Archiv článků

Automobilový průmysl je pro ekonomiky všech visegrádských zemí klíčovým hráčem, ale pro zachování konkurenceschopnosti je nutné se mu přizpůsobit. Vzhledem k tomu, že přechod od vozidel s vnitřním spalovacím motorem k elektrickým vozidlům vede ke značné potřebě kritických surovin (Critical Raw Materials - CRM), země V4 se musely a musejí i nadále snažit zaujmout pozici v různých částech dodavatelského řetězce baterií pro elektrická vozidla, od těžby, rafinace až po výrobu, opětovné použití a recyklaci, jakož i výzkum a vývoj nových chemických technologií baterií. Zpráva The future is electric: Role of the Visegrad countries in the EV battery supply chain (Budoucnost je elektrická: role zemí Visegrádu v dodavatelském řetězci baterií pro elektromobily) se zabývá oblastmi, v nichž mohou země Visegrádu zajistit udržitelný a spolehlivý dodavatelský řetězec baterií pro elektromobily.

V rámci debatního cyklu Café Evropa, probíhala jedna z diskuzí právě o vztahu a přístupu mezi Evropskou unií a Čínou. Mezi pozvanými byli Magdaléna Slezáková, Ondřej Wagner, David Gardáš a Zdeněk Beránek. Shrnutí výstupů jednotlivých hostů si můžete přečíst v reportu, který napsala naše stážistka Eliška Prostřední.

Naše výzkumná spolupracovnice Zuzana Kasáková a náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka zpracovali doporučení vyplývající z diskuze kulatého stolu Národního konventu o EU konaného dne 24. února 2023 na téma "Zhodnocení českého předsednictví v Radě EU". Mezi vydaná doporučení pro Českou republiku patří například využití pozitivního výsledku českého předsednictví, svého vylepšeného obrazu a kontaktů pro formulování a prosazování dlouhodobých priorit ČR v Evropské unii. Dalším doporučením je, že by ČR pro budoucí české předsednictví měla zajistit adekvátní zabezpečení, jak personální, tak odborné, pro zadávání veřejných zakázek.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM uspořádal 17. ledna 2023 uzavřený kulatý stůl s názvem Monitoring zelených politik EU: Vnímání a narativy v českém a slovenském informačním prostoru. Diskuse se konala podle pravidel Chatham House a zúčastnili se jí odborníci na zelené politiky EU a dezinformace z řad think-tanků a akademické obce a novináři, kteří se k těmto tématům pravidelně vyjadřují. Akci moderoval Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM. Krátký report z diskuze připravila naše juniorní výzkumná pracovnice a projektová manažerka Tatiana Mindeková.

Lucia Rybnikárová ve svém policy paperu píše o efektivní zahraniční a bezpečnostní politice EU, strategické vizi EU vůči světu a o politické vůli a angažovanosti členských států.

Christian Kvorning Lassen, zástupce ředitele a vedoucí výzkumu Institutu EUROPEUM, píše ve svém policy paperu o novém evropském paktu o migraci a azylu. Ve svém článku připomíná, že migrace zůstává vysoce zpolitizovaná.

Když Evropský parlament v únoru definitivně potvrdil zákaz prodejů aut se spalovacím motorem v EU v roce 2035, rozpoutal v Česku nové kolo dobře známé diskuse. Stojí ochrana klimatu a životního prostředí za ohrožení prosperity v zemích se silným automobilovým průmyslem, jako je třeba Česko? Tomuto tématu se věnuje Klára Votavová.

Naše výzkumná spolupracovnice Zuzana Kasáková a náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka zpracovali podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU na téma Zhodnocení českého předsednictví. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Nakolik byla Česká republika úspěšná v implementaci svých předsednických priorit? Jak úspěšně vykonávala Česká republika svou předsednickou roli po organizační stránce? Byla Česká republika úspěšná v propagaci svého členství v Evropské unii?

Tomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.

Orsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.

Dezinformace a zahraniční vměšování jsou v globální politice problémem již po staletí, ale současná hrozba je díky algoritmům sociálních médií ještě hrozivější, protože posilují obsah založený na lidských slabostech, jako je naše posedlost negativitou a rozhořčením. Ruské zásahy do federálních voleb v USA v roce 2016 a dalších voleb a referend v nejméně dvaceti zemích v období od listopadu 2016 do dubna 2019, včetně referenda o brexitu, francouzských a německých voleb a kybernetických útoků na ukrajinskou energetickou síť, poukázaly na potenciál zahraničních vlád změnit výsledky voleb nebo podkopat demokracie pomocí sociálních médií a dalších prostředků. Píše Jakub Ferenčík ve svém posledním EU MONITORu.

Naše výzkumná pracovnice Danielle Piatkiewicz a Hugo Blewet-Mundy napsali policy paper na téma "Finding Transatlantic Unity in Times of Conflict 2022. Transatlantic Policy Forum in Review", který má za cíl nastínit akční body a návrhy, které by mělo transatlantické partnerství přijmout.