Archiv článků

Jednání o víceletém rozpočtu EU na období 2028-2034 jsou v plném proudu. Jak na návrh reagují Česko a Polsko? Odborníci uvádějí, že oba státy oceňují zjednodušenou strukturu a větší pružnost rozpočtu, zároveň ale vyjadřují obavy ohledně systému národních plánů.

Rádi bychom vás pozvali do Bruselu na konferenci "Platform Revolution: Shaping the Future of Work in the EU and Western Balkans".

Rok 2025 byl pro evropský i český automotive turbulentní – americká cla, strategický dialog EU s automobilovým průmyslem, úprava emisních cílů i znovuotevřená debata o ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Zatímco Ukrajina denně hájí svou suverenitu na bojišti, na domácí frontě svádí boj s reformami, na jejichž provedení závisí její evropská budoucnost. I když Evropský parlament začátkem září vyzval Komisi, aby spustila přístupová jednání s Ukrajinou, bez urychlení reforem v oblasti právního státu, justice a protikorupčních opatření k vyjednávacímu stolu nezasedne. Jaké zkušenosti může Česko předat Ukrajině ze svého vlastního přístupového procesu před více než dvaceti lety? A jak by mohlo její přijetí ovlivnit EU?

Srdečně vás zveme na promítání filmu Život není soutěž, ale vyhrávám (2023), po němž bude následovat diskuse s našimi hosty. Genderové normy se propisují i do vrcholového sportu. Jaká těla byla historicky vyloučena z olympijských her a jiných sportovních událostí a jaká těla jsou vytlačována na okraj dnes? Film zkoumá diskriminaci transgender sportovkyň a queer žen skrze časovou cestu skupiny sportovců, která oživuje zapomenuté atletky minulého století. Po projekci se společně s našimi hosty zamyslíme nad tím, co se skrývá za oponou vrcholového sportu. Na závěr vás čeká drobné občerstvení a prostor k neformální debatě.

Přidejte se k nám a iniciativě JustGreen na Evropském týdnu regionů a měst v Bruselu a zjistěte, jak mohou hlasy občanů přispět ke spravedlivé a inkluzivní budoucnosti. Naše akce s názvem „Posilování postavení občanů při utváření spravedlivé zelené budoucnosti“ se bude zabývat tím, jak zajistit, aby byla zelená transformace inkluzivní.

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Tentokrát se zaměříme na ruská narušení vzdušného prostoru Evropské unie drony a stíhačkami. Je Evropa v ohrožení? A jak bychom měli reagovat?

Dne 19. června uspořádala bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, veřejnou akci s názvem „Budoucnost transatlantických vztahů: mezi jednotou a nejistotou.“ Akce se konala v prostorách The Library Europe, Avenue de Broqueville 40, za účasti 16 odborníků, výzkumníků a zástupců občanské společnosti. Cílem diskuse bylo kriticky zhodnotit současný stav a budoucí vývoj transatlantických vztahů v kontextu měnící se geopolitické situace, se zvláštním důrazem na obchodní napětí, proměňující se roli NATO, ideologické rozdíly mezi EU a USA a vnější bezpečnostní výzvy.

Evropská komise představila návrh víceletého rozpočtu EU na období 2028–2034, který označuje za ambiciózní. Při bližším pohledu se však ukazuje, že jeho skutečná podoba je spíše odlišná než velkolepá. Nový rozpočet přináší změny ve struktuře i prioritách, které mohou mít významný dopad i na Česko – jak vysvětluje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

Válka, klimatická úzkost, dezinformace, sociální tlak a kyberšikana čím dál víc ovlivňují psychiku celé generace a přináší nástrahy, kterým děti a mladí lidé denně čelí na sociálních sítích. Jak permanentní online přítomnost ovlivňuje jejich psychickou pohodu a jak na její rizika mohou reagovat nejen rodiny, ale i školy a podpůrné profese? A co dělá evropská legislativa pro to, aby děti v digitálním prostředí chránila? To vše probereme s našimi hosty!

Volební vítězství hnutí Andreje Babiše v České republice vyvolalo vlnu gratulací z Budapešti, Bratislavy, Itálie i francouzské krajní pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán jej označil za „velký krok pro Českou republiku a dobrou zprávu pro Evropu“. Co však tato „dobrá zpráva“ skutečně znamená pro Evropskou unii? Pro LRT komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.