Články a publikace

Sahel se potýká se vzájemně propojenými problémy, jako jsou chudoba, nedostatek potravin, konflikty, terorismus a změna klimatu. Nedávné vojenské převraty naznačují přetrvávající politickou nestabilitu. Evropa, která je znepokojena již více než deset let, si uvědomuje potenciální hrozby pro svou bezpečnost, což vede Evropskou unii k aktivnímu řešení problémů tohoto regionu prostřednictvím komplexního přístupu. Píše Hanga Horváth-Sántha, výzkumná pracovnice Maďarského institutu mezinárodních vztahů (HIIA).

Během další debaty ze série EU-Pacific Talks, kterou pořádá Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, se hosté zaměřili na zkoumání vzájemného vztahu mezi spoluprací a konkurencí při překonávání technologických hranic v souvislosti s naléhavými klimatickými a průmyslovými požadavky. Hosté se věnovali poznatkům o podpoře technologických inovací, řešení klimatických změn a podpoře udržitelného rozvoje. Přečtěte si o čem naši hosté debatovali v reportu, který napsala Simona Růžičková.

Oznámení kandidatury Charlese Michela do červnových evropských voleb vyvolalo vlnu kritických reakcí ze strany politiků, diplomatů i novinářů. Co to znamená pro EU a proč se takto Michel rozhodl? Situací se ve svém Op-Edu zabývá náš zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

EU se nepodařilo dobře komunikovat ohledně útoku Hamásu na Izrael. Tento blog se zabývá nedostatky v reakci EU a osvětluje složitost a problémy, kterým EU čelí při řešení následků této citlivé geopolitické situace. Napsal Adam Horry.

Během další debaty ze série EU-Pacific Talks, kterou pořádá Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, se účastníci zapojili do živé debaty zahrnující různé aspekty ruského útoku na Ukrajinu. Diskutovali také o potenciálním dopadu na dynamiku indo-pacifického regionu a schopnosti spojenců a partnerů orientovat se ve svých závazcích oblasti Indo-Pacifiku. Přečtěte si o čem naši hosté debatovali v reportu, který napsala Zuzana Augustová.

I v nejvyspělejších zemích dnešního světa stále panuje nerovnost mezi muži a ženami, a to zejména na nejvyšších veřejných funkcích. Jedním ze způsobů řešení tohoto problému jsou genderové kvóty, k nimž nyní v kontextu byznysu přistoupila i Evropská unie. O přijaté směrnici a celkové strategii EU pro rovnost se můžete dočíst v novém blogu naší stážistky Natálie Hendlingerové.

Až dva miliony dětí mohou mít v současné době v rámci EU potíže s uznáním jejich rodičovství. Důvodem jsou rozdílné zákony v jednotlivých členských státech, které často práva dětí zásadně omezují. Návrh Evropské komise podpořený hlasováním v Parlamentu má za cíl tyto odlišné přístupy sjednotit a vytvořit tak pro děti příznivější situaci. Více se dočtete v novém blogu naší stážistky Veroniky Vráblíkové.

Uhlí bylo a je po desítky let důležitou součástí české ekonomiky. Jako fosilní palivo je však významným producentem skleníkových plynů, zejména CO2. Jaké výhody by přinesla dekarbonizace a přechod na větrnou energii píší ve svém blogu náš výzkumný pracovník Jonathan Lyons a seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Jaké byly v roce 2023 trendy v názorech obyvatel ČR vůči Evropské unii? Přečtěte si v analýze, kterou vypracoval seniorní výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Pro boj s hlavními problémy, kterým Evropská unie čelí, včetně neustálých obvinění z demokratického deficitu celého integračního projektu, je nutné pochopit význam přijetí, respektování a uplatňování základních evropských hodnot v členských státech. Píše Dario Čepo ve svém politickém dokumentu.

Praha čelí rostoucí závislosti na intenzivní automobilové dopravě, což vede k narůstajícím problémům s dopravním provozem, parkováním a zhoršující se kvalitou veřejného prostoru. Zvýšený počet vozidel znamená nejen tlak na bezpečnost a fluiditu dopravy, ale také ekologická rizika spojená se spalovacími motory. I přes rostoucí podporu veřejnosti pro veřejnou dopravu a regulaci automobilového provozu, nalezení kompromisu mezi individuálním pohodlím a udržitelností města zůstává výzvou.

30. září se na Slovensku konaly dlouho očekávané parlamentní volby, které přitahovaly mimořádnou pozornost celého světa, protože měly vliv na demokratickou trajektorii země a měly význam pro jednotu Evropské unie. Výsledkem bylo opětovné vítězství Roberta Fica, předsedy opoziční strany Smer-SD a bývalého premiéra tří vlád, přičemž jeho populistická, agresivní a protizápadní rétorika vyvolala další obavy vedoucích představitelů EU. Píše Simona Štibraná.