Evropská unie zahájila přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Co to pro obyvatele zemí znamená? Jak probíhají přístupové rozhovory? A co všechno země musí splnit? Pro televizi RTVS komentuje Jana Juzová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEvropský parlament je v poslední době skloňován velmi často. Pro Čechy vzdálená instituce ale projde v červnových volbách proměnou. Institut EUROPEUM připravil žebříček vlivu europoslanců, který byl vytvořen na základě ankety mezi vybranými experty a stakeholdery na evropskou politiku. Tento žebříček více popsal Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceZelená frakce oslabila, euroskeptické, krajně pravicové a klimaskeptické posílily. Pro plnění Zelené dohody pro Evropu to ale pravděpodobně nebude znamenat významnou překážku. Nejvíc křesel si udržely frakce, které za ní stojí. Jaké důsledky budou mít výsledky voleb do Evropského parlamentu na klimatickou a environmentální politiku Unie v příštích pěti letech? Pro Seznam Zprávy komentovala seniorní výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Kateřina Davidová.
Zjistit víceI přes nárůst podpory krajní pravice ve většině zemí se směřování EU nezásadně měnit nebude. Lidovci si udržují pozici nejsilnější frakce a získají podporu od středových stran. Vítězství extrémní pravice ve volbách signalizuje posílení konzervativních a populistických stran. Přesto se očekává, že hlavní témata jako životní prostředí a migrace zůstanou na pořadu dne. Výsledek voleb neznamená radikální změnu, ale je signálem k zaměření se na voliče preferující konzervativní a krajně pravicové strany. Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM, komentoval výsledky eurovoleb pro Seznam Zprávy.
Zjistit vícePřed blížícími se volbami do Evropského parlamentu se na TV Nova konala debata mezi vedoucími osobnostmi sedmi hlavních politických stran, hnutí a koalic. Diskutovalo se o důležitých otázkách, jako je migrační pakt nebo konflikt na Ukrajině. Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, poskytla pro TV Nova analýzu toho, jak česká veřejnost nahlíží na klimatickou změnu a rozvoj obnovitelných zdrojů.
Zjistit víceZveme vás na veřejné natáčení podcastu, které se bude věnovat diskuzi o dopadech pandemie COVID-19 na evropskou průmyslovou politiku a její možné důsledky pro českou ekonomiku a společnost. Zaměříme se na novou technologickou dynamiku, která vznikla v důsledku pandemie, a na způsoby, jak Evropská unie může reagovat na technologickou konkurenci s USA a Čínou.
Zjistit víceVe veřejném prostoru se objevují hlasy, které volají po změně směřování EU v různých oblastech včetně vojenské spolupráce či zahraniční politiky. Téma, které by i po evropských volbách mělo zůstat důležité, je podpora Ukrajiny. Mají evropské volby potenciál změnit intenzitu podpory? Pro Televizní noviny TV Nova komentoval Vít Havelka, seniorní výzkumník Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceNaše výzkumná pracovnice Silke Maes se ve své nejnovější práci zabývá nejen otázkami kybernetického násilí vůči ženám, zároveň také zkoumá, zda ženy ve střední Evropě profitují z digitalizace (a umělé inteligence). Zpráva se zabývá tím, jak ženy využívají digitální prostor a jak k němu přispívají, zkoumá příležitosti a výzvy a navrhuje doporučení pro inkluzivnější digitální prostor.
Zjistit víceJe tomu již 20 let od doby, co Česká republika a dalších 9 států střední, jižní a východní Evropy vstoupily do Evropské unie. Stalo se tak za příslibu zvýšení blahobytu a tzv. ekonomického dohnání postkomunistické části Evropy. Klíčovou roli zde měla hrát politika soudržnosti. Píše Vít Havelka ve svém textu.
Zjistit vícePříští Evropská komise by měla mít nový post komisaře pro obranu. Spekuluje se o tom, že by tato pozice mohla připadnout Česku. Někteří evropští politici, jako například francouzský prezident Emmanuel Macron, však volají přímo po vytvoření společné evropské armády. Jaká úskalí ale projekt má? O jeho užitečnosti a možnostech mluvil pro CNN Prima News Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM.
Zjistit více