Menu
HomeHome  ›  Archiv  ›  Články a publikace  ›  Volby v Donbasu: Východisko nebo slepá ulička?

Volby v Donbasu: Východisko nebo slepá ulička?

Náš nový blog se věnuje Ukrajině. Oleksii Sydorchuk v něm hodnotí aktuální vývoj, především pak plánované volby v Donbasu.
9. října 2015

Konflikt ve východoukrajinském Donbasu se v poslední době dostal na okraj zájmu díky migrační krizi a vývoji v Sýrii. Aktuální vývoj přitom dává naději na mírové řešení sporu.

  • Boje mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty převážně utichly a poslední setkání tzv. normandské čtyřky vedlo k politické shodě na konečné implementaci Minských dohod.
  • Vyhlídky na smysluplné politické řešení konfliktu v Donbasu přesto zůstávají nejisté a optimismus některých představitelů zemí EU se zdá být zavádějící.

Dostupný také v anglickém originále.


Zatímco se EU snaží zvládat příliv uprchlíků a současně formulovat odpovídající reakci na zapojení Ruska v Sýrii, konflikt ve východoukrajinském Donbasu se dostal na okraj zájmu. Aktuální vývoj přitom dává naději na mírové řešení tamního sporu. Od konce září totiž boje mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty převážně utichly. A navíc poslední setkání tzv. normandské čtyřky vedlo k politické shodě, byť vágní, na konečné implementaci Minských dohod uskutečněním místních voleb na územích Donbasu pod kontrolou rebelů a finalizací konstitučních reforem, které by těmto územím poskytly větší samostatnost. Od té chvíle samozvaní vůdci Doněcké lidové republiky (DLR) a Luhanské lidové republiky (LLR) souhlasili s odkladem plánovaných voleb, dokud nebudou dohodnuty zásady jejich průběhu s ukrajinskou stranou. Členové ukrajinské vládní koalice mezitím vyjádřili nutnost do konce roku vypracovat a přijmout volební zákony pro území kontrolovaná rebely.

Přesto zůstávají vyhlídky na smysluplné politické řešení konfliktu v Donbasu nejisté a optimismus některých představitelů členských zemí EU se zdá být zavádějící. Jednou z největších překážek jsou samotné Minské dohody, které se drží spíš dogmatických návodů na zvládání krizí, místo aby se zabývaly příčinami konfliktu na východě Ukrajiny. Po roce a půl vojenských střetů jsou cíle obou stran zcela rozdílné, stejně jak tomu bylo od počátku. Strategickým zájmem ukrajinské vlády je znovunabytí plné kontroly nad donbaským územím kontrolovaným rebely. Nicméně s vědomím, že toho nelze dosáhnout v krátkodobé perspektivě, se Kyjev urputně snaží snížit ekonomický potenciál DLR a LLR, anebo se alespoň oprostit od povinnosti tyto entity, nad nimiž nemá politickou ani správní moc, finančně podporovat. Zájmy DLR a LLR jsou zcela opačné a určuje je ruské politické vedením, které má nad jejich kroky plnou kontrolu. Moskva chce požívat plnou politickou kontrolu nad separatistickými entitami, ale nutí Kyjev, aby jim poskytoval veškerou ekonomickou podporu.

Taktéž navrhované místní volby jsou Ukrajinou a Ruskem vnímány zcela odlišně. Ukrajinští představitelé doufají, že si díky nim na těchto územích zajistí alespoň nějaké politické zastoupení a tím se přiblíží opětovnému sjednocení. Rusko očekává, že volby politické uspořádání DLR a LLR nijak viditelně nezmění, ale přinutí Ukrajinu legálně uznat staronové politické vedení těchto oblastí a obnovit s nimi ekonomické vazby.

Za těchto podmínek se EU a její členské země nachází v poměrně nepříjemné pozici. Německo a Francie tvrdě prosazují uspořádání voleb dle ukrajinské legislativy, čímž sami sebe dostávají do politické pasti. Je jasné, že dokud jsou na území DLR a LLR rozmístěny ruští vojáci a technika, svobodné volby nejsou možné, což ukázala volební blamáž z 2. listopadu 2014. Navrhovaný volební dohled OBSE také nic nezmění, jelikož mezinárodní pozorovatelé budou mít pouze možnost porušení pravidel zaznamenat, nikoliv jim předejít. Těžko si lze představit, že EU volby posléze podpoří, čímž nabourá svou důvěryhodnost jako společenství založeného na sdílených hodnotách. Celé zapojení Německa a Francie do příprav voleb v Donbasu se tedy ukáže jako marnění časem a energií.

Je velmi nepravděpodobně, že by v Berlíně a Paříži nevnímali rizika spojená s jejich diplomatickou iniciativou. Přesto se jim zatím nijak nesnaží předejít. Východisko by mohla přinést změna pořadí implementace různých částí Minských dohod. Německo a Francie mohou trvat na tom, že volby v DLR a LLR by měly být uspořádány až po stažení všech zahraničních vojsk z území Ukrajiny a následném potvrzením od mezinárodní pozorovací mise. Obnovení ukrajinské kontroly nad ukrajinsko-ruskou hranicí by mohla být další podmínkou voleb. Zároveň by měla být navrhnuta demilitarizace celé oblasti – opět pod přísným dohledem mezinárodních pozorovatelů. Zatímco se tyto podmínky zdají být příliš náročné a jejich provedení obtížné, alternativa – požadavek svobodných a spravedlivých voleb v podmínkách, které to neumožňují – je jen stěží přitažlivější. Mohla by pouze přispět ke zmrazení konfliktu, přičemž jeho řešení by se ocitlo v nedohlednu.

 

 Text byl publikován na blogu iHNed.cz

Sdílet

Související články

Blog | Jednorázové e-cigarety – dříve pomoc při odvykání, dnes velká environmentální zátěž

Blog | Jednorázové e-cigarety – dříve pomoc při odvykání, dnes velká environmentální zátěž

Blog | Genderová dimenze rozvojové politiky EU: Případ Namibie

Blog | Genderová dimenze rozvojové politiky EU: Případ Namibie

Blog | Revoluce na silnicích: Budeme všichni jezdit na baterky?

Blog | Revoluce na silnicích: Budeme všichni jezdit na baterky?

Blog | Z Československa do EU: Historické kořeny (ne)rovnosti žen a mužů v české a slovenské diplomacii

Blog | Z Československa do EU: Historické kořeny (ne)rovnosti žen a mužů v české a slovenské diplomacii

Report | Diskuze o Ukrajině v mainstreamových médiích zemí V4

Report | Diskuze o Ukrajině v mainstreamových médiích zemí V4

chevron-down
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram