Cílem této výzkumné zprávy je na základě rozhovorů s úředníky a dalšími relevantními aktéry na národní i krajské úrovni identifikovat, jaké podmínky kraje potřebují, aby dokázaly rychle a účelně čerpat Fond spravedlivé transformace. Pro porovnání si výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová vybrala dva ze tří českých krajů, které tento fond čerpají: Moravskoslezský a Karlovarský kraj.
Zjistit víceInstitut EUROPEUM zjišťoval, jaký mají europoslanci vliv na řešení celoevropských témat v České republice a jaká je jejich aktivita v Bruselu. Jak čeští kandidáti dopadli? Jaká budou hlavní témata pro nadcházející pětileté období Evropského parlamentu? Pro Televizní noviny TV Nova o žebříčku nejaktivnějších europoslanců mluvili výzkumníci Institutu EUROPEUM Vít Havelka a Rebeka Hengalová.
Zjistit víceCílem této výzkumné zprávy je na základě rozhovorů s úředníky a dalšími relevantními stakeholdery zjistit, zda má česká státní správa dostatečné kapacity a organizační schopnosti, aby efektivně čerpala finanční prostředky z Fondu spravedlivé transformace. Autorkou publikace je Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit více PDFJaké byly v roce 2023 trendy v názorech obyvatel ČR vůči Evropské unii? Přečtěte si v analýze, kterou vypracoval seniorní výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.
Zjistit víceDiskuse o další změně metodiky rozšíření může posílit obraz členství v EU jako pohyblivého cíle s neustále se měnícími pravidly, zejména když současná metodika stále nebyla plně uplatněna. Evropská komise by měla v rámci stávající metodiky vytvořit novou strategii, která by konkrétně specifikovala její přístup k postupné integraci (potenciálních) kandidátů do EU a podmínky, jimiž se tento proces řídí. Strategie pro západní Balkán z roku 2018 stanovila iniciativy, z nichž některé jsou platné i dnes a mohou sloužit jako základ nové strategie rozšíření. Píše Jana Juzová, seniorní výzkumná pracovnice.
Zjistit více PDFAby byla zelená transformace úspěšná, je třeba se zaměřit i na její společenský dopad. Jak však dosáhnout uhlíkové neutrality a zároveň společenského smíru v nerovně nastaveném systému? Na tuto otázku si ve své analýze pro časopis Mezinárodní politika odpovídá naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.
Zjistit vícePřečtěte si článek Jany Juzové s názvem "Být či nebýt: Nejednoznačný postoj České republiky k 3SI" ze série"Anticipating the 2023 Three Seas Initiative Bucharest Summit. Advancing the common agenda."Juzová, seniorní výzkumná pracovnice, poskytuje cenné poznatky o složitosti postoje České republiky k 3SI.
Zjistit víceV tomto článku Jana Juzová spolu s Žigou Faktorem a Constanzou Celoriou podávají komplexní analýzu návrhů iniciovaných komunitou think-tanků i současných iniciativ a diskusí na úrovni EU; identifikují příležitosti a oblasti, v nichž lze dosáhnout hmatatelného pokroku, a poskytují doporučení politikům, jak tyto koncepty v dohledné době proměnit v realitu.
Zjistit víceZ nové mezinárodní analýzy vychází Česko jako tahoun liberálních hodnot ve střední a východní Evropě. Prezidentovi věří dvakrát více lidí než loni, kdy byl hlavou státu ještě Miloš Zeman. Analýzu zpracovala nevládní organizace Globsec, prestižní think tank se sídlem v Bratislavě. K problematice se vyjádřila i naše seniorní výzkumná pracovnice Klára Votavová.
Zjistit víceNaše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová napsala analýzu, ve které popisuje o tom, že politika rozšiřování EU a jihovýchodní a východní sousedství EU představují jedny z nejvýznamnějších oblastí české zahraniční a evropské politiky posledních dvou desetiletí.
Zjistit více PDF