Články a publikace

Jak zlepšit proces rozšiřování EU? Jak zajistit dlouhodobé působení demokratizačního efektu přístupového procesu i po případném vstupu do EU? A jsou institucionální reformy EU nezbytnou podmínkou pro rozšíření EU? Odpovědi na tyto a další otázky nabízí stanovisko Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM ke kulatému stolu Národního konventu o EU na téma Balkán, Turecko či Ukrajina: Budoucnost politiky rozšiřování v kontextu institucionálního nastavení.

Tunisko se stalo hlavním výchozím bodem pro žadatele o azyl a uprchlíky, zejména ty ze subsaharské Afriky. EU, která čelí nárůstu příchodů na Lampedusu, posílila svou spolupráci s Tuniskem a podepsala Memorandum o porozumění s prezidentem Kaísem Saídem. Nicméně vznikají otázky ohledně způsobu, jakým EU řeší porušování lidských práv v Tunisku, připomínající minulé dohody s Tureckem. Nargiz Mustafazade, stážistka bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, píše o této problematice ve svém blogu.

Evropská unie v posledních letech přijala zásadní legislativu, aby zajistila svobodu médií a nezávislost. Nicméně v určitých členských státech tyto snahy o stav mediálního pluralismu přišly příliš pozdě. V maďarském kontextu: mediální ekosystém ve prospěch vládnoucí strany pevně zakotven v soukromém i ve veřejném mediálním sektoru. Píše náš výzkumník Henry Barrett, držitel Fulbrightovy-Schumanovy grantové podpory.

Je tomu již 20 let od doby, co Česká republika a dalších 9 států střední, jižní a východní Evropy vstoupily do Evropské unie. Stalo se tak za příslibu zvýšení blahobytu a tzv. ekonomického dohnání postkomunistické části Evropy. Klíčovou roli zde měla hrát politika soudržnosti. Píše Vít Havelka ve svém textu.

Postkomunistické státy střední a východní Evropy, včetně České republiky, vstupovaly do Evropské unie v době vrcholné globalizace a dominance politik takzvaného Washingtonského konsensu. Globální ekonomická krize roku 2008 však krátce poté ukázala, že tyto politiky mají svoje limity. Více se dočtete v Policy Pepeu Kláry Votavové.

Letos si EU připomíná výročí největší vlny rozšiřování v historii, kdy do Unie vstoupila Česká republika spolu s dalšími devíti zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z hlavních slibů spojeným s rozšířením přitom bylo, že nové členské státy doženou západní Evropu v životní úrovni. Více se dočtete v policy paperu Silke Maes.

Ruská válka na Ukrajině destabilizovala dodavatelský řetězec a zatížila potravinové systémy Afriky a Blízkého východu, což zdůraznilo jejich zranitelnost a potřebu zvýšit jejich odolnost. Píše Clément Steuer, seniorní výzkumník v Ústavu pro mezinárodní vztahy v Praze.

Vzhledem k nedostatečné reakci EU na porušování zásad právního státu by evropské státy, které k tomu mají politické důvody, měly zvážit zavedení nového mechanismu odpovědnosti. Je nejvyšší čas, aby evropské státy přijaly inovativní a rozhodné kroky v souvislosti s více než desetiletým úpadkem demokracie, který zasáhl nejen Evropu, ale i celý svět. Měly by členské státy Evropské unie, znepokojené porušováním zásad právního státu, hledat řešení mimo orgány EU? O tématu píše ve svém blogu náš výzkumník v rámci Fulbright-Schumanova grantu Henry Barrett.

Dne 18. dubna 2024 uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM ve spolupráci s bruselskou kanceláří Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) v rámci platformy Think Visegrad diskusi s názvem "Regionální spolupráce ve střední Evropě po válce s Ruskem: změny a vyhlídky". Této akce se zúčastnilo 15 odborníků z think tanků a zástupců institucí EU.

Cílem této výzkumné zprávy je na základě rozhovorů s úředníky a dalšími relevantními stakeholdery zjistit, zda má česká státní správa dostatečné kapacity a organizační schopnosti, aby efektivně čerpala finanční prostředky z Fondu spravedlivé transformace. Autorkou publikace je Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Svět se nachází v horké fázi globální soutěže o nadvládu v nových technologiích. Pokud chce EU zůstat do budoucna konkurenceschopná, musí být více aktivní. Jak na to rozebírá náš nejnovější policy paper z pera výzkumné pracovnice Silke Maes. Navrhuje v něm šest konkrétních kroků pro novou Evropskou komisi vzešlou z voleb do EP v roce 2024.

Naše výzkumná pracovnice Silke Maes se ve své nejnovější práci zabývá nejen otázkami kybernetického násilí vůči ženám, zároveň také zkoumá, zda ženy ve střední Evropě profitují z digitalizace (a umělé inteligence). Zpráva se zabývá tím, jak ženy využívají digitální prostor a jak k němu přispívají, zkoumá příležitosti a výzvy a navrhuje doporučení pro inkluzivnější digitální prostor.