Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.
Show moreLetošní volby do Evropského parlamentu vedly k debatám o pokračování evropského plánu snižování emisí skleníkových plynů na čistou nulu do roku 2050, a to navzdory událostem posledních let, které naznačují potřebu přehodnotit tento plán. Výsledky voleb neznamenaly pro evropské zelené ambice takovou ztrátu, jakou se očekávalo. Priorita klima a životní prostředí již není pro většinu Evropanů na tak vysoké úrovni jako před pěti lety, což odráží aktuální politické a mezinárodní výzvy, jako je bezpečnost, ekonomická prosperita a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Kateřina Davidova, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, napsala na toto téma komentář pro Hospodářské noviny.
Show morePodle ministra zahraničí Jana Lipavského je klíčové pro budoucnost Evropy, jak se vypořádá s brutální agresí Ruska vůči Ukrajině a jeho stále agresivnějším postojem vůči Západu. Bude také nezbytné, aby Evropská unie v nadcházejícím období ambiciózně posílila svou roli jako globálního hráče, včetně rychlého jednání v oblasti rozvoje obranného průmyslu. Tyto kroky zdůraznil v projevu na Prague European Summit spolupořádaném Institutem EUROPEUM a Ústavem mezinárodních vztahů.
Show moreV pátek 10. června vyvrcholila soutěž EuropaSecura a studenti z družstev, která se umístila na prvních třech příčkách, se mohou těšit na třídenní zájezd do Bruselu. „Jedná se o soutěž pro studenty středních škol, kteří se zajímají o mezinárodní politiku, aktuální dění i bezpečnostní politiku. Není ale jen o vědomostech, unikátní v rámci celé Evropy je především díky praktické části,“ objasnil hlavní koordinátor projektu Martin Vokálek, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Show moreInstitut pro evropskou politiku EUROPEUM se připojil k veřejnému prohlášení Přátel svobodného Ruska a české občanské společnosti k západním opatřením a sankcím za ruské porušení mezinárodního práva a nelegální vpád na ukrajinské území.
Show morePro Německý institut pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti se Žiga Faktor, ředitel naší bruselské kanceláře a Zuzana Stuchlíková, výzkumná spolupracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, spolupodíleli na tvorbě článku zabývajícím se evropským očekáváním, jaká bude evropská politika české a německé vlády.
Show more PDFRádi bychom Vás pozvali na debatu „Dopad nových technologií na mezinárodní vztahy: Digitální hrozby pro demokracii“. Debata se uskuteční ve středu 13. října v 10:30 online na Facebookové stránce Think Visegrad in Brussels
Show moreV pátek 11. června skončilo celostátní kolo soutěže pro středoškoláky EuropaSecura, které náš institut spoluorganizoval s Armádou ČR a Ministerstvem obrany. 42 studentů v soutěži poměřovalo své znalosti mezinárodní a bezpečnostní politiky a zdolávalo překážky v terénu. První tři týmy vyhrály třídenní cestu do Bruselu.
Show moreŘeditel institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic spolu se zástupci s Amnesty International a Asociace pro mezinárodní otázky podepsal otevřený dopis adresovaný nejen představitelům Ruska, ale také českému ministrovi zahraničí Jakubu Kulhánkovi a premiérovi Andreji Babišovi.
Show moreRádi bychom vás pozvali na online debatu organizovanou EUROPEUM Institute for European Policy v rámci projektu Transatlantic Policy Forum (TAPF) a s podporou Mezinárodního visegrádskeho fondu (International Visegrad Fund). Debata se uskuteční 27. dubna od 17:30 na našem Facebooku.
Show more