Archiv článků

Irsko se ujímá předsednictví v Radě EU - jedním z nejtěžších úkolů pro něj bude vyjednávání o dalším sedmiletém finančním rámci. Pro CNN Prima News komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM a vedoucí bruselské kanceláře Martin Vokálek.

V polském Gdaňsku se koná každoroční konference o poválečné obnově Ukrajiny. Premiérka napadené země na ní očekává podpis více než 160 dohod v hodnotě přes 240 miliard korun. Jaký význam má tato konference pro budoucí obnovu Ukrajiny? A je podpis více než 160 dohod vůbec realistický scénář? Pro pořad Headline komentoval Filip Křenek, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM.

Tento dokument představuje osvědčené postupy z celé EU v oblasti dekarbonizace průmyslu a zahrnuje projekty od primární těžby až po recyklaci konstrukčních kovů a kritických surovin. Tři z pěti představených případů byly Evropskou komisí označeny za „strategické projekty“ v rámci směrnice EU o kritických surovinách.

Hledáme zkušeného projektového manažera, který by se připojil k našemu mezinárodnímu týmu v pražské kanceláři. Čtěte dál, tahle pracovní nabídka může být právě pro Vás!

Nelegální migrace zůstává v Evropské unii dlouhodobě zásadním problémem, na který členské státy nepřestávají hledat společné a efektivní řešení. Významným krokem v tomto ohledu by mohlo být červnové nabytí účinnosti nového migračního paktu a dohoda mezi Evropským parlamentem a členskými státy o novém nařízení v oblasti migrace. Přijďte debatovat v pondělí 22. června.

Na závěr konference „Europe as a Task 2026“ se EUROPEUM setkalo s jednou z letošních řečnic. Chiara Rinaldi, výzkumnice pro POLITICO Research & Analysis, se už podruhé na konferenci vrátila do Prahy. Než se přestěhovala do Bruselu, pracovala v Ústavu mezinárodních vztahů a nejen díky spolupráci s pořadateli konference, Institutem EUROPEUM a Asociací pro mezinárodní otázky, se stala součástí pražské komunity orientovanou na mezinárodní vztahy. V tomto rozhovoru se zamýšlí nad svým přesunem z Prahy do Bruselu a nad příležitostmi, které se otevírají mladým profesionálům v této oblasti.

Jste student/studentka a zajímáte se o evropskou politiku? Chcete si vyzkoušet, jaké to je žít přímo v centru dění? Bruselská kancelář Institutu EUROPEUM nabízí možnost stáže. Více informací najdete níže.

Jedním ze zásadních témat nadcházejícího summitu Evropské rady bude problém nevyrovnaného obchodu s Čínou. Unijní lídři to ale nechtějí říkat úplně nahlas – slovo Čína se v návrhu závěrů summitu nevyskytuje ani jednou. Podle výkonného ředitele Institutu EUROPEUM Martina Vokálka Evropská unie ještě nedospěla do fáze, kdy by Peking označila za jednoznačného nepřítele.

Vůdci Číny a Severní Koreje se tento týden ujistili o vzájemné podpoře svých zemí. Si Ťin-pching zamířil za Kim Čong-unem po dlouhých sedmi letech, během nichž Pchjongjang mimo jiné poskytl přímou vojenskou pomoc Rusku ve válce na Ukrajině. S kým teď Kimův režim nejvíce „peče“? V podcastu 5:59 komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

Dne 9. června 2026 uspořádal EUROPEUM Institute for European Policy ve spolupráci s platformou Think Visegrad v Bruselu kulatý stůl zaměřený na evropskou bezpečnost a obranu. Diskuse se soustředila na proměňující se bezpečnostní prostředí v Evropě, které je ovlivněno pokračující ruskou agresí vůči Ukrajině, nejistotou ohledně budoucí angažovanosti Spojených států v Evropě a širšími dopady nestability na Blízkém východě.

Rozdělení mezi městem a venkovem patří mezi nejčastěji diskutovaná témata ve společenském a politickém diskurzu napříč Evropou. Tato debata se zpravidla zesiluje po zveřejnění volebních výsledků, jelikož volební mapy se staly běžným způsobem vizualizace politických preferencí v jednotlivých zemích. Takové mapy často zobrazují výrazné rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi nebo mezi jednotlivými regiony. Ačkoli tyto rozdíly skutečně existují, představa, že místo původu či bydliště je hlavním určujícím faktorem politických názorů jednotlivce, se postupně stala polarizujícím narativem. Píše Tereza Vachmanská, stážistka bruselské kanceláře.

Změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí patří mezi nejzávažnější výzvy, kterým dnešní společnosti čelí. Navzdory rostoucímu vědeckému konsenzu a sílícím snahám o prosazování politik zaměřených na ochranu klimatu a přírody zůstává veřejná podpora těchto opatření rozdělená. Píše Tereza Vachmanská, stážistka bruselské kanceláře.