analýza

Cílem této výzkumné zprávy je na základě rozhovorů s úředníky a dalšími relevantními aktéry na národní i krajské úrovni identifikovat, jaké podmínky kraje potřebují, aby dokázaly rychle a účelně čerpat Fond spravedlivé transformace. Pro porovnání si výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová vybrala dva ze tří českých krajů, které tento fond čerpají: Moravskoslezský a Karlovarský kraj.

Cílem této výzkumné zprávy je na základě rozhovorů s úředníky a dalšími relevantními stakeholdery zjistit, zda má česká státní správa dostatečné kapacity a organizační schopnosti, aby efektivně čerpala finanční prostředky z Fondu spravedlivé transformace. Autorkou publikace je Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Diskuse o další změně metodiky rozšíření může posílit obraz členství v EU jako pohyblivého cíle s neustále se měnícími pravidly, zejména když současná metodika stále nebyla plně uplatněna. Evropská komise by měla v rámci stávající metodiky vytvořit novou strategii, která by konkrétně specifikovala její přístup k postupné integraci (potenciálních) kandidátů do EU a podmínky, jimiž se tento proces řídí. Strategie pro západní Balkán z roku 2018 stanovila iniciativy, z nichž některé jsou platné i dnes a mohou sloužit jako základ nové strategie rozšíření. Píše Jana Juzová, seniorní výzkumná pracovnice.

Aby byla zelená transformace úspěšná, je třeba se zaměřit i na její společenský dopad. Jak však dosáhnout uhlíkové neutrality a zároveň společenského smíru v nerovně nastaveném systému? Na tuto otázku si ve své analýze pro časopis Mezinárodní politika odpovídá naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

V tomto článku Jana Juzová spolu s Žigou Faktorem a Constanzou Celoriou podávají komplexní analýzu návrhů iniciovaných komunitou think-tanků i současných iniciativ a diskusí na úrovni EU; identifikují příležitosti a oblasti, v nichž lze dosáhnout hmatatelného pokroku, a poskytují doporučení politikům, jak tyto koncepty v dohledné době proměnit v realitu.

Z nové mezinárodní analýzy vychází Česko jako tahoun liberálních hodnot ve střední a východní Evropě. Prezidentovi věří dvakrát více lidí než loni, kdy byl hlavou státu ještě Miloš Zeman. Analýzu zpracovala nevládní organizace Globsec, prestižní think tank se sídlem v Bratislavě. K problematice se vyjádřila i naše seniorní výzkumná pracovnice Klára Votavová.

Zástupce ředitele a vedoucí výzkumu našeho Institutu, Christian Kvorning Lassen, se vyjádřil společně s dalšími experty pro online deník E15.cz a popsal možné scénáře, jak může skončit válka na Ukrajině. V článku je tak popsáno pět možných scénářů - jak ty optimističtější pro Ukrajinu, tak i ty méně příznivé.

Vít Havelka a Zuzana Stuchlíková z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM vypracovali analýzu činnosti českých europoslanců ve volebním období 2014–2019. Analýza kombinuje kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu (včetně rozhovorů). Text obsahuje mimo jiné faktory ovlivňující možnou úspěšnost europoslanců, vliv národních zájmů na jejich činnost, hodnocení a doporučení.

V druhé polovině roku 2017 došlo k několika událostem pořádaných CENS a Budepešť office of the Friedrich Ebert Stiftung na téma momentálních problémů v Evropské Unii.

Náš zástupce ředitele Martin Michelot připravil analýzu výsledku voleb ČSSD ve spojitosti s výsledky voleb sociálních demokratů ve Francii.

Tomáš Dvořák, Jan Zouhar a Jakub Novák přináší ve své analýze výsledky unikátního výzkumu, který poprvé v českém kontextu zjišťoval, jaký má přímá demokracie v České Republice na lokální úrovni vliv na další politickou angažovanost občanů.

Nová analýza Michala Víta o prosazování zájmů krajů v EU po deseti letech od vstupu ČR.