Returning from violence: How to tackle the foreign fighters’ problem in the Western Balkans?

Nová publikace maďarského institutu IFAT (Institute for Foreign Affairs and Trade) řeší problém radikalizace občanů zemí EU a západního Balkánu, kteří následně odcházejí do bojových oblastí - v Iráku a v Sýrii. Do roku 2017 jich z EU vycestovalo na 5000. Kvůli migrační krizi a několika teroristickým útokům v Evropě pak byla tomuto tématu věnována velká pozornost. Často se však ve veřejném diskurzu objevují zavádějící informace a nedostatečné pochopení problému zahraničních bojovníků. 

V nové publikaci IFAT najdete kapitoly od mnoha odborníků na různá témata související s radikalizací a de-radikalizací. Náš Christian Kvorning Lassen popsal ve své kapitole Aarhuský model, který úspěšně v funguje v druhém největším dánském městě Aarhus. Aarhuský model je multioborvý holistický přístup, který za pomoci společenských autorit, mentoringu a následného monitoringu předchází radikalizaci mladých lidí a zároveň pomáhá i v případě, kdy se jedinec již vrátil z oblasti bojů.

The Aarhus Model’s theoretical foundation is grounded in Life Psychology, a scientific discipline combining elements of psychology, social sciences and humanities developed at the Department of Psychology and Behavioural Sciences, Aarhus University. (...) Everybody aspires to a “good-enough life.” “Good enough” because life is seldom (never) perfect in terms of avoiding various challenges, obstacles and setbacks concerning one’s aspirations and life projects. (Bertelsen, 215, p. 246) Having a good-enough grip on life means coping sufficiently successfully with the tasks life offers, which depends on having the necessary skills to handle them. The tasks may be concrete daily-life tasks regarding one’s social life, work or leisure as well as making important choices, or perhaps a wish to make a difference in life. (Bertelsen, 215, p. 246) Every human being regardless of gender, cultural background, abilities and disabilities, life history as well as social situation is confronted with exactly the same fundamental life tasks. (Bertelsen, 215, p. 246)

The exit-programme presupposes that the returning foreign fighter has done nothing criminal aside from the journey which was made criminal itself last year. (Aarhus Stiftstidende, 2017) If the person has committed crimes beyond travelling, he or she will be prosecuted according to the Danish law. Either way, the person will be subjected to de-radicalisation measures within the prison system which includes many of the aforementioned resources as well.

Pro Aarhuský model by pak bylo smrtící, pokud by se některý z navrátivších se bojovníků podílel na teroristickém útoku a zároveň byl zapojen do programu deradikalizace. 

However, given its ‘soft approach’, a single case of failure – such as a foreign fighter returning, being admitted into the model and then carrying out an act of terrorism – could be fatal for the Aarhus Model. While it is indisputably much more efficient and economic than disproportionate prison sentences, it is also more vulnerable to stigma from society as well as decision-makers should it fail as its subjects are ‘free’ while undergoing its treatment, as opposed to if they were imprisoned.

Celou kapitolu Christiana najedete na stranách 26-35. Kompletní publikace je ke stažení vpravo vedle článku pod tlačítkem PDF, více informací k publikace naleznete na stránkách institutu IFAT.