Archiv článků

V souvislosti s nedávným návratem průmyslové politiky na globální a unijní scénu tento policy brief popisuje, jak se české zájmy v této politice odrážely v debatách vedoucích k přijetí strategické agendy EU na období 2024-2029. Nejprve se snaží definovat zájmy české průmyslové politiky a nastiňuje dva alternativní přístupy k tomu, jak je lze vnímat. Liberální přístup navazuje na dlouhodobě zavedený konsenzus, podle něhož by Česko - jako velmi otevřená, exportně orientovaná ekonomika - mělo prosazovat především bezproblémový vnitřní trh bez překážek a volný obchod. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová ve své nové publikaci.

Jak může být procesu rozšiřování EU navrácena ztracená dynamika? A jak se můžeme poučit z předchozích kol rozšíření Unie o nové členy? Na tyto otázky nabízí odpověď skupina autorů spolu se seniorní výzkumnicí Institutu EUROPEUM Janou Juzovou v nové publikaci v rámci projektu REWEU.

Cílem této výzkumné zprávy je na základě rozhovorů s úředníky a dalšími relevantními aktéry na národní i krajské úrovni identifikovat, jaké podmínky kraje potřebují, aby dokázaly rychle a účelně čerpat Fond spravedlivé transformace. Pro porovnání si výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová vybrala dva ze tří českých krajů, které tento fond čerpají: Moravskoslezský a Karlovarský kraj.

Druhý den konference Prague European Summit 2024 v Černínském paláci otevřel projevem ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Jako zásadní zmínil rozšíření Evropské unie. „Musíme si uvědomit, že rozšíření EU, naše obrana a bezpečnost a současné středoevropské postavení jsou vzájemně propojeny,“ uvedl.

V rámci 10. výročí konference Prague European Summit vystoupili se svými projevy ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Oba reagovali na stále se měnící výzvy, kterým Evropa musí čelit a rozpínající se agresi Ruska, ministr Síkela pak zdůraznil nutnost transformace ekonomiky.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vystoupila jako čestný host na jubilejním 10. ročníku konference Prague European Summit. V Černínském paláci z rukou ministra zahraničních věcí Jana Lipavského převzala tradiční cenu Vize pro Evropu.

Rychlé rozšíření práce z domova, které podpořila digitalizace, narušilo systém založený na fyzické přítomnosti na pracovišti v zemích EU. Zejména od pandemie se práce na dálku stala stále běžnější. Naše výzkumná pracovnice Silke Maes se tomuto tématu věnovala ve svém policy paperu, v němž zdůraznila výzvy ale i příležitosti, které práce na dálku představuje pro přeshraniční koordinaci.

Ukrajinská obrana proti Rusku se v druhé polovině roku blíží patové situaci a tlak uvnitř EU na splnění slibů o poskytnutí finanční a vojenské podpory Ukrajině se zvyšuje. V roce 2023 se tak stále více dostává do popředí nejednoznačný vztah Srbska s Ruskem a Západem. Srbská pokroková strana (SNS), vládnoucí od roku 2012, a prezident Aleksandar Vučić jsou zodpovědní za pokračující demokratický úpadek a nesoulad se zahraniční politikou Unie během dlouhého procesu přistoupení Srbska k EU, což situaci posouvá blíže k bodu zlomu ve vztazích mezi Srbskem a EU. Více popisuje seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, ve svém článku pro European Institute of the Mediterranean.

Institut EUROPEUM uspořádal anketu mezi vybranými experty a stakeholdery na evropskou politiku, která měla za cíl zhodnotit působení současných českých europoslanců. Činnost europoslanců je obtížné hodnotit, protože neexistuje zcela objektivní sada kritérií, která by to jasně ukazovala. Proto EUROPEUM při sestavování vlastního žebříčku oslovovalo diplomaty, úředníky, akademiky a dalšími experty z prostředí unijní politiky.

Jak zlepšit proces rozšiřování EU? Jak zajistit dlouhodobé působení demokratizačního efektu přístupového procesu i po případném vstupu do EU? A jsou institucionální reformy EU nezbytnou podmínkou pro rozšíření EU? Odpovědi na tyto a další otázky nabízí stanovisko Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM ke kulatému stolu Národního konventu o EU na téma Balkán, Turecko či Ukrajina: Budoucnost politiky rozšiřování v kontextu institucionálního nastavení.

Tunisko se stalo hlavním výchozím bodem pro žadatele o azyl a uprchlíky, zejména ty ze subsaharské Afriky. EU, která čelí nárůstu příchodů na Lampedusu, posílila svou spolupráci s Tuniskem a podepsala Memorandum o porozumění s prezidentem Kaísem Saídem. Nicméně vznikají otázky ohledně způsobu, jakým EU řeší porušování lidských práv v Tunisku, připomínající minulé dohody s Tureckem. Nargiz Mustafazade, stážistka bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, píše o této problematice ve svém blogu.

Evropská unie v posledních letech přijala zásadní legislativu, aby zajistila svobodu médií a nezávislost. Nicméně v určitých členských státech tyto snahy o stav mediálního pluralismu přišly příliš pozdě. V maďarském kontextu: mediální ekosystém ve prospěch vládnoucí strany pevně zakotven v soukromém i ve veřejném mediálním sektoru. Píše náš výzkumník Henry Barrett, držitel Fulbrightovy-Schumanovy grantové podpory.