Hungary may hold the EU presidency until the end of the year, but member state politicians plan to ignore meetings the country holds. This is in response to Hungarian Prime Minister Viktor Orbán's secret visit to Russian President Vladimir Putin, as well as an unscheduled call for a ceasefire issued to Ukrainian President Volodymyr Zelensky. Vít Havelka, a research fellow at EUROPEUM Institute, commented on the boycott for Hospodářské noviny.
Show moreEUROPEUM Institute is currently looking for a Senior Researcher/Leader of a Research Programme for one of our work streams with a research focus on topics such as EU’s climate policy and decarbonization of industry, role of the EU as a global player, social dimension of EU regulatory framework, cohesion policy and/or MFF.
Show moreInstitut EUROPEUM vypisuje výběrové řízení na Seniorního výzkumného pracovníka/-ici / vedoucí/-ho výzkumného programu se zaměřením na témata jako je klimatická politika EU, dekarbonizace průmyslu, role EU jako globálního hráče, sociální rozměr unijní regulace, politika soudržnosti a/nebo VFR.
Show moreThe Czech government's press conference on Wedesday was delayed by nearly two hours due to discussions on the giant nuclear tender for the completion of Dukovany. The originally planned approval of the Czech Green Deal was postponed. Prime Minister Fiala emphasized that no new commitments would be adopted and the government would seek to mitigate the impacts of previously approved measures. However, as noted by researcher Rebeka Hengalová from EUROPEUM Institute for Blesk.cz, altering the Green Deal is nearly impossible and canceling it is neither feasible nor desirable.
Show moreCEE allies are key to building the capabilities-based, European Pillar NATO needs to enact genuine burden shifting and secure the alliance’s future. Dr Benjamin Tallis shows how Czechia can build on recent progress in defense procurement and increase its influence by prioritising the six elements Euro-NATO needs: core national war-fighting capabilities, logistics, military mobility, strategic enablers, air defence and long-range strategic strike.
Show moreSpojenci ze střední a východní Evropy jsou klíčem k budování schopného evropského pilíře NATO, nezbytného pro zajištění budoucnosti aliance. Benjamin Tallis ukazuje, jak může Česko navázat na nedávný pokrok v oblasti obranných zakázek a zvýšit svůj vliv tím, že se bude soustředit na šest prvků, které Euro-NATO potřebuje. Těmi jsou základní bojeschopnost na národní úrovni, logistika, vojenská mobilita, strategické prostředky, vzdušná obrana a strategický úder dlouhého dosahu.
Show moreRussia's full-scale invasion of Ukraine in February 2022 has shattered the post-Cold War international order built upon East-West interdependence and cooperation. The European Union (EU) - which had tried to pursue a strategic relationship with Russia after the collapse of the Soviet Union in 1991 - must now adapt to the geopolitical reality of Russian neo-revisionism. Hugo Blewett-Mundy, an Associate Research Fellow at EUROPEUM Institute, identifies four areas where the EU's policy towards Russia could evolve to confront this emerging security situation in Europe.
Show moreRuská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.
Show moreThis policy brief analyses the prospective changes in the European Parliament (EP) composition following the 2024 elections. It reflects on the evolving political environment since 2019, highlighting shifts in party dynamics within the EP, such as the fragmentation of traditional party dominance and the emergence of new political alignments. Additionally, it explores potential reconfigurations in top EU positions post-elections and examines ongoing concerns regarding geographical representation within EU institutions, particularly the European Commission. Writes Tomasz Zając from the Polish Institute of International Affairs (PISM).
Show morePublikace analyzuje možné změny ve složení Evropského parlamentu po volbách v roce 2024, zamýšlí se nad vývojem politického prostředí od roku 2019 a poukazuje na posuny ve stranické dynamice, jako je roztříštění tradiční stranické dominance a vznik nových politických uskupení. Kromě toho zkoumá možné změny v obsazení vrcholných pozic v EU po volbách a zabývá se přetrvávajícími obavami ohledně geografického zastoupení v institucích EU, zejména v Evropské komisi. Píše Tomasz Zając z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM).
Show more