Archiv článků

Při příležitosti Dne Evropy, který se koná každoročně 9.5., přiblížil náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka význam Evropské unie a připomněl výzvy, kterým v nedávné době čelila.

Dění kolem Ukrajiny a Ruska, a nové v pořadí 11. sankce předložené Evropskou unií. EU tyto sankce předložila svým členským státům a tuto situaci komentuje naše výzkumná pracovnice Zuzana Stuchlíková.

Ukrajina nebo Moldavsko patří podle německého kancléře do Evropské unie. Podle Olafa Scholze je to v přímém zájmu zemí Sedmadvacítky. 9. května se slaví Den Evropy. 9. května roku 1950 totiž tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman přednesl deklaraci, která se stala základem pro mírovou spolupráci mezi evropskými zeměmi. Na toto téma, včetně vstupu Ukrajiny se Evropské unie se vyjádřil vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Žiga Faktor.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se vyjádřila k tématu vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Chtějí se o to zasadit prezident Petr Pavel i ministr zahraničí Jan Lipavský z pirátské strany. Dostala Ukrajina z české strany reálný slib, nebo falešnou naději? A jak silné je odhodlání členských zemí Ukrajinu mezi sebe přijmout?

Česko se prezentuje jako jeden z lídrů v pomoci ruskou agresí zasažené Ukrajině, v druhé polovině loňského roku navíc předsedalo Radě EU, a mělo tak pod taktovkou důležitá rozhodnutí. Redakce se vypravila do Bruselu – centra unijního dění – zeptat, zda to tak skutečně je. Jak česká reakce na válku ovlivnila postavení tuzemska v sedmadvacítce nebo jeho reputaci v očích mezinárodních partnerů? Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, okomentoval tato témata.

Minimálně do příštího léta bude ukrajinské obilí dále bezcelně proudit na evropský trh. Dohoda, které EU dosáhla s členskými zeměmi, tak odstranila zákaz trvající několik týdnů. I přes zažehnanou krizi se ovšem naplno ukázalo, jak křehká je vize budoucího připojení Ukrajiny k Unii a jaké výzvy ji na této cestě čekají. Takto začíná svůj komentář pro Voxpot vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

V Evropské unii se poslední dobou stále častěji skloňují výrazy jako kritické nerostné suroviny, konkurenceschopnost či strategická autonomie. Do České republiky tato diskuze teprve přichází, díky rozsáhlým zásobám lithia se ale možná brzy ocitne v centru dění, píše v komentáři výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, se ve Studiu ČT24 vyjádřil k plánované schůzce šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen a prezidenta ČR Petra Pavla.

V Evropské unii se poslední dobou stále častěji skloňují výrazy jako kritické nerostné suroviny, konkurenceschopnost či strategická autonomie. Do Česka tato diskuze teprve přichází, díky rozsáhlým zásobám lithia se ale možná brzy ocitne v centru dění. K problematice se vyjádřila i naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Země Evropské unie v úterý definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. K této problematice se vyjádřila i naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Země Evropské unie v úterý definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. K této problematice se vyjádřila i naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Naše analytička Kateřina Davidová vystoupila v pořadu Studio ČT24, kde vysvětlila novinky ohledně obchodování s emisními povolenkami. Emisní povolenky se týkají dopravy a vytápění budov.