Jak se Česko proměnilo během svého členství v Unii, jak se podařilo ekonomicky dohnat západní sousedy? Kam se posunulo a kde je další potenciál? A má Česká republika strategii, na které může stavět? Přijďte si poslechnout renomované řečníky z celé Evropy a zapojte se do diskuse o tom, jakých výsledků jsme za posledních 20 let v EU dosáhli a kam se jako země posouváme. Konferenci spolupořádáme s Vysokou školou ekonomickou v Praze.
Zjistit víceRuská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.
Zjistit víceDva týdny po zveřejnění výsledků voleb do Evropského parlamentu není jasné, zda Ursula von der Leyen zůstane v čele Evropské komise. A slábne také strana EPP, ze kterého by měly vzejít hlasy pro její potvrzení Evropským parlamentem. To samé potkalo i stranu Obnova Evropy, která přišla o poslance českého hnutí ANO. Svůj komentář pro ČT24 přidal Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit vícePodle ministra zahraničí Jana Lipavského je klíčové pro budoucnost Evropy, jak se vypořádá s brutální agresí Ruska vůči Ukrajině a jeho stále agresivnějším postojem vůči Západu. Bude také nezbytné, aby Evropská unie v nadcházejícím období ambiciózně posílila svou roli jako globálního hráče, včetně rychlého jednání v oblasti rozvoje obranného průmyslu. Tyto kroky zdůraznil v projevu na Prague European Summit spolupořádaném Institutem EUROPEUM a Ústavem mezinárodních vztahů.
Zjistit víceUkrajinská obrana proti Rusku se v druhé polovině roku blíží patové situaci a tlak uvnitř EU na splnění slibů o poskytnutí finanční a vojenské podpory Ukrajině se zvyšuje. V roce 2023 se tak stále více dostává do popředí nejednoznačný vztah Srbska s Ruskem a Západem. Srbská pokroková strana (SNS), vládnoucí od roku 2012, a prezident Aleksandar Vučić jsou zodpovědní za pokračující demokratický úpadek a nesoulad se zahraniční politikou Unie během dlouhého procesu přistoupení Srbska k EU, což situaci posouvá blíže k bodu zlomu ve vztazích mezi Srbskem a EU. Více popisuje seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, ve svém článku pro European Institute of the Mediterranean.
Zjistit víceHrozba ruského nacionalismu představuje vážnou hrozbu pro Evropu, jak zdůraznil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell při svém projevu v dubnu. Rusko se snaží znovu prosadit svůj vliv, zejména prostřednictvím války proti Ukrajině, což narušuje evropskou bezpečnost. Jaký dopad má návrat ruského nacionalismu, podporovaného Čínou, na evropskou bezpečnost a jak by měl Západ na tuto geopolitickou realitu reagovat? Ve svém komentáři pro americký web The Hill se tomuto tématu věnuje Hugo Blewett-Mundy, externí spolupracovník Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceJaké jsou hranice Evropy a jak se shodují s hranicemi Evropské unie? Jaké jsou vyhlídky na rozšíření EU směrem na západní Balkán a do bývalých sovětských států? Těmito otázkami se v podcastu rumunského veřejnoprávního rádia zabývá Jana Juzová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM. V podcastu Timpul Prezent se také zabývala důsledky nedávného útoku na slovenského premiéra Roberta Fica a upozornila na rostoucí polarizaci slovenské společnosti a potenciální ohrožení nezávislosti médií.
Zjistit víceLetos si EU připomíná výročí největší vlny rozšiřování v historii, kdy do Unie vstoupila Česká republika spolu s dalšími devíti zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z hlavních slibů spojeným s rozšířením přitom bylo, že nové členské státy doženou západní Evropu v životní úrovni. Více se dočtete v policy paperu Silke Maes.
Zjistit víceEnergetické komunity jsou účinným prostředkem decentralizace a obnovy našich energetických systémů pomocí udržitelných řešení, protože jsou obvykle založeny na obnovitelné energii. Začaly se objevovat již v 70. letech 20. století, avšak k jejich výraznému rozvoji došlo až v posledních letech, a to i z hlediska jejich zavedení do legislativy EU. Zejména v zemích západní a severní Evropy se tato koncepce již těší velké oblibě. Naproti tomu v zemích střední a východní Evropy (dále jen SVE) se energetická společenství teprve začínají vytvářet. Tento politický brief (založený na literatuře a rozhovorech s různými zúčastněnými stranami ) zkoumá výhody, které mohou energetická společenství přinést, a především hlavní překážky, které jim stále stojí v cestě k většímu rozvoji v regionu střední a východní Evropy - a zejména v zemích Visegrádské skupiny (V4). Jak tyto iniciativy postupují, sdílení osvědčených postupů zajistí úspěch komunitní energetiky v energetickém přechodu. Píše Alžbeta Gavalcová.
Zjistit víceRádi bychom vás pozvali na debatu na téma "20 let spojování východu a západu Evropy: Je EU připravena na další velké rozšíření?" Debata se uskuteční ve čtvrtek 4. dubna od 16:00 do 17:15 na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Zjistit více