Jak Češi v zahraničí (ne)můžou volit do Evropského parlamentu

• Čeští občané si letos již po čtvrté zvolí své europoslance. Pro některé z nich to bude znamenat podobnou procházku do volební místnosti jako při jiných volbách, pro Čechy žijící v zahraničí je však situace mnohem složitější – volit mohou pouze na území Česka a čeká je tak dlouhá cesta k volební urně.
• Druhou možností je pak nechat se zapsat na seznam voličů v místě pobytu, tato varianta je však přístupná a zajímavá jen pro zlomek z nich. Nenastal čas na změnu?

Česká republika je jedním ze čtyř států Evropské unie, které svým občanům nedovolují volit do Evropského parlamentu ze zahraničí – dále je to jen Slovensko, Irsko a Malta. Ostatní země mají buď zavedenou možnost korespondenční či elektronické volby, umožňují občanům volit v zastoupení¹ nebo na ambasádě v zahraničí. Čeští občané s trvalým pobytem v zahraničí mají jen dvě možnosti - volit v Česku (v místě trvalého bydliště nebo na voličský průkaz), nebo začít studovat politickou scénu v místě pobytu v zahraničí, projít procesem registrace a volit pro europoslance za jiný členský stát. Podmínky pro volbu v dané zemi se však liší a například v Lucembursko vyžaduje minimálně pětiletý pobyt v zemi před udělením volebního práva.² Alternativní varianta hlasování v místě pobytu je také relevantní pro někoho - pobyt v zahraničí, jakkoli dlouhý, ještě neznamená, že se člověk cítí být reprezentován místními politiky a má přehled o lokální politické scéně. Češi pobývající v zahraničí pouze krátkodobě v době voleb mají smůlu úplně.

Proč tomu tak je? Přípravu Zákona o volbách do Evropského parlamentu z roku 2003 ovlivnila podle Libora Roučka, tehdejšího europoslance, nízká volební účast Čechů v zahraničí při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 – autorům přišlo, že by o tuto možnost nebyl zájem.³ Obdobně mluvčí Ministerstva vnitra v roce 2014 uvedl, že po možnosti volby do EP ze zahraničí neexistuje poptávka.⁴ Přesto se iniciativy usilující o změnu objevily – v roce 2014 se volební zákon snažila změnit Strana Zelených, ⁵ v roce 2018 pak Poslanecká sněmovna odmítla návrh korespondenční volby, předložený TOP 09.⁶ Ani v roce 2019 se tak Češi v zahraničí řešení nedočkali. Korespondenční volbou se parlament zřejmě hned tak znovu zabývat nebude, nicméně pro řadu občanů by byla zjednodušením i možnost volit na ambasádách, tak jako v případě parlamentních nebo prezidentských voleb. Přestože i tato varianta je pro řadu krajanů vzhledem k velkým vzdálenostem nedostatečná, možnost volit v zahraničí by využila řada těch, kdo tak činí při jiných volbách.

Nejedná se přitom o zanedbatelnou skupinu voličů. V absolutních číslech jde sice o zlomek populace (prezidenta v loňských volbách v zahraničí volilo přes 17 tisíc lidí,⁷ v parlamentních volbách v roce 2017 pak přes 10 tisíc lidí⁸), nicméně i tato čísla mohou měnit poměry sil mezi politickými skupinami - při posledních volbách do EP například dělilo první a druhou stranu (ANO a TOP 09 se Starosty) pouze 2 754⁹ hlasů. A v takovém případě mohou hlasy ze zahraničí sehrát velkou roli – zejména v případě volebdo Evropského parlamentu, které se v Česku dlouhodobě potýkají s extrémně nízkou volební účastí (naposledy to bylo jen 18, 2%) a váha jednoho hlasu je tak větší.

Dá se přitom předpokládat, že pro Čechy žijící v ostatních členských zemích EU je evropská politika výrazně relevantnější, než pro řadu lidí žijících v Česku – jednoduše proto, že díky své mobilitě na vlastní kůži pociťují řadu benefitů evropského občanství a pro mnohé abstraktní myšlenka má pro ně velmi konkrétní náplň. Voliči registrovaní na ambasádách v zahraničí mají také obvykle vyšší volební účast – v parlamentních volbách 2017 jich přišlo volit 70% (oproti celonárodním 63%)¹⁰ a v druhém kole loňských prezidentských voleb dorazilo dokonce 81% registrovaných voličů (oproti 67% celkem)¹¹ - problematická logistika však řadu z nich od hlasování v letošních evropských volbách odradí.

Oproti jiným volbám, kde v zahraničí volit nelze (do Senátu, místních zastupitelstev, krajů), navíc u Evropských voleb odpadá očividná logistická překážka – roztříštěnost volebních obvodů. Je vcelku pochopitelné, že volba na voličský průkaz pro místní volby by byla logistickou noční můrou, nicméně v případě voleb do Evropského parlamentu tvoří Česká republika jeden volební obvod. Objektivní důvody, proč volby na ambasádách neumožnit, se hledají těžko. Chybí tedy „jen“ politická vůle na změnu.

Česko má dlouhodobě problém s jednou z nejnižších volebních účastí mezi členskými státy, danou mimo jiné nízkým povědomím o EU. Taková situace vyžaduje komplexní a strukturální řešení a těžko očekávat, že vláda situaci změní během pár měsíců či let. Zjednodušit přístup k volebnímu právu pro české Evropany by přitom mohl být celkem snadný první krok.

Zuzana Stuchlíková

[1] Volba v zastoupení, funguje ve Francii, Belgii a Nizozemsku

[2] https://europa.eu/youreurope/citizens/residence/elections-abroad/european-elections/index_en.htm

[3] https://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/zahranicni-cesi-mohou-nase-poslance-do-evropskeho-parlamentu-volit-pouze-v-cesku

[4] https://www.irozhlas.cz/node/5920933

[5] https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Zeleni-Vlada-musi-umoznit-obcanum-v-zahranici-hlasovat-ve-volbach-do-EP-313067

[6] https://www.rozhlas.cz/krajane/clanky/_zprava/korespondencni-volba-poslancu-ci-prezidenta-zatim-zavedena-nebude--1805423

[7] https://www.volby.cz/pls/prez2018/pe311?xjazyk=CZ&xnumnuts=9900

[8] Hlasy ze zahraničí se pořítali v rámci Středočeského kraje - https://www.volby.cz/pls/ps2017/ps4?xjazyk=CZ&xnumnuts=2100

[9] https://www.volby.cz/pls/ep2014/ep141?xjazyk=CZ

[10] https://www.volby.cz/pls/ps2017nss/ps4?xjazyk=CZ&xnumnuts=2100

[11] https://www.volby.cz/pls/prez2018/pe41?xjazyk=CZ&xv=0