Kredit Visegrádských zemí se v EU propadá na samé dno

O posledním návrhu předsedy Evropské komise na řešení krize kolem přílivu uprchlíků do EU i o postojích a reakcích vlád zemí V4, které momentálně Česká republika předsedá, se v českých médiích právě rozsáhle píše. Další dějství pak proběhne v pondělí, kdy se v Bruselu schází ministři vnitra. Pozice V4 odmítající mechanismus zajišťující alespoň částečnou solidaritu mezi členskými zeměmi se tento pátek na mimořádném summitu zemí V4 patrně nezmění, byť zůstaly podle posledních informací osamoceny a ztratily v Radě blokační menšinu. Stejně tak je nepravděpodobné, že země V4 dokáží přijít s konstruktivním protinávrhem. Jediným slabým článkem je Polsko, které by mohlo svou pozici změnit, protože v EU riskuje ztrátu své pečlivě budované pozice.

V4 je v bruselských a štrasburských kuloárech momentálně vnímána jako uskupení národních egoismů, které nedokáží být solidární ani mezi sebou (viz například průzkum Visegrad Revue na téma, jak ostatní členové V4 pomáhají Maďarsku). Je sice možné namítnout, že staré členské země tlačily s kvótami na pilu takovým způsobem, že k rozkolu v Unii přispěly, ale základní neochota zemí V4 se na řešení uprchlické krize podílet přetrvává, ať už má jakkoli pádné společenské či historické důvody.

Kromě obecné pověsti Visegrádských zemí budou ve výsledku stejně tak notně pošramoceny i důležité pracovní vztahy uvnitř unijních institucí. To bude mít samozřejmě důsledky i pro jiné oblasti unijní politiky mimo azyl a migraci, včetně těch, kde má V4 prioritní zájmy.

V největší frakci Evropského parlamentu – Evropské lidové straně (EPP), „domovské“ skupině předsedy Komise Junckera, je zhruba 70 poslanců z postkomunistických zemí proti závaznému mechanismu rozdělování uprchlíků, většinu přitom tvoří poslanci ze zemí V4, včetně důležité postavy, maďarského europoslance Józsefa Szajera, který má na starosti hlasovací disciplínu frakce. Střety, především s německými europoslanci, v rámci frakce byly tvrdé a často osobně vyhrocené. Úterní debatu poslaneckého klubu EPP musel dokonce její předseda Weber násilně ukončit, protože vedla jen k další a další spirále hádek a osočování.

I když nadnárodní přístup při řešení uprchlické krize nepochybně selhal, předseda Komise se snaží najít politické řešení. Výsledek proto bude politická dohoda, která se přes nadnárodní orgány EU může vrátit V4 jako bumerang. Pokud například odmítnou závazné kvóty, finanční kompenzace pro solidární členské státy může být uskutečněna ze strukturálních fondů. Kromě selhání při prosazování základních hodnot liberálně demokratického státu tak budou muset politici v těchto zemích vysvětlovat některým svým voličům i hmatatelné ekonomické důsledky své politiky.