Europeum ve spolupráci s analytickým ústavem STEM vypracovalo průzkum na téma členství České republiky v EU a přijetí eura. Pro E15 se k tématu vyjádřili výzkumná pracovnice Klára Votavová a seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka.
Zjistit víceZ nové mezinárodní analýzy vychází Česko jako tahoun liberálních hodnot ve střední a východní Evropě. Prezidentovi věří dvakrát více lidí než loni, kdy byl hlavou státu ještě Miloš Zeman. Analýzu zpracovala nevládní organizace Globsec, prestižní think tank se sídlem v Bratislavě. K problematice se vyjádřila i naše seniorní výzkumná pracovnice Klára Votavová.
Zjistit víceČesko se prezentuje jako jeden z lídrů v pomoci ruskou agresí zasažené Ukrajině, v druhé polovině loňského roku navíc předsedalo Radě EU, a mělo tak pod taktovkou důležitá rozhodnutí. Redakce se vypravila do Bruselu – centra unijního dění – zeptat, zda to tak skutečně je. Jak česká reakce na válku ovlivnila postavení tuzemska v sedmadvacítce nebo jeho reputaci v očích mezinárodních partnerů? Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, okomentoval tato témata.
Zjistit vícePrezident Petr Pavel zamířil do Bruselu, kde má naše země potenciál zvýšit svůj vliv a hlava státu tomu může jen pomoci. Naše země totiž v posledním roce prokázala, že umí na problémy nejen poukazovat, ale i navrhovat řešení. Příkladem je podpora Ukrajiny, píše v komentáři vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.
Zjistit víceNáš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka zpracoval doporučení vyplývající z diskuze kulatého stolu Národního konventu o EU konaného dne 31. března 2023 na téma "Revize energetického trhu". Mezi vydaná doporučení pro Českou republiku patří například dobré definování své energetické koncepce s ohledem na regionální kontext a evropskou energetickou politiku. Dalším doporučením je, že by Česká republika měla v souladu s prodloužením platnosti nařízení o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu i nadále motivovat k energetickým úsporám, které jsou klíčovou součástí připravenosti na příští zimu.
Zjistit vícePoměrně bez povšimnutí odhlasoval v srpnu loňského roku Kongres Spojených států amerických přijetí Zákona na snížení inflace neboli Inflation Reduction Act (IRA). Toto rozhodnutí může být jedním z nejdůležitějších kroků v boji proti klimatické změně v této dekádě. Jedná se o masivní investiční balíček, který může zásadně ovlivnit dosavadní přístup Evropy a dalších zemí k zelené transformaci. Přechod na čisté technologie, jejich výzkum, vývoj i výroba, už nemůžou být vnímány čistě jako otázka snižování emisí, ale i jako otázka udržení konkurenceschopnosti na globálním trhu. Zelený závod začal a Česká republika by měla zbystřit.
Zjistit víceV srpnu loňského proběhlo rozhodnutí, které může být jedním z nejdůležitějších kroků v boji proti klimatické změně v této dekádě. Poměrně bez povšimnutí odhlasoval Kongres Spojených států amerických přijetí Zákona na snížení inflace neboli Inflation Reduction Act. Jedná se o masivní investiční balíček, který může zásadně ovlivnit dosavadní přístup Evropy a dalších zemí k zelené transformaci.
Zjistit víceNaše výzkumná spolupracovnice Zuzana Kasáková a náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka zpracovali podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU na téma Zhodnocení českého předsednictví. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Nakolik byla Česká republika úspěšná v implementaci svých předsednických priorit? Jak úspěšně vykonávala Česká republika svou předsednickou roli po organizační stránce? Byla Česká republika úspěšná v propagaci svého členství v Evropské unii?
Zjistit víceRozálie Wünschová ve svém blogu píše, že Česká republika je doposud jednou ze dvou zemí EU, kde jsou tělesné tresty dětí stále legálně povoleny. Společně se Slovenskem tak Česká republika zaostává nejen za severskými zeměmi, kde byly tělesné tresty zakázány již v minulém století, ale také za zeměmi jako Turkmenistán, který přijal ochrannou legislativu v roce 2007.
Zjistit více PDFProjekt je zaměřen na zkoumání role nevládních organizací v procesu dekarbonizace uhelných regionů v zemích V4 (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Cílem projektu je popsat nejlepší a nejhorší praxi jednotlivých procesů pro Srbsko, které čeká transformace jeho energetického mixu založeného z velké části na uhlí. Zkoumané země V4 mají mírně odlišný podíl uhlí ve svém energetickém mixu, přičemž největší je v Polsku a druhý největší v České republice, následuje Maďarsko a Slovensko. V jejich přístupu k dekarbonizaci existuje mnoho podobností i rozdílů, a poskytují tak různou škálu zkušeností.
Zjistit více PDF