Archiv článků

V roce 2009 tvrdili Liesbet Hooghe a Gary Marks, že se veřejné mínění v Evropské unii posunulo od „permisivního konsenzu“ k „omezujícímu disenzu“, čímž získala masová politika větší roli v integračním procesu, než předpokládaly tradiční teorie. Tento posun otevřel debatu o tzv. demokratickém deficitu EU – pojmu, který je sporný, ale má reálné politické důsledky. Nejviditelněji se projevoval v evropských volbách, dlouho považovaných za „druhořadé“ s nízkou účastí a protestním hlasováním. Volby v roce 2019 a zejména v roce 2024 však tento vzorec narušily: volební účast vzrostla, evropská témata se více politizovala a stranické postoje se vyhranily. Tyto změny naznačují vznik nového nadnárodního štěpení a možný zlom v demokratickém zapojení do EU, píše Csaba Stefán, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů, ve svém policy briefu.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM vás zve na veřejnou debatu o budoucnosti transatlantických vztahů a o tom, jak se Evropa a včetně států střední a východní Evropy — může aktivněji zapojit v době globálních změn. Přijďte si poslechnout přední experty a dozvědět se, co mohou proměny amerických priorit znamenat pro Evropu.

A je to tady – druhé vydání našeho odborného časopisu EuroLens! Tento číslo navazuje na úspěch prvního vydání a opět přináší rozhovory s experty, komentáře a články na bezpečnostně-politická i mimo-politická témata. Najdete v něm také přehled chystaných akcí, konferencí a mnoho dalšího. Doufáme, že pro vás bude zajímavým a inspirativním zdrojem informací a užitečným pomocníkem ve vaší práci.

Zveme vás na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu.

Česko požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků v rámci migračního paktu, protože bylo zařazeno mezi státy se „závažnou migrační situací“. Podle Martina Vokálka existuje vysoká šance, že Česká republika takovou výjimku získá – mimo jiné kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které přijala. O finální podobě výjimky rozhodnou členské státy v prosinci. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM.

EU ministři schválili klimatické cíle pro rok 2040 a zároveň odložili systém ETS2 o jeden rok. Andrej Babiš označil dohodu za selhání vlády a varoval před zdražením, zatímco odborníci upozorňují, že dopad na české domácnosti se zásadně nemění. Analytik Filip Křenek zároveň zdůrazňuje, že obavy z dramatického růstu cen nejsou pravděpodobné a že Česko by odmítnutím ETS2 riskovalo vysoké pokuty a ztrátu miliard z klimatického fondu. Pro eXtra.cz komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Národní konvent o EU zveřejnil doporučení z kulatého stolu konaného 26. září 2025, který se zabýval rolí Česka a konkurenceschopností Evropské unie, včetně ekonomické bezpečnosti, vztahů s USA a Čínou a strategie Global Gateway. Diskutovalo se o krocích, jež by EU měla podniknout pro posílení své konkurenceschopnosti a bezpečnosti, a o prioritách, které by v této oblasti měla prosazovat Česká republika.

Transatlantické vztahy se ocitají v přelomovém okamžiku. Vzhledem k tomu, že Spojené státy se stahují do sebe, globální rivalita se zostřuje a důvěra napříč Atlantikem je pod tlakem, Evropa čelí rostoucímu tlaku, aby přehodnotila svůj přístup k bezpečnosti, energetice a technologiím. Tento policy paper zkoumá, kde transatlantická spolupráce nadále vzkvétá, kde slábne a jak může Evropa proměnit strategické ambice v konkrétní kroky – dříve, než příští krize otestuje odolnost aliance. Dokument je poučným čtením pro všechny, kteří se zabývají globální politikou a transatlantickými záležitostmi.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM uspořádal 22. října 2025 v Praze kulatý stůl o budoucnosti českého automobilového průmyslu. Setkání zástupců sektoru, státní správy a výzkumu potvrdilo, že navzdory evropským výzvám si český automobilový průmysl udržuje dobrou kondici s rekordní výrobou 1,45 milionu vozů v roce 2024.

Institut EUROPEUM vás zve na diskuzi o tom, jak české domácnosti získávají dotace a co je při tom motivuje či odrazuje.

Ministři životního prostředí EU se dohodli na odkladu zavedení systému emisních povolenek ETS2 na rok 2028. Ačkoli státy tento krok prezentují jako ústupek, podle expertů odklad přinese hlavně zmatek a může zpomalit investice do zelené transformace. České republice navíc hrozí sankce či ztráta přístupu k sociálně-klimatickému fondu, pokud systém plně nepřevezme do legislativy. Komentovala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Srdečně vás zveme na promítání filmu Slyšíš mě (2025), po němž bude následovat diskuse s našimi hosty.