Česko letos slaví dvacet let členství v Evropské unii. Ta si mezitím prošla turbulentními roky spojenými s řadou krizí – od ekonomické přes migrační až po pandemickou a bezpečnostní. Bohatství Čechů se ale za ta léta zvýšilo o více než 40 procent a životní úroveň dosáhla 90 procent evropského průměru. Vyplývá to z dat, která při příležitosti výročí prezentoval Úřad vlády ČR. Český export pak díky členství v EU narostl o více než 320 procent. Další výzvy, jimž čelí EU nyní, komentuje Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceViktor Orbán nedávno vzbudil vlnu nevole v EU svým rozhodnutím umožnit ruským a běloruským občanům vstup do Maďarska bez kontroly. Tento krok, který zjednodušuje jejich pohyb v rámci Schengenu, vyvolal obavy z bezpečnostních hrozeb a nátlaku na evropské státy. Jaké důsledky může mít Orbánova politika pro bezpečnost v Evropě a jak na to reagují unijní instituce? Ppro Deník N komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEvropská komise plánuje zrušit současné osvobození od celních poplatků na levné zboží z čínských e-shopů. Doposud platila na zásilky ze zemí mimo EU hranice 150 eur. Připravovaná novela je součástí balíčku, který si klade za cíl zjednodušit a digitalizovat celní politiku EU. V rozhovoru pro CNN Prima News o tématu mluvila výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.
Zjistit víceSpojené království chystá velký summit Evropského politického společenství (EPS). Británie je po Česku, Moldavsku a Španělsku teprve čtvrtou hostitelskou zemí. Státníci mimo jiné plánují jednat o Ukrajině a nelegální migraci. Na bilaterální úrovni pak Česko podepíše bezpečnostní dohodu s Ukrajinou. Výzkumnice Institutu EUROPEUM Jana Juzová summit komentovala pro Euractiv.cz.
Zjistit víceRuská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.
Zjistit víceNová frakce v Evropském parlamentu Patrioti pro Evropu, jehož součástí je i české opoziční hnutí ANO, slouží podle premiéra Petra Fialy zájmům Ruska a ohrožuje bezpečnost Evropy. K této nové frakci se vyjádřil pro ČT24 také Vít Havelka, seniorní výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEvropská unie a Ukrajina uzavřely v Bruselu komplexní bezpečnostní dohodu. Ta navazuje na již dlouhodobou podporu Ukrajiny ze strany EU. Na čem se politici dohodli? Co je v úmluvě nového? Pro slovenskou RTVS komentoval Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceLetošní volby do Evropského parlamentu vedly k debatám o pokračování evropského plánu snižování emisí skleníkových plynů na čistou nulu do roku 2050, a to navzdory událostem posledních let, které naznačují potřebu přehodnotit tento plán. Výsledky voleb neznamenaly pro evropské zelené ambice takovou ztrátu, jakou se očekávalo. Priorita klima a životní prostředí již není pro většinu Evropanů na tak vysoké úrovni jako před pěti lety, což odráží aktuální politické a mezinárodní výzvy, jako je bezpečnost, ekonomická prosperita a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Kateřina Davidova, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, napsala na toto téma komentář pro Hospodářské noviny.
Zjistit víceJak může být procesu rozšiřování EU navrácena ztracená dynamika? A jak se můžeme poučit z předchozích kol rozšíření Unie o nové členy? Na tyto otázky nabízí odpověď skupina autorů spolu se seniorní výzkumnicí Institutu EUROPEUM Janou Juzovou v nové publikaci v rámci projektu REWEU.
Zjistit víceStarostové, kteří mají v rámci koaliční dohody právo na navrhnutí eurokomisaře, oznámili, že nominují jak Danuši Nerudovou, tak Jozefa Síkelu na pozici dalšího českého eurokomisaře v Evropské komisi. Vláda má rozhodnout o kandidátovi do konce srpna. Může Česko získat vysoce žádané ekonomické portfolio? Jaké jsou výhody pro danou zemi, pokud ho získá? A jak náročný je proces vyslýchání kandidátů v Evropském parlamentu, tzv. grilování? Klára Votavová, výzkumnice Institutu EUROPEUM, odpovídala na tyto a další otázky v rozhovoru pro Český rozhlas.
Zjistit více