Letošní volby do Evropského parlamentu vedly k debatám o pokračování evropského plánu snižování emisí skleníkových plynů na čistou nulu do roku 2050, a to navzdory událostem posledních let, které naznačují potřebu přehodnotit tento plán. Výsledky voleb neznamenaly pro evropské zelené ambice takovou ztrátu, jakou se očekávalo. Priorita klima a životní prostředí již není pro většinu Evropanů na tak vysoké úrovni jako před pěti lety, což odráží aktuální politické a mezinárodní výzvy, jako je bezpečnost, ekonomická prosperita a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Kateřina Davidova, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, napsala na toto téma komentář pro Hospodářské noviny.
Zjistit víceJak česká veřejnost nahlíží na klimatickou změnu a rozvoj obnovitelných zdrojů? Nahlíží na něj jako cestu ke konkurenceschopnosti? Měla by se podle Čechů Evropská Unie soustředit na téma životního prostředí? O průzkumu STEM ve spolupráci s Institutem EUROPEUM a jeho výsledcích, mluvila Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, v pořadu Naše Evropa na TV Nova.
Zjistit víceZveme Vás na akci pořádanou Kanceláří Evropského parlamentu v ČR, Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM a Ústavem empirických výzkumů STEM. V rámci večera se uskuteční dvě debaty na téma Hodnocení Evropského parlamentu a jaké výzvy čekají ten nový a Eurovolby a budoucnost Evropy. Jako řečníci vystoupí například bývalý europoslanec Pavel Telička nebo Vendula Kazlauskas z Asociace pro mezinárodní otázky. Více informací a detailní program večera najdete dále v textu.
Zjistit víceRychlé rozšíření práce z domova, které podpořila digitalizace, narušilo systém založený na fyzické přítomnosti na pracovišti v zemích EU. Zejména od pandemie se práce na dálku stala stále běžnější. Naše výzkumná pracovnice Silke Maes se tomuto tématu věnovala ve svém policy paperu, v němž zdůraznila výzvy ale i příležitosti, které práce na dálku představuje pro přeshraniční koordinaci.
Zjistit víceDo voleb do Evropského parlamentu zbývají necelé dva týdny a jedním z hlavních témat bude systém dotací. Řada expertů volá po jeho změně a vyvstávají otázky, odkud Evropská unie vezme na dotace peníze. Transformace EU směrem k zeleným technologiím by mohla omezit finanční prostředky na strukturální fondy, což by negativně ovlivnilo především chudší státy, včetně České republiky. Ekonomové také upozorňují na možné finanční problémy EU po odchodu Velké Británie, jednoho z největších přispěvatelů. Pro TV Nova situaci komentovala Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEvropská unie v posledních letech přijala zásadní legislativu, aby zajistila svobodu médií a nezávislost. Nicméně v určitých členských státech tyto snahy o stav mediálního pluralismu přišly příliš pozdě. V maďarském kontextu: mediální ekosystém ve prospěch vládnoucí strany pevně zakotven v soukromém i ve veřejném mediálním sektoru. Píše náš výzkumník Henry Barrett, držitel Fulbrightovy-Schumanovy grantové podpory.
Zjistit vícePodle průzkumu Eurobarometru se 91 % mladých ve věku 15-24 let domnívá, že účast v eurovolbách je důležitá. Jak se tento postoj projevuje v praxi? Znamená to, že se zvýší volební účast u mladých lidí? Jaké výhody a příležitosti nabízí Evropská unie mladším občanům? Je Brusel schopen vysvětlit mladým lidem výhody členství v EU? Na tyto otázky odpovídala Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, v pořadu Horizont na ČT24.
Zjistit víceČesko letos slaví 20 let od vstupu do Evropské Unie. Klára Votavová, výzkumnice Institutu EUROPEUM, upozorňuje v politickém podcastu Českého rozhlasu Chyba systému, že vstup nebyl tak promyšlený, jak by se zdálo. A myšlenka návratu do Evropy byla možná až příliš optimistická. To se nyní odráží v postojích Čechů vůči EU.
Zjistit víceRuská válka na Ukrajině destabilizovala dodavatelský řetězec a zatížila potravinové systémy Afriky a Blízkého východu, což zdůraznilo jejich zranitelnost a potřebu zvýšit jejich odolnost. Píše Clément Steuer, seniorní výzkumník v Ústavu pro mezinárodní vztahy v Praze.
Zjistit víceČeská republika patří mezi země s vysokými emisemi, přičemž hlavními zdroji jsou průmyslové a domácí vytápění. V roce 2027 vstoupí v platnost nová opatření, která se budou týkat i domácností a automobilů, a to v rámci evropského závazku k Zelené dohodě pro Evropu. Jedním z nich je například druhá verze emisních povolenek. O tomto systému s TV Nova mluvila výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.
Zjistit více