Archiv článků

Tomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.

Orsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.

Dezinformace a zahraniční vměšování jsou v globální politice problémem již po staletí, ale současná hrozba je díky algoritmům sociálních médií ještě hrozivější, protože posilují obsah založený na lidských slabostech, jako je naše posedlost negativitou a rozhořčením. Ruské zásahy do federálních voleb v USA v roce 2016 a dalších voleb a referend v nejméně dvaceti zemích v období od listopadu 2016 do dubna 2019, včetně referenda o brexitu, francouzských a německých voleb a kybernetických útoků na ukrajinskou energetickou síť, poukázaly na potenciál zahraničních vlád změnit výsledky voleb nebo podkopat demokracie pomocí sociálních médií a dalších prostředků. Píše Jakub Ferenčík ve svém posledním EU MONITORu.

Naše výzkumná pracovnice Danielle Piatkiewicz a Hugo Blewet-Mundy napsali policy paper na téma "Finding Transatlantic Unity in Times of Conflict 2022. Transatlantic Policy Forum in Review", který má za cíl nastínit akční body a návrhy, které by mělo transatlantické partnerství přijmout.

Miroslava Pisklová píše o diskusi o možném rozšíření systému hlasování kvalifikovanou většinou (QMV) na více zbývajících oblastí politiky v Radě EU, v nichž se dosud nepoužívá, konkrétně na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU (SZBP), která v poslední době nabírá na síle. Cílem této publikace je analyzovat výhody a nevýhody zavedení QMV v SZBP EU se zaměřením na možný dopad na menší členské státy.

Ivana Uličná píše o tom, že i když bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v diplomacii, ženy jsou na velvyslaneckých postech po celém světě stále málo zastoupeny. Kvóty byly účinné při zvyšování nominálního zastoupení žen, ale kritika je převážně zaměřená na to, že kvóty jsou symbolické a poškozují meritokracii, což je pro ženy dvojí zátěž. Ani současný systém však není meritokratický, neboť muži těží z historické výhody a předpokládané kompetence, zatímco ženy musí svou přítomnost obhájit, prokázat svou hodnotu a vyvrátit genderové stereotypy.

Rozálie Wünschová ve svém blogu píše, že Česká republika je doposud jednou ze dvou zemí EU, kde jsou tělesné tresty dětí stále legálně povoleny. Společně se Slovenskem tak Česká republika zaostává nejen za severskými zeměmi, kde byly tělesné tresty zakázány již v minulém století, ale také za zeměmi jako Turkmenistán, který přijal ochrannou legislativu v roce 2007.

V září roku 2022 předložila Evropská komise návrh nového regulátoru médií - Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Slovinsko je jednou ze zemí EU, která nejvíce bojuje se svobodu v médiích a jejich nezávislosti. V létě 2020 navrhla Janšova vláda zákon zaměřený na média, který by měl zvýšit vliv státu na slovinskou národní tiskovou agenturu a omezit její činnost financování veřejnoprávní televize RTV. Předběhlo Slovinsko svým novým zákonem Evropskou komisi? Tím se ve svém blogu zabývá naše stážistka Klára Landová.

Projekt je zaměřen na zkoumání role nevládních organizací v procesu dekarbonizace uhelných regionů v zemích V4 (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Cílem projektu je popsat nejlepší a nejhorší praxi jednotlivých procesů pro Srbsko, které čeká transformace jeho energetického mixu založeného z velké části na uhlí. Zkoumané země V4 mají mírně odlišný podíl uhlí ve svém energetickém mixu, přičemž největší je v Polsku a druhý největší v České republice, následuje Maďarsko a Slovensko. V jejich přístupu k dekarbonizaci existuje mnoho podobností i rozdílů, a poskytují tak různou škálu zkušeností.

Evropská zelená dohoda je jádrem současné klimatické strategie EU, která si stanovila za cíl učinit z Evropy do roku 2050 uhlíkově neutrální zemi. Ve snaze monitorovat a potírat dezinformační narativy o Zelené dohodě zahájil Beacon project vedený International Republican Institute iniciativu nazvanou "European Green Deal: Mapping perceptions in Central and Eastern Europe", v jejímž rámci šest partnerských organizací zkoumalo, jak je dohoda vnímána v Bulharsku, Česku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Naše projektová manažerka a juniorská výzkumnice Tatiana Mindeková analyzovala narativy šířené o Zelené dohodě a zelené politice EU prostřednictvím českých řetězových e-mailů i vybraných mainstreamových médií a webových stránek známých šířením dezinformací.

Policy paper naší výzkumné stážistky Silke Maes s názvem "EU Platform workers‘ directive: A test for regulating the future of work" se podrobněji věnuje zmíněné Směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Paper podrobněji popisuje dopady rozvoje platforem na pracovní podmínky a následně argumentuje, že zmíněná směrnice je prvním unijním pokusem na tento vývoj zareagovat.

Naše výzkumná pracovnice Klára Votavová napsala policy paper, ve kterém se věnuje novým dilematům týkajících se vyváženosti konkurenceschopnosti a důstojných pracovních standardů v České republice, které se objevují postupující digitalizací a automatizací.