Archiv článků

O postu eurokomisaře pro obranu se diskutovalo už minimálně rok předtím, než Ursula von der Leyen představila podobu své druhé Evropské komise. Až se zveřejněním pověřovacího dopisu minulý měsíc, který funguje jako jakýsi popis práce budoucího eurokomisaře, dostala pozice, kterou bude zastávat bývalý dvojnásobný premiér Litvy Andrius Kubilius, jasnější kontury. Pro Euractiv.cz komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Evropská komise otevírá debatu o podpoře letectví v následujících letech. Nová pravidla by měla začít platit po roce 2027. Mají zejména minimalizovat negativní dopady na hospodářskou soutěž a cílit na zachování konektivity. Pro Ekonomický deník komentoval projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Jak silné portfolio Jozef Síkela coby eurokomisař pro mezinárodní partnerství získal? Co přesně ho čeká a co do jeho portfolia bude patřit? Pro TV Noe komentoval projektový koordinátor a analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Filip Křenek.

Rozšíření systému obchodování emisních povolenek na lokální vytápění a silniční dopravu, takzvané ETS2, má vstoupit v platnost od roku 2027. Nyní je třeba systém ETS2 přijmout do české legislativy v rámci zákona o emisním obchodování. V tomto factsheetu najdete základní fakta a odpovědi na otázky, které si česká veřejnost často klade. Factsheet vznikl ve spolupráci s organizacemi Fakta o klimatu, Institut 2050, Člověk v tísni, Sound of Science, Asociace pro mezinárodní otázky, Greenpeace, Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA.

Dopravní chudobou jsou v Česku ohrožená již teď 3 % domácností, za pár let se tento stav může zhoršit. Se zavedením ETS2 , systému obchodování emisních povolenek pro domácnosti, který rozšiřuje emisní obchodování také na oblast silniční dopravy a lokální vytápění budov, lze totiž očekávat nárůst cen pohonných hmot od roku 2027. To se promítne do rozpočtů domácností. Co přesně je dopravní chudoba a jak jí předcházet a eliminovat, se dozvíte ve factsheetu, který zpracovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.

Centrum pro informovanou společnost společně s Asociací pro mezinárodní otázky a Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM připravilo na 8. až 10. října 2024 sérii akcí Resilient Europe. Fórum se zaměřilo na posílení strategické komunikace a boj proti dezinformacím. Jeho cílem bylo sdílet osvědčené postupy z různých zemí a poučit se z jejich úspěchů i chyb při posilování demokratických principů, potírání autoritářství a populismu a sjednocování společnosti proti rozdělujícím vlivům.

Evropa má problém oproti dalším velkým ekonomickým celkům světa. Zaostává. Co s tím? Nová Evropská komise má oproti té předchozí pozměněné priority – víc ekonomiky, méně důrazu na klima. Jak to vyhovuje Česku a jak se by se k tomu mělo postavit? Pro podcast Ranní brífink Hospodářských novin komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Zpráva z veřejné konference bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM s názvem „Opětovné rozšiřování: Podpora západního Balkánu na základě zkušeností střední a východní Evropy“. Hosté panelové diskuse se zabývali rozšířením v roce 2004, jeho dopady na EU a poučením z tohoto procesu z pohledu současného vstupu zemí západního Balkánu do EU.

Dne 26. září uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM odbornou diskusi s názvem „Členství Ukrajiny v EU: ekonomická výzva nebo příležitost?“. Debata se zaměřila na možné ekonomické dopady vstupu Ukrajiny do Unie, včetně rozpočtu EU, sektorových politik, energetiky nebo kritických surovin. Hodnotila také příležitosti pro středoevropské země a jejich soukromý sektor a posílení vazeb mezi oběma regiony. Celou zprávu si můžete přečíst níže.

Nová pravidla pro azyl a migraci, na kterých se letos dohodly státy Evropské unie, jsou podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše „obrovskou zradou, kterou připravila vláda Petra Fialy“. Pro Hospodářské noviny komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Po vypuknutí pandemie je práce na dálku na vzestupu. V roce 2023 pracoval v EU téměř každý čtvrtý zaměstnanec alespoň částečně z domova a téměř 75 % chce v práci na dálku pokračovat alespoň několikrát měsíčně. Zatímco práce na dálku v rámci členských států se stala relativně snadnou, přeshraniční práce na dálku je stále spojena s administrativními překážkami, náklady a nejistotou - zejména pro malé a střední podniky. Ve své nejnovější práci se výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes zabývá tím, proč je práce na dálku stále obtížná, proč regulace práce na dálku zatím není prioritou a jak by bylo možné přizpůsobit daňové, sociální a pracovní právo éře digitální práce.

Vztah Evropské Unie a Tuniska v návaznosti na prezidentské volby pro STVR komentoval zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.