Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.
Zjistit víceLídr hnutí ANO Andrej Babiš nedávno spoluzaložil novou politickou skupinu v Evropském parlamentu s Viktorem Orbánem. Frakce Patrioti pro Evropu, považovaná za krajně pravicový blok, nyní zahrnuje mimo jiné strany Marine Le Pen a Geerta Wilderse. Premiér Petr Fiala ji označil za prorusky orientovanou. Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, Babišovy kroky komentoval pro Český rozhlas.
Zjistit víceExpremiér Andrej Babiš oznámil vznik nové aliance Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu. Prozatím ji kromě hnutí ANO tvoří Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a rakouská strana FPÖ Herberta Kickla. Její vznik a význam nové komentuje pro Seznam Zprávy Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEvropská unie schválila čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, konkrétně jde o 116 dalších osob. Koho nový balíček sankcí nejvíce postihne? Jak moc byly balíčky zatím účinné? V rozhovoru živě pro TN Live komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Insitutu EUROPEUM.
Zjistit víceZájmy ČR bude dalších 5 let hájit 21 nově zvolených europoslanců. Průběžné výsledky voleb komentovali během noci z neděle na pondělí experti v Evropském domě na Národní třídě v Praze. Součástí volební noci byla také panelová diskuze během níž se hodnotila dosavadní činnost Evropského parlamentu. Výzvy, které čekají ten nový, přiblížil pro regionální TV ZAK Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceLuxusní alpský hotel Bürgenstock na pobřeží Lucernského jezera ve Švýcarsku bude o nadcházejícím víkendu hostit dosud největší mírovou konferenci o Ukrajině. Lídři a diplomaté z téměř devadesáti zemí na ní budou hledat možnosti, jak ukončit nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Ambiciózní akci provází kritika kvůli neúčasti Ruska, Číny nebo amerického prezidenta Joea Bidena. I přesto může být tento summit podle expertů důležitým prvním krokem k uzavření míru. Možnosti, které konference nabídne popisuje pro e15 Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
Zjistit vícePodle ministra zahraničí Jana Lipavského je klíčové pro budoucnost Evropy, jak se vypořádá s brutální agresí Ruska vůči Ukrajině a jeho stále agresivnějším postojem vůči Západu. Bude také nezbytné, aby Evropská unie v nadcházejícím období ambiciózně posílila svou roli jako globálního hráče, včetně rychlého jednání v oblasti rozvoje obranného průmyslu. Tyto kroky zdůraznil v projevu na Prague European Summit spolupořádaném Institutem EUROPEUM a Ústavem mezinárodních vztahů.
Zjistit víceDevadesát zemí a organizací potvrdilo svou účast na Mírovém summitu zaměřeném na válku proti Ukrajině ve Švýcarsku. Spojené státy bude zastupovat viceprezidentka Kamala Harris, Čína účast odmítla a Rusko pozvánku nedostalo. Jaké jsou hlavní cíle summitu? Proč se Čína rozhodla nepřijet? Přečtěte si komentář výzkumnice Institutu EUROPEUM pro ukrajinsko-polský server Sestry.eu.
Zjistit vícePřed blížícími se volbami do Evropského parlamentu se na TV Nova konala debata mezi vedoucími osobnostmi sedmi hlavních politických stran, hnutí a koalic. Diskutovalo se o důležitých otázkách, jako je migrační pakt nebo konflikt na Ukrajině. Martin Vokálek, ředitel Institutu EUROPEUM, poskytl pro TV Nova analýzu ohledně hlavních hrozeb, kterým čelí Evropská unie.
Zjistit víceUkrajinská obrana proti Rusku se v druhé polovině roku blíží patové situaci a tlak uvnitř EU na splnění slibů o poskytnutí finanční a vojenské podpory Ukrajině se zvyšuje. V roce 2023 se tak stále více dostává do popředí nejednoznačný vztah Srbska s Ruskem a Západem. Srbská pokroková strana (SNS), vládnoucí od roku 2012, a prezident Aleksandar Vučić jsou zodpovědní za pokračující demokratický úpadek a nesoulad se zahraniční politikou Unie během dlouhého procesu přistoupení Srbska k EU, což situaci posouvá blíže k bodu zlomu ve vztazích mezi Srbskem a EU. Více popisuje seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, ve svém článku pro European Institute of the Mediterranean.
Zjistit více