměřit úsilí EU na nové iniciativy v oblasti obrany a obranného průmyslu, jako je akt na podporu výroby munice nebo posílení Evropského obranného fondu. Píše Timotej Kováčik, mladší výzkumný pracovník/analytik, který se ve Slovenské asociaci pro zahraniční politiku zaměřuje na otázky bezpečnosti a obrany, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a energetickou bezpečnost.

Lídři Evropské unie se v Bruselu sejdou k jednání o obraně, konkurenceschopnosti a podpoře Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím jednal jak s Donaldem Trumpem, tak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Evropa zůstává hlavním pilířem podpory Ukrajiny – navzdory snahám některých lídrů, jako je Viktor Orbán, o narušení jednoty sedmadvacítky. Ve Studiu 6 situaci komentuje výkonný ředitel Institutut EUROPEUM Martin Vokálek.

Bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, ve spolupráci s IRSEM EUROPE - Institutem pro strategický výzkum při Vysoké vojenské škole, vás zve na odbornou diskusi o budoucnosti evropského obranného průmyslu.

Rádi bychom Vás pozvali na první ze série debat, která přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Cílem diskusí je nabídnout srozumitelný přehled přijatých rozhodnutí a jejich širší dopad na Evropskou unii i Českou republiku. Každá debata poskytne prostor pro reflexi zásadních legislativních a politických kroků Evropského parlamentu, přímou diskusi s europoslanci a experty, a umožní otevřený dialog s odbornou i širokou veřejností.

Snižování emisí skleníkových plynů je od evropské bezpečnosti neoddělitelné. Závislost na importu fosilních paliv totiž staví Evropu do složité role i z vojenského hlediska. Pro Obnovitelně.cz komentoval projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Koalice ochotných se chopila své historické úlohy. Jaká je teď ale pozice EU? Přečtěte si komentář zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktora Daňka v týdeníku Respekt.

Poslední vývoj v Evropě pro CNN Prima News okomentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Evropa slibuje dramaticky podpořit zbrojení. Podle předsedkyně Evropské komise za pomoci mobilizace až 800 miliard eur. Reakce na plán jsou převážně pozitivní, avšak řada otázek zůstává: Kde konkrétně peníze vzít, jak je utratit a jak se více koordinovat. Pro portál Česká justice komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Britský premiér Keir Starmer uspořádal v neděli summit evropských lídrů, na kterém budou o bezpečnosti Ukrajiny jednat představitelé více než deseti evropských zemí. Proč nebyly přizvány pobaltské země? Pro Radiožurnál komentovala analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Evropská unie stojí před výzvou, jak reagovat na kroky nové americké administrativy vůči válce na Ukrajině a jak si zajistit své místo při jednáních o míru. Zároveň se řeší budoucí směřování sedmadvacítky po německých parlamentních volbách. Těmto tématům se v nové epizodě podcastu Evropa zblízka věnuje výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Polský prezident Andrzej Duda hovoří s americkým velvyslancem o situaci na Ukrajině. Dle amerického velvyslanectví se jedná o jediné střetnutí mezi velvyslancem a lídrem evropského státu. Pro STVR komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Josep Borrell uzavřel v listopadu loňského roku s japonským ministrem zahraničí Takešim Iwayou dohodu, kterou označil za „historickou a velmi aktuální“, a to jako jeden ze svých posledních kroků ve funkci šéfa zahraniční politiky EU. Přelomová dohoda uzavřená v Tokiu se shoduje s novou dohodou o strategickém partnerství mezi Japonskem a EU, která vstoupila v platnost 1. ledna 2025. Pro EUobsever komentoval výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM Hugo Blewett-Mundy.