Archiv článků

Pro Evropany jsou americké prezidentské volby často bizarní podívanou. Nicméně současné trendy v USA nejsou příliš daleko od těch evropských. Aktuálním fenoménem "antisystémových" kandidátů se zabývá Martin Michelot ve svém novém blogu.

Má Evropská komise k dispozici potřebné nástroje na to, aby zvládla jednat s "komplikovanými" kandidátskými zeměmi v rámci komplexní mezinárodní reality? Marko Stojić ve svém novém policy paperu zkoumá tuto problematiku pomocí komparativní analýzy šesti (potenciálních) kandidátů pro vstup do EU z oblasti západního Balkánu. Práce je založená na kvantitativní analýze aktualizovaný dokumentů týkajících se rozšiřování EU.

Výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Radomír Špok na našem blogu HN Názory píše o Global Go To Think Tank Indexu, jeho významnosti a roli think-tanků v občanské společnosti.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM byl hodnocen jako 9. nejlepší think tank ve střední a východní Evropě.

Ředitel Institutu EUROPEUM, Vladimír Bartovic, přispěl jako jeden z výzkumníků k letošní European Foreign Policy Scorecard vydávané think tankem ECFR.

Evropa, obzvláště Evropská unie, čelí v současné době naléhavějším výzvám než kdy předtím. Matthieu Crévecouer ve svém novém blogu zdůrazňuje, jak důležité je pro Evropu aby zůstala sjednocená jak na domácí úrovni, tak i na té evropské.

Na čem bude záviset výsledek britského referenda o setrvání v Evropské unii? A o co přesně se v této otázce snaží David Cameron? Odpovědi naleznete v novém blogu Terezy Novotné a Tima Haughtona.

Christian Kvorning Lassen navazuje na svůj předchozí blog o Dánsku a prezentuje tři hlavní překážky, které je třeba překonat pro uskutečnění pararelní dohody. Její dosáhnutí se však zatím zdá být v nedohlednu.

Veřejnou debatu a následnou diskuzi Federiky Mogheriniové a Lubomíra Zaorálka na téma Budoucnost Evropy zhodnocuje ve svém blogu na HN Názory Nelly Tomčíková.

Jak moc zvažují vládní současné politické strany úroveň socializace v rámci evropské politické arény? Tvaruje evropské prostřední jejich vnímání národních zájmu směrem k EU nebo je tomu právě naopak? Více se dočtete v reportu Michala Víta.

V Paříži skončila dvoutýdenní konference COP21, na jejímž konci byla přijata dohoda mnohými označována za přelomovou. Přestože se podařilo překonat většinu neshod, několik zásadních bodů zůstalo bez závazného konsensu.  Není jasné, zda úmluva splní svá očekávání. Rozhodně se jedná o pokrok od totálního fiaska, kterým byla konference COP15. Vzhledem k naléhavosti situace je jakýkoliv pokrok vítán. V Paříži […]

Po Švédsku zavedlo kvůli uprchlické krizi hraniční kontroly také Dánsko. Důsledky těchto kroků pro dánskou vládu a Schengenský prostor analyzuje ve svém blogu Christian Kvorning Lassen.