Archiv článků

Od ruské invaze na Ukrajinu se mediální informování o této zemi výrazně zvýšilo. Interpretace a komentování událostí, jejich řazení do zpráv a utváření diskuse o vyhlídkách budoucnosti Ukrajiny ve vztahu k evropské integraci se tak stalo důležitou součástí odpovědnosti většiny mainstreamových médií. S tím, jak se válka protahuje, se však povědomí občanů V4 o konfliktu liší. Na některá témata se v různých obdobích kladl větší důraz než na jiná, což způsobuje, že kvalita zpravodajství je často neúplná nebo nepřesvědčivá. Některé země kladou důraz na autonomii zpravodajství, což následně umožňuje široké a hloubkové informování, zatímco existují režimy, které informace zužují a využívají téma války k produkci příběhů pro domácí účely. Ve finální zprávě k projektu Institutu EUROPEUM píše Oszkár Roginer-Hofmeister spolu s dalšími.

Dvoudílná série online workshopů se zaměřila na politiku otevřených dveří NATO a možnosti budoucího rozšíření na východ, přičemž nabídla detailní pohled na vývoj dynamiky aliance. Během osmi diskuzí odborníci, studenti a odborníci probírali šance Ukrajiny na členství v NATO, výzvy spojené s demokratickými reformami, hraničními spory a regionální perspektivy uvnitř aliance. Workshopy se také věnovaly roli NATO ve vesmírných a kybernetických operacích, geopolitickým výzvám a vlivu vnitřní dynamiky členských států na rozšiřování aliance, především se zaměřením na perspektivy zemí V4.

Poslanci dnes projednali ve třetím čtení pozměňovací návrh k novele zákona o emisním obchodování, jehož součástí je také rozšíření povolenek (plateb) za emise skleníkových plynů do sektoru fosilního lokálního vytápění a silniční dopravy. Poslanci schválili zatím jen povinnost pro dodavatele fosilních paliv sledovat a vykazovat svá množství emisí. Celou směrnici včetně obchodování nových povolenek měla vláda přenést do národní legislativy již v červnu tohoto roku, zdá se ale, že nepopulární opatření nechá až té příští. Zapomíná ale na výhody směrnice a možné sankce, které hrozí při nepřijetí. V komentáři píše výzkumnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová spolu s dalšími.

S tím, jak EU vstupuje do dalšího politického cyklu, se zdá, že se role středoevropských zemí v rámci bloku zrychluje. Nejenže Polsko, Česko nebo Slovinsko získaly ambiciózní portfolia komisařů, ale region hraje důležitou roli také při podpoře Ukrajiny a v širším smyslu při formování politických priorit EU pro příští funkční období. Přesto je zastoupení těchto zemí v institucích EU stále nedostatečné, zatímco poslední zprávy Letty a Draghiho do svých výzkumů téměř nezapojily hlasy z východní části EU. Tato debata pořádáná bruselskou kanceláří Institutu EUROPEUM shrnula nejnovější vývoj na úrovni EU a zabývala se současným maďarským a nadcházejícím polským předsednictvím EU a jejich možnými dopady na Unii.

Evropa stojí na křižovatce a musí se orientovat ve složitém prostředí, kde se kříží hospodářská konkurenceschopnost, energetická bezpečnost a klimatické cíle. EU, která byla v minulosti zastáncem otevřeného obchodu, nyní čelí rostoucímu tlaku v důsledku vysokých nákladů na energii, závislosti na surovinách a konkurence v oblasti čistých technologií. K těmto výzvám se přidává potřeba zvýšit odolnost v podmínkách rostoucího geopolitického napětí a klesající podpory veřejnosti pro politiky v oblasti klimatu. V tomto politickém dokumentu se analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek zabývá tím, jak může EU využít obchodní politiku, kapitál a energetické trhy, aby si zajistila své postavení ve světě a podpořila ekologičtější a konkurenceschopnější budoucnost. Středoevropské země, jako je Česko, hrají v tomto úsilí klíčovou roli, neboť prosazují otevřené trhy a zároveň se potýkají s ekonomickou a energetickou závislostí a zranitelností.

Dokument „Transatlantic Policy Forum 2024 Backgrounder“ nastiňuje klíčové strategické výzvy a politické směry pro transatlantické vztahy v době, kdy se v USA blíží prezidentské volby. Zabývá se očekávanými otázkami transatlantické spolupráce, včetně rozšíření NATO a EU, reakce na válku na Ukrajině, bezpečnosti ve střední a východní Evropě a rostoucího geopolitického napětí s Čínou. Publikace zdůrazňuje, že je třeba, aby USA a Evropa posílily spojenectví a čelily tak výzvám, jako je ohrožení integrity voleb, multipolární obchodní systém a autoritářské vlivy.

Tento policy paper, který vychází z výzkumných zpráv v oblasti baterií a konstrukčních materiálů, shrnuje strategické kroky a doporučení, které mají podpořit rozvoj českého bateriového průmyslu a posílit využití nízkoemisních materiálů a cirkulárních strategií v automobilovém průmyslu. Policy paper Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN) a doprovodné studie jsou zásadním příspěvkem do debaty o transformaci automobilového průmyslu, který dnes čelí výzvám spojeným s dekarbonizací a rostoucí konkurencí zejména z Číny.

Report „Cirkularita baterií v automobilovém průmyslu jako příležitost pro Česko“ se zabývá klíčovými otázkami rozvoje bateriového průmyslu v České republice, s důrazem na cirkulární ekonomiku, recyklaci a druhotné využití baterií. Studie, která vznikla ve spolupráci think tanku EUROPEUM s odborníky na oblast baterií a elektromobility, ukazuje, že ačkoliv český trh dosud zaostává v rozvoji výroby a recyklace baterií, jeho potenciál je obrovský – od těžby surovin, přes výrobu komponent až po recyklaci baterií, což by významně posílilo odolnost a environmentální udržitelnost české ekonomiky.

Dne 3. října uspořádal Think Visegrad v Bruselu, zastoupený bruselskou kanceláří Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, diskusi s názvem „Transformace slov v činy. Jak udržet současnou dynamiku rozšiřování EU?“. Odborníci z think-tanků, diplomatických misí a institucí EU se zabývali obnoveným důrazem na rozšiřování EU, včetně zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem, formulací nových strategií a finančních pobídek pro kandidátské státy a posílením závazků ze strany EU. Klíčovou výzvou pro další vývoj je zajistit, aby se tento impuls udržel a promítl se do konkrétních transformačních opatření, která přinesou měřitelné výsledky.

Ve čtvrtek 17. října 2024 zorganizoval Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Institutem pro cirkulární ekonomiku INCIEN konferenci s názvem Cirkularita v českém automobilovém průmyslu: příležitosti a překážky, jejímž partnerem byl Český bateriový klastr. Na konferenci vystoupili představitelé českého automobilového průmyslu, státní správy i výzkumných organizací. Tiskovou zprávu z konference a prezentace organizací najdete níže v textu.

Vláda tento týden projedná ve třetím čtení novelu zákona o emisních obchodování, jehož součástí jsou také tzv. povolenky pro domácnosti. Ty v rámci systému ETS2 zpoplatní emise ze silniční dopravy a lokálního vytápění - mohou tak pomoci investovat do infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie i podpořit sociálně ohrožené skupiny obyvatel. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová spolu s dalšími.

Moldavsko se nachází v zásadním bodě, který rozhodne o jeho postavení v Evropě. V nedělních volbách usiluje současná prezidentka Maia Sanduová o druhé funkční období a o kladný výsledek v referendu o vstupu do EU, aby potvrdila směřování své země do Evropy. Hybridní hrozba, které Moldavsko čelí ze strany Ruska, se však nerozplyne, zejména s blížícími se klíčovými parlamentními volbami v této malé bývalé sovětské republice v příštím roce. Hugo Blewett-Mundy, nerezidentní výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, analyzuje současnou situaci v Moldavsku a předkládá výhled pro tuto zemi v roce 2025.